Kvůli bolestem a zánětům podstoupila Martina z Prahy dvě operace. Lékaři jí odňali jeden vaječník a ubezpečili ji, že i přesto bude moci otěhotnět. Jenže za necelý rok se jí endometrióza, při které se i jinde než v děloze vyskytuje tkáň podobná děložní sliznici, vrátila. Poškodila jí zbývající vaječník. „Natolik, že moje šance na vlastní miminko je jen velmi malá,“ uvedla. Cítila bolest, beznaděj, stále plakala. Nepouštěla k sobě přátele ani nejbližší rodinu.

Úsměv do tváře jí vrátila až psychoterapie. Dnes svůj příběh veřejně vypráví a snaží se podpořit další ženy, které se s onemocněním potýkají. Pacientky si totiž kupříkladu musí platit léky, které nepodléhají úhradám zdravotních pojišťoven. Jak Martina zmínila, léky, které užívá a pomáhají jí, vyjdou asi na 24 tisíc korun ročně. „To si ne každá žena může dovolit platit,“ poznamenala.

Zdravotní problémy jsou různé

Endometrióza podle odborníků postihuje asi každou desátou ženu, v Česku jich je kolem 250 tisíc, nejčastěji ve věku šestnáct až čtyřicet let. Deseti až třiceti procentům z nich nemoc nezpůsobuje žádné potíže, další pociťují problémy různého rozsahu. Nezřídka velké bolesti v podbřišku, při sexu či potíže při vyprazdňování. Třetina až polovina pacientek trpí neplodností, přičemž u poloviny všech neplodných žen je důvodem právě endometrióza.

Lékaři i pacientky proto usilují o reformu úhradového systému, který by jim potřebnou péči zpřístupnil. Důležitá je i včasná diagnostika, odhalení nemoci nyní trvá v průměru sedm až deset let. O péči šitou na míru se snaží v pěti endocentrech, které jsou Praze, Brně, Frýdku-Místku, Znojmě a vznikající v Ostravě.

Druhý lékařský názor může pacientovi pomoci se ujistit, že má stanovenu správnou diagnózu. Nejčastěji o něj mají zájem onkologičtí pacienti
Nemocní mají právo na názor druhého lékaře. V Česku ale chybí jednotný postup

„Mají evropskou certifikaci a řídí se mezinárodními standardy, nejsou ale zaneseny do vyhlášek českého ministerstva zdravotnictví,“ uvedl vedoucí lékař Centra pro léčbu endometriózy při Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Jan Drahoňovský. Pokud by tomu tak bylo, ženy by měly jednodušší přístup ke specialistům a také by pro ně bylo snazší jednat o úhradách některých léků.

Nemoc se podceňuje

Centra tak fungují především díky nadšení lékařů a tomu, že vedení jejich nemocnic je k tomu svolné. „Jelikož se jedná o nezhoubné onemocnění, je bohužel podceňované,“ podotkl Drahoňovský. Ideální by podle lékařů bylo, kdyby endocentra byla v každém kraji a fungovala obdobně jako Komplexní onkologická centra, kde jsou pod jednou střechou rozliční odborníci. Tak je tomu například v sousedním Německu či Rakousku.

U nás si lékaři z endocenter zatím sami našli síť fyzioterapeutů, psychoterapeutů a dalších odborníků, s nimiž spolupracují. Operaci ženám navrhují tehdy, když jim nemoc způsobuje vážné potíže. Nejzazší možností je vyjmutí dělohy a vaječníků. V takovém případě endometrióza podle Drahoňovského zmizí, žena ale zároveň definitivně přijde o naději být biologickou matkou.

Petice a osvěta

Činí se i ženy z pacientské organizace ENDOTalks. Letos spustili petici za komplexnější péči, se kterou se chystají za poslanci. Poskytují praktické informace či pořádají plno osvětových akcí: putovní výstavu s příběhy žen a informacemi o nemoci či promítání tematického amerického dokumentu. V rámci mezinárodního ENDO Marche uspořádaly pochod Prahou. V dubnu se též konal sněmovní kulatý stůl, který poukázal na systémové problémy i tabuizovanou bolestivou menstruaci.

Záštitu nad ním převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Bolestivá menstruace je druhým nejčastějším problémem, se kterým ženy docházejí ke gynekologovi. Mnohdy jde o bolest tak intenzivní, že jim brání v jakýchkoli jiných činnostech,“ řekla.

Menstruační bolesti mohou znepříjemnit mnoho činností.
Hormonální oddalování menstruace přináší řadu výhod. Není však zcela bez rizika

Často se musejí potýkají i s nepochopením svého nejbližšího okolí. „Toto stereotypní vnímání je zapotřebí změnit,“ doplnila.

Za úkol si Pekarová Adamová vzala komunikaci s ministrem zdravotnictví a nastavení následných kroků. „V řádu několika týdnů plánujeme společné jednání,“ uvedla k tomu ředitelka ENDOtalks Michaela Lebeda. 

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba je pro stanovení diagnózy endometriózy nutné, aby žena navštívila gynekologa. „Léčba je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ sdělil Deníku.

Potvrdil, že endocentra se specializují na diagnostiku a léčbu onemocnění. „Nicméně nejsou centry vysoce specializované péče podle zákona o zdravotních službách. Proto jim nemůže být tento status udělován. Podnět na vznik specializovaných center ani neevidujeme od České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně,“ podotkl.

10x o endometrióze

1. Endometrióza je nezhoubné chronické (nejen) gynekologické onemocnění.
2. Tkáň podobná děložní sliznici se vyskytuje i jinde v těle než pouze v děloze.
3. Nejčastěji se tkáň vyskytuje v pánvi a dutině břišní.
4. Buňky reagují na hormonální změny, v době menstruace se odlučují.
5. Odlučováním buněk dochází k defektům, které se hojí jizvou (vazivem).
6. K odlučování i jizvení dochází cyklicky.
7. Rozvíjí se chronický aseptický zánět, vznikají srůsty.
8. Nejčastěji postihuje ženy v reprodukčním věku.
9. Příčiny nejsou známé.
10. Léčba, která by vedla ke 100 % vyléčení, dosud neexistuje.

Zdroj: ENDOtalks

Je třeba nepodcenit diagnostiku, shodují se lékaři se zástupkyní pacientek

Při stanovování endometriózy se lékaři musejí opírat o čtyři stejně důležité diagnostické postupy. Zaprvé o anamnézu spočívající v tom, co jim řekne pacientka. Zadruhé o základní klinické gynekologické vyšetření. Zatřetí o zobrazovací metody, kterými jsou především ultrazvuk a magnetická rezonance. A začtvrté o laparoskopii. Deníku to řekl vedoucí lékař Centra pro léčbu endometriózy při Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Jan Drahoňovský.

Primář Centra pro léčbu endometriózy v Nemocnici Znojmo Radek Chvátal dodal, že lékaři k laparoskopii přistupují až po stanovení diagnózy některou z předchozích metod. Slouží totiž i k léčbě.

Ředitelka pacientské organizace ENDOtalks Michaela Lebeda zdůraznila, že je důležité, aby se gynekologové v ordinacích při diagnostice ptali žen i na průběh jejich menstruace.

Zdroj