Duševní nemocí trpí každý pátý Čech. Nevyhýbá se ani slavným osobnostem

Duševní nemocí trpí podle statistik každý pátý Čech. Už kvůli tomu je 10. říjen Světovým dnem duševního zdraví. Cílem je zvýšit povědomí o otázkách duševního zdraví, které jsou pro většinu lidí stále tabu.

Psychiatrickou péči poskytují v České republice dvě desítky léčeben, v nichž je zhruba jedna čtvrtina pacientů hospitalizována déle než rok. V psychiatrických léčebnách jsou lůžka gerontopsychiatrická, pro léčbu alkoholismu a toxikomanií, pedopsychiatrická a sexuologická.

S psychikou po covidu mají problém hlavně mladí. Nápor cítí i po rozvolnění

Vedle péče ústavní existuje síť, převážně privátních, psychiatrických ambulancí, kterých je kolem osmi set. Servis pro duševně nemocné poskytují komunitní centra, která jsou z velké části zřízena jako sociální služba.

Další formou služby pro klienty, trpící závažným duševním onemocněním, je Centrum duševního zdraví. Je mezičlánkem mezi primární péčí včetně ambulantní psychiatrické péče a lůžkovou - akutní i specializovanou péčí. Jeho funkcí je prevence hospitalizací či jejich zkracování a pomoc k návratu dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity.

Národní ústav duševního zdraví se pak zabývá výzkumem neurobiologických mechanismů, které vedou k rozvoji nejzávažnějších duševních poruch, jako jsou schizofrenie, deprese, úzkostné stavy a reakce na stres. Součástí výzkumu je i vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod.

Psychické problémy u lidí prohloubil i covid:

Bohnice

Nejznámější psychiatrickou léčebnou u nás je Psychiatrická nemocnice Bohnice. Má dlouhou historii, už v roce 1909 se ze zařízení stal samostatný „Královský český zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích“. Areálu dominuje secesní kostel sv. Václava s věží vysokou 55 metrů.

Dnes se tu léčí na 1300 pacientů, o které se ve více než třech desítkách lůžkových odděleních stará přes tisíc zaměstnanců. Několik oddělení je zaměřeno na léčbu klasických duševních chorob, je tu i oddělení léčby závislostí – na drogách, alkoholu a gamblerství, a oddělení známé jako centrum krizové intervence s linkou důvěry.

Psychosomatická medicína: může pomoci, když je příčina problému neznámá

Pro pacienty tu mají k dispozici i terapeutické dílny, jako třeba dřevařskou a keramickou dílnu, výrobu svíček a pletení košíků, nebo léčbu formou muzikoterapie nebo hipoterapie na vlastní farmě.

Ústav pro výkon zabezpečovací detence

Ústav zabezpečovací detence je prostředkem ochrany společnosti před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými osobami nebo před osobami závislými na návykových látkách, u nichž nemůže splnit svůj účel ochranné léčení, a vzhledem k závažnosti psychické poruchy nejsou schopni pobytu na svobodě.

V České republice jsou zřízeny dva detenční ústavy - v Brně, kde se ústav nachází v rámci areálu Vazební věznice Brno, a v Opavě. Lidé z detence se s ostatními vězni nepotkají. Mají zvláštní režim a program a jsou umístěni ve speciálně střeženém objektu.

Zakladatel záchytky

Jméno psychiatra a bojovníka proti alkoholové závislosti Jaroslava Skály se stalo legendou nejen mezi jeho pacienty a odborníky. Téměř 35 let stál v čele protialkoholní léčebny v pražské Apolinářské ulici a do historie se zapsal v roce 1951 i založením první protialkoholní záchytné stanice na světě.

Skála kladl velký důraz na dodržování režimu, neboť závislost podle něj byla kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti, a jeho tvrdé metody byly proslulé.

Traduje se například známý vtip, v němž jeden alkoholik říká druhému: „Nemůžu jezdit na výlety do přírody. Jak vidím skálu, zvracím…"

Deprese kvůli covidu

Podle agentury ČTK zaznamenalo duševní zdraví Čechů největší propad na vrcholu loňské jarní vlny epidemie, kdy příznaky aspoň středně těžké deprese či úzkosti uvedlo až 19 procent dotázaných ve výzkumu Život během pandemie.

Podle průzkumu, který se uskutečnil mezi členy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, přes 80 procent psychiatrů v době epidemie zaznamenalo nárůst počtu pacientů s depresemi o 20 až 30 procent. Devět z deseti lékařů se setkalo i s vyšším výskytem úzkostných poruch, zpravidla o 30 až 40 procent. Pětina z 600 až 700 oslovených ambulantních psychiatrů evidovala zvýšení počtu pacientů, kteří předčasně přerušili léčbu.

Zájem o alternativní medicínu roste. Lidé za ní chodí k léčitelům i lékařům

Podle psychiatra Martina Anderse situace související s pandemií klade na lidskou psychiku obrovské nároky. Důvodem jsou obavy z nemoci a jejích důsledků nebo ztráta blízkých či přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy ze ztráty práce, jistoty příjmu, náročné slaďování pracovního života se školní docházkou dětí i oslabené sociální vazby.

Psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů pro čtenáře Deníku v této souvislosti uvedl: „Doporučuji prevenci, vyhýbat se negativním zprávám, plánovat, přemýšlet a mít se na co těšit. Člověk by měl plánovat. Nestavět si ovšem vzdušné zámky. Víte, jak to s nimi je - neurotici je stavějí, schizofrenici se do nich stěhují a psychiatři tam vybírají nájem“.

Pohled odborníka

Jak člověk pozná, že by se měl se svými duševními obtížemi obrátit na odborníka? Zlínský psychiatr Pavel Konečný v rozhovoru pro Deník uvedl, že duševní porucha začíná někde tam, kde lidé začínají mít pocit, že je jejich prožívání začíná omezovat v běžném fungování v životě, narušuje jeho kvalitu, mají pocit vnitřní nesvobody a diskomfortu. V tu chvíli je dobré zvážit, jestli svůj stav s někým povolaným nekonzultovat.

Nepříjemné pocity psychického původu jako úzkost, obavy a strach mohou narůstat, a lidé potom začínají pociťovat i tělesné potíže jako bolesti hlavy, zad nebo břicha, které ovšem nemají primárně tělesnou příčinu, ale příčinu v narušené psychice.

Ženy trpí úzkostmi a depresemi častěji, muži mají naopak větší tendenci tyto potíže v sobě potlačit, například je řeší zvýšenou konzumací alkoholu.

Nejdřív západní medicína, pak alternativní. Nikdy naopak, varuje lékař

Jaký by měl být postup, když na sobě lidé cítí psychické problémy, popsal pro čtenáře Deníku liberecký primář krajské psychiatrie Jaromír Hons:

Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen na silnicích. Ročně si v zemi vezme život přes 1300 lidí, přičemž devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby.
Muži obecně páchají podle ČTK sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět.
U žen je nejčastější oběšení, následované otravou a skokem z výšky.

„Lidé by měli v prvé řadě začít u svého praktického lékaře, který je zná nejlépe, zná jejich psychický i tělesný zdravotní stav a případný kontext potíží, které s tím mohou být spojené. Praktický lékař posoudí nutnost případné psychologické intervence a doporučí návštěvu psychologické poradny nebo rozpozná, že jde o závažnější psychiatrický problém, který by měl řešit psychiatr.

Návštěva u praktického lékaře by měla být určitě prvním krokem. Praktičtí lékaři už dnes mohou předepisovat některá antidepresiva či léky na úzkosti a v problematice duševních nemocí se vzdělávají. Mohou též jako první rozpoznat, že psychické potíže mohou být způsobeny i zhoršením tělesného onemocnění, se kterým pacienta léčí.

U nás psychiatricky vyšetřujeme a léčíme pacienty na základě doporučení praktického lékaře nebo lékaře specialisty, ale samozřejmě vyšetříme každého, kdo přijde s akutními psychickými potížemi“.

Opilý šplhoun, falešná generálka a nahý instalatér

Duševně nemocní mohou způsobit pěkné pozdvižení.

Okolojdoucí vyděsil před pěti lety opilý a psychicky nemocný muž ze Žatce, který vylezl na dvacet metrů vysoký morový sloup na náměstí Svobody. Pomocí výškové techniky ho po pár desítkách minut sundali hasiči a strážník městské policie a odvezla ho sanitka. Záchranu muže, který byl jen pár týdnů předtím propuštěn z psychiatrické léčebny, sledovaly na náměstí desítky zvědavců.

Magická síla taj-či: Posiluje tělo a pěstuje ducha

Nedávno zase během jednoho dne zaměstnali jihočeské policisty i odborníky na duševní zdraví nahý instalatér a generálka.

Krátce po půlnoci se na policisty ve Strakonicích dobývala žena a požadovala policejní doprovod. Tvrdila, že je nejvyšším vojenským i policejním velitelem a policisté jí musí zajistit transport. Také policistům předepsala jejich ústroj a trvala na převozu beze zbraní. Ti nezaváhali a požádali ženu, aby na přistavené pancéřované policejní vozidlo počkala před budovou. „Vozidlo“ přijelo a lékařka zdravotnické záchranné služby rozhodla o převozu ženy na psychiatrické oddělení.

V Českých Budějovicích zase lidé na linku 158 oznámili nahého muže stojícího v Mlýnské stoce. Muž byl opravdu nahý, a jak zjistili policisté, ve stoce dělal vodovodní trubku. I on skončil na psychiatrii.

Psychické nemoci slavných

Psychické problémy znepříjemňují lidem život od nepaměti. Nepřekvapí proto, že se nevyhnuly ani známým osobnostem. Deprese, mánie, paranoidní stavy, ale také nedůvěra a uzavírání se do sebe. Proces léčení je složitý a náročný nejen pro člověka samotného, ale i pro jeho okolí a blízké.

Dnes už hodně slavných o svých problémech hovoří velmi otevřeně, a pomáhají tak šířit osvětu a povědomí o nemocech, které se týkají mnoha dalších lidí.

