Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

E-recept už spolkl miliardu. Víc, než přiznává stát, tvrdí expert

/INFOGRAFIKA/ Za tuto částku se přitom podařilo během devíti let zprovoznit jen obyčejný čárový kód vytištěný na papíře. Lékaři a lékárníci proto povinný recept odmítají.

17.10.2017 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Stálo to devět let práce a nejméně miliardu korun – elektronické předepisování receptů. Výsledek? Obyčejný čárový kód. Nic víc. Původně měl přitom přinášet elektronický recept mnohem větší užitek. Státní ústav pro kontrolu léčiv lidem sliboval, že si budou moci listovat vlastním záznamem pacienta.

„Bude to jako v elektronickém bankovnictví – stačí jeden klik a pacient se ocitne na svém účtu,“ tvrdil ústav. Z účtu měl pacient vyčíst, kolik už spolykal léků a jestli náhodou nepřekročil limit. Měl zjistit, kdy ho čeká preventivní prohlídka či očkování. A hlavně, pokud mu některý lék nezabral nebo mu způsobil problémy, mohl to do své elektronické karty zaznamenat.

„Lidé přestanou užívat léky, které se navzájem bijí. Současně to bude sloužit jako kontrolní nástroj – lékaři budou při každém podpisu pod drobnohledem,“ plánovala už před šesti lety exministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Jenomže nic z toho nakonec nefunguje.

Infografika.

„Ačkoliv už se výdaje státu, zdravotníků i soukromých firem přehouply přes miliardu korun, žádná ze slibovaných funkcí není zprovozněná. Jediné, co systém umí, je načíst kód předepsaného receptu a dát lékaři vědět, že si pacient přípravek vyzvedl,“ popisuje lékař Všeobecné fakultní nemocnice, ekonom a současně vědecký pracovník Katedry biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického Jan Bruthans. Ten se začal o e-recept zajímat během své doktorské práce na téma náklady a přínosy elektronického zdravotnictví.

Přitom pokud by stát slibované funkce zprovoznil, mohl by ušetřit spoustu peněz. „Během deseti let by uspořil více než osm miliard korun,“ vyčíslil Bruthans. Správně fungující e-recept by totiž zabránil například problémům s nesprávnými kombinacemi léků. Systém by na ně včas upozornil. Nevhodnou kombinaci léků v Česku každoročně užije kolem 120 tisíc lidí.

Lékaři a lékárníci proti e-receptu dlouhodobě vystupují. Vadí jim, že má být od příštího roku povinný. „Pokud žádná ze slibovaných funkcí není zprovozněná a e-recept nemá pro lékaře a lékárníka žádnou výhodu, měly by zůstat nepovinné,“ řekl šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová výpočty Bruthanse nerozporuje. Částka 170 milionů, kterou stát uvádí jako náklady nae-recept, jsou podle ní jen přímé výdaje. Další peníze skutečně putují na funkce, které s e-receptem souvisejí nepřímo.

Elektronický recept ale podle ní funguje dobře. Přinesdomová to dokládá čísly: jen v loňském roce lékaři vystavili kolem 1,5 milionu e-receptů na léky za 1,3 miliardy korun. To je to téměř 18 procent víc než ještě předloni. O možnost předepisovat e-recepty požádalo více než 6,2 tisíce lékařů a 6 tisíc lékárníků.

Autor: Veronika Rodriguez

17.10.2017 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Podíl HDP na penze v Česku klesá. Evropský trend je ale opačný

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT