"Pamatuji si dobu, kdy pacienti se zhoubným nádorem plic přežívali pouze osm až deset měsíců. Nyní máme pacienty, kteří s pokročilým onemocněním, například i se vzdálenými metastázami, díky vhodně zvolené léčbě, žijí tři nebo čtyři roky,” vysvětluje profesorka Skřičková.

O kolik pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním plic se aktuálně staráte?
V loňském roce u nás bylo hospitalizováno 212 nemocných s rakovinou plic a ambulancemi prošlo dalších 283 lidí. Na naší klinice se staráme pouze o dospělé pacienty.

Postihuje toto onemocnění více muže či ženy?
Onemocnění postihuje více muže, ale výskyt u mužů má spíše klesající tendenci, zatímco u žen výskyt rakoviny plic strmě stoupá.

Která věková skupina patří mezi nejohroženější?
Nejvíce diagnostikovaných nádorů plic evidujeme u lidí ve věku pětapadesát až čtyřiasedmdesát let.

Co rakovinu plic způsobuje?
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je kouření. Látky vznikající při spalování tabáku vyvolávají vznik rakoviny. Negativně působí také znečištění ovzduší. Mezi další rizikové faktory pro vznik nádorů plic patří také zjizvení plicní tkáně, ke kterému může dojít po opakovaných zánětech plic, tuberkulóze nebo při plicní fibróze.

Jaké jsou hlavní příznaky rakoviny plic?
Častým příznakem je kašel, kterým sice trpí většina kuřáků, ale měli by zpozornět při změně jeho charakteru. Dále rakovinu plic může signalizovat vykašlávání krve, i nepatrné stopy krve v hlenu, zadýchávání či bolest na hrudníku. Často podceňovaným příznakem je chrapot.

Může mít člověk rakovinu plic i bez příznaků?
Zrádné je, že plíce mají velkou kompenzační schopnost, takže i když je velká část jejich funkce vyřazena, člověk nemusí mít příznaky a jejich funkci převezme zbývající část poškozené plíce a druhá plíce. Jakmile se objeví příznaky, tak už se zpravidla jedná o pokročilý nádor.

Je možné snížit úmrtnost lidí na rakovinu plic?
Aktuálně existuje program na vyhledávání zhoubného nádoru plic zaměřený na bezpříznakové těžké kuřáky. Jeho spuštění je velkým úspěchem českého zdravotnictví, protože má šanci výrazně snížit úmrtnost na rakovinu plic. Podle studií ze Spojených států amerických i Evropy je to až o šestadvacet procent, což je významné číslo.

Pro koho je program časného záchytu zhoubného nádoru plic určen?
Pro lidi ve věku pětapadesát až čtyřiasedmdesát let, kteří kouří například jednu krabičku cigaret denně po dobu 20 let, nebo dvě krabičky denně po dobu 10 let a podobně. Mají totiž dvacetkrát vyšší riziko vzniku karcinomu plic než nekuřáci. Tento program je hrazený ze zdravotního pojištění.

Jak vypadá vyšetření a rozhodování o léčbě u pacientů s podezřením na rakovinu plic?
Pacient s podezřením na rakovinu plic je většinou odeslán praktickým lékařem k pneumologovi, který má nastavenou spolupráci s pneumologickým pracovištěm, které se věnuje i pneumoonkologii a je součástí komplexního onkologického centra a také specializovaného pneumoonkochirurgického centra. Stanovení definitivní diagnózy karcinomu plic následuje až po celé řadě vyšetření určujících rozsah nádoru a případnou přítomnost metastáz (šíření nádorových buněk z prvotního ložiška do jiné části těla), pomocí zobrazovacích metod. Nesmírně důležité je určení takzvané morfologické diagnózy vyšetřením tkáně odebrané z nádoru, protože ne všechny plicní nádory jsou stejné po stránce složení, a každý nádor se léčí jinak. Z tkáně je možné určit typ nádoru a takzvané prediktivní znaky, které stanovují, jaká onkologická léčba je vhodná. Operace je možná u nádorů, které nejsou pokročilé. A ta se týká patnácti až dvaceti procent diagnostikovaných. U pokročilých onemocněná je zvažována systémová léčba (chemoterapie, cílená biologická léčba, imunoterapie), v některých případech v kombinaci s ozařováním.

Došlo v posledních letech v léčbě rakoviny plic k posunu?
U systémové léčby došlo k velkému pokroku díky tomu, že do ní vstoupily preparáty takzvané terčové biologické léčby, které se pacientovi podávají cíleně podle určení mutací přítomných v nádoru. Odhalení některé mutace signalizuje, že je pro pacienta vhodná cílená léčba umožňující přežívat tak dlouho, že může zhoubný nádor plic přejít v takzvané chronické onemocnění. Pamatuji si dobu zhruba před dvaceti lety, kdy pacienti s karcinomem plic přežívali osm až deset měsíců, a to už byla nějaká léčba. Dnes máme pacienty, kteří s pokročilým onemocněním, například i se vzdálenými metastázami, díky vhodně zvolené léčbě podle prediktivních znaků, které stanovují, jaká léčba je vhodná, žijí tři nebo čtyři roky. Do léčby stádií, která jsou indikována k léčbě chirurgické, vstupuje robotická chirurgie. Velmi se zdokonalují i techniky radioterapie, která se uplatňuje v nízkých stádiích i u stádií místně pokročilých.

Čím se dá prodloužit život pacientů v pokročilé fázi rakoviny?
V posledních letech se v léčbě karcinomu plic výrazně uplatňuje imunoterapie, kterou lze za určitých okolností kombinovat i s chemoterapií a radioterapií. Také díky cílené i biologické léčbě se vyhlídky určitých pacientů na dlouhodobé přežití značně prodloužily.

Dá se rakovina plic úplně vyléčit?
Šanci na úplné vyléčení operací mají pouze lidé, u kterých je nádor objeven v počáteční fázi. Díky včasnému odhalení a operaci má šanci přežít osm z deseti lidí, kteří na nemoc umírají.

Kolik pacientů podlehne tomuto onemocnění?
Rakovině plic u nás podlehne až pětaosmdesát procent pacientů s touto diagnózou. V roce 2018 bylo podle dostupných dat nově diagnostikováno 6459 pacientů. V témž roce 5401 pacientů s tímto onemocněním zemřelo.

Jsou to spíše kuřáci nebo nekuřáci?
Většinou jde o současné nebo bývalé kuřáky. Vždycky se vyplatí přestat kouřit, riziko pak postupně klesá, ale nikdy se u bývalého kuřáka nedostane na úroveň celoživotního nekuřáka.

Co je důvodem vysoké úmrtnosti?
Především za to může bezpříznakovost počátečních stádií, proto pacienti přicházejí až s pokročilým onemocněním, které zatím nelze dostupnými metodami vyléčit. U pokročilých stádií onemocnění je léčba zaměřená na prodloužení života.

Jaké jsou možnosti snížení rizika onemocnění?
Jediný faktor, který lze jednoznačně ovlivnit, je výchova k nekuřáctví a odvykání kouření. Tato primární prevence je zcela zásadní.

Kdo je Jana Skřičková

Narodila se 18. 2. 1952 v Brně

* V roce 1976 promovala na Lékařské fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, má atestaci z vnitřního lékařství, oboru tuberkulóza a respirační nemoci, klinické onkologie a paliativní medicíny

* V roce 1976 se postupně stala lékařkou a později primářkou v nemocnicích v Tišnově, Ivančicích a Babicích nad Svitavou

* Od roku 1999 do roku 2018 byla přednostkou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno a na Lékařské Fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2019 působí dále na klinice jako lékařka, pedagožka a je vedoucí Pracovní skupiny pro onemocní plic, pleury a mediastina. 

* Má dceru, syna a šest vnoučat

* Zajímá se o moderní umění, hrála volejbal, hraje tenis a golf. Také ji baví lyžování a vysokohorská turistika