Kdo ze slavných musel užívat léky a kvůli svým psychickým problémům vyhledat odbornou pomoc?

Zásadní rady, jak nevypustit duši

Miloš Kopecký
Slavný herec a nezapomenutelný představitel doktora Štrosmajera bojoval s bipolární poruchou, tedy střídáním dvou extrémních poloh nálady. Buď se utápěl v depresi, s nikým nemluvil a problémy mu dělalo i vstát ráno z postele, nebo v euforii manické fáze žil, jako by mu patřil celý svět, byl okouzlující, šaramantní a překypoval energií.

Ota Pavel
Novinář, sportovní reportér a autor slavných próz Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců patřil k těm, u nichž se naplno rozvinula bipolární porucha. Pokusil se podpálit statek v horách nad Innsbruckem. Několikrát dobrovolně pobýval v psychiatrických léčebnách a jeho krátký život ve 42 letech ukončil infarkt.

Petr Muk
Slavný zpěvák trpěl léta těžkými depresemi, ale snažil se s nemocí bojovat a měl mnoho plánů, které už ale bohužel nestihl uskutečnit. Zřejmě ve snaze zmírnit bolest se předávkoval léky.

Jan Masaryk
Synovi uznávaného prezidenta a bývalému ministru zahraničí byla diagnostikovaná lehká forma schizofrenie. Měl za sebou i několik pobytů v psychiatrickém zařízení. Zda pod vlivem depresí ukončil dobrovolně život, nebo šlo o vraždu, se nikdy prokázat nepodařilo. V každém případě jeho život skončil za nevyjasněných okolností pod okny bytu v Černínském paláci.

Kurt Cobain
Kytarista legendární kapely Nirvana trpěl od dětství poruchou soustředění ADHD a byl bipolární. Období hyperaktivity se u něj střídalo s obdobími plnými depresí. Od léků přešel brzy k tvrdým drogám a jakoukoliv pomoc odmítal. V pouhých 27 letech napsal dopis na rozloučenou a prostřelil si hlavu brokovnicí.

Heath Ledger
Herec, na jehož démonickou roli Jokera nelze zapomenout, trpěl kromě depresí i insomnií, tedy nespavostí. Problémy se spánkem řešil silnými léky, které kombinoval a bral jich stále větší množství. V kombinaci s alkoholem tvořily smrtící koktejl. Po jedné takové dávce usnul a už se neprobral.

John Nash
Držitel Nobelovy ceny, matematik John Nash začal tvrdit, že Země je obsazena obyvateli cizí galaxie, kteří s ním komunikují prostřednictvím šifer. Trvalo víc než třicet let, než se mu podařilo nad paranoidní schizofrenií vyhrát. Když se jej později v rozhovoru ptali, jak to, že byl při své inteligenci schopný věřit takovým nesmyslům, odpověděl, že k němu myšlenky o mimozemšťanech a konspiracích přicházely stejně jako například myšlenky o matematice, tudíž jim věřil a považoval je za normální.

Zákeřná schizofrenie byla diagnostikována například i u slavného tanečníka Vaclava Nižinského.

Úzkost a zničené zdraví po covidu? Pomoci mohou koně

Depresemi trpěl legendární spisovatel Ernest Hemingway. Sužovaly jej celé roky a pravděpodobně stojí i za jeho poněkud záhadnou smrtí, o níž se soudí, že byla sebevraždou. Symptomy depresivní poruchy se objevovaly také u Lva Nikolajeviče Tolstého, Vincenta van Gogha či Michelangela.

Maniodepresivní psychózou trpěli skladatelé Ludwig van Beethoven nebo Ferenc Liszt.

Herec Leonardo DiCaprio má problém s obsedantně kompulzivní poruchou, projevující se úzkostnými stavy. Boj s bipolární poruchou přiznali i herečka Catherine Zeta-Jones, zpěvačka Sinead O'Connor nebo herec Mel Gibson.

Johnny Depp uvedl, že trpí vážnou úzkostí, která vyústila v depresi, a musel vyhledat terapeuta. Úzkosti a deprese trápí i Lady Gagu nebo Brada Pitta.

Dnes už hodně slavných lidí o svých problémech hovoří velmi otevřeně. Pomáhají tak šířit osvětu, a jestliže s nemocí bojují, dávají pozitivní příklad těm, kteří by možná bez takovéto inspirace rezignovali.

Co je…

…schizofrenie
Mezi hlavní příznaky nemoci patří halucinace (slyší hlasy, vidí, co neexistuje), trápí je bludy (bojí se spiknutí), nesouvislá řeč, samomluva, neschopnost prožívat emoce, zmatené chování. Podle odborníků se schizofrenie v průběhu života projeví až u jednoho procenta populace, tedy asi u 100 000 Čechů.

…bipolární porucha
Pro takzvanou maniodepresivní psychózu či bipolární poruchu je charakteristické periodické střídání depresivní a manické fáze.

…alzheimerova choroba
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích není schopen se o sebe postarat.