Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EEG mozku by u lidí s duševní poruchou mělo pomoci zvolit léčbu

Umožnit výběr takové varianty léčby obsedantně-kompulzivní poruchy, která pacientovi nejlépe zabere, má výzkum Jany Kopřivové z Národního ústavu duševního zdraví. Poruchou trpí až tři procenta lidí a obvyklá léčba třetině nepomáhá. Výzkum je zatím na počátku, vědkyně zkoumá pomocí EEG, co se děje v mozku pacientů, a „otevírá dveře k efektivnější léčbě", sdělil ústav. Za svoji práci dostala Kopřivová od rektora Univerzity Karlovy prestižní Bolzanovu cenu.

19.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Základním příznakem poruchy jsou vtíravé myšlenky, tedy obsese, a stereotypní nutkavé chování či myšlenkové úkony, neboli kompulze, jež mají pacientovi ulevit. Nemocný trpí třeba vtíravou představou, že má špinavé ruce, bojí se nákazy, a tak se pořád myje. Nadměrně vše kontroluje, například zda zamknul dveře. Nebo má nutkání symetricky rovnat věci a provádět přesný sled drobných činností. Věří, že mu to uleví. Obsese může vyústit i ve strach, například matky, že bodne své dítě nožem.

O nemoc se jedná, pokud potíže trvají po většinu dní alespoň dva týdny, způsobují člověku nepohodu a narušují jeho fungování, včetně společenského.

Kopřivová začala sledovat elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů a testovat možnosti ovlivnit je za pomoci tzv. neurofeedbacku, tedy bez léků a neinvazivně.

Výzkum potvrdil u pacientů několik specifik. Určité části jejich mozku mají menší objem šedé mozkové kůry a mají také odlišné výsledky EEG proti zdravým lidem. V určitých částech mozku vykazuje EEG u pacientů nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí.

„Zjistili jsme, že čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala kognitivně-behaviorální terapie. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí byla pro pacienty z hlediska léčby velmi příznivá, na terapii reagovali lépe," shrnula Kopřivová.

Výzkum bude dál sledovat funkční vztahy mezi jednotlivými oblastmi mozkové kůry. Více by mělo objasnit také použití dalších vyšetřovacích metod a spolupráce s vědci z Akademie věd, kteří studují modely obsedantně-kompulzivní poruchy u zvířat.

Autor: ČTK

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT