České zdravotnictví kvůli tomu podle něj přišlo o půl miliardy korun. Za tyto peníze se mohly nakoupit další léky pro tisíce nových pacientů.
Podobně už dříve kritizoval české úřady i Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku. Také podle něj jsou čeští úředníci pomalí – průměrná doba, jakou potřebují k posouzení žádosti o vstup nového léku na trh, je celých osmnáct měsíců. To je čtvrtý nejhorší výsledek na celém kontinentu. „Třeba sousednímu Německu na schválení stačí tři měsíce a Rakousku sedm měsíců,“ připomenul.
Česko se tak podle něj chová krátkozrace: než by lidem zaplatilo dražší a kvalitnější léč-bu, která je udrží práceschopnými, nechá je spadnout do invalidního důchodu. „Po zbytek života je pak musí živit,“ popisuje Doležal.
Nemocných přibývá
Česká populace přitom stárne a nemohoucích lidí bude přibývat. Zvyšovat se bude i množství vyplácených invalidních důchodů. Jen za posledních deset let poskočil objem vyplacených peněz o téměř 13,5 miliardy korun na celkových 44,3 miliardy korun. Česko by proto mělo mít podle něj na snížení počtu invalidů zájem.
Ministerstvo zdravotnictví souhlasí. „Správní řízení v ob-lasti stanovování cen a úhrad léků by se mělo skutečně zjednodušit a zrychlit. Připravujeme proto novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve které navrhujeme sérii opatření, která to má zajistit,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má ceny přípravků na starosti, by se měl podle ní zaměřit hlavně na takzvané zkrácené revize, které mohou přinést obrovské úspory.
Sedm měsíců
Jenomže část odborníků namítá, že je to málo. Právě v tomto „zkráceném režimu“ totiž rozhodovali úředníci ústavu i v případě moderních léků na revma či střevní nemoci. „A jak je vidět, rozhodnout se mu podařilo místo padesáti dnů až za sedm měsíců,“ podotkl Kotrba.
Podle mluvčí Státního ústa-vu pro kontrolu léčiv Barbory Peterové bylo ale právě toto řízení extrémně komplikované. „Svědčí o tom množství a rozsah vyjádření, která ústav od účastníků obdržel. Čítal stovky stran,“ napsala.
Ústav podle ní ušetřil rozhodnutím 1,4 miliardy korun. „Jedná se o nejvyšší možnou úsporu. Datum rozhodnutí nemá na výpočet částky vliv,“ odmítla kritiku Peterová.
Účty za léky
1,4 miliardy - Tolik korun uspořila podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zkrácená revize, kterou se snižovaly úhrady přípravků na autoimunitní choroby (šlo o moderní biologické léky k terapii revmatických, kožních nebo střevních onemocnění).
0,5 miliardy - O tolik korun víc mohl podle některých expertů uspořit Státní ústav pro kontrolu léčiv, pokud by rozhodl v zákonné lhůtě padesáti dnů.
3,5 tisíce - Tolik pacientů by mohlo dostat moderní biologickou léčbu, pokud by ústav rozhodl v zákonné lhůtě. Částka 0,5 miliardy korun totiž představuje náklady na roční léčbu právě tolika lidí.
(Zdroj: Pharmeca)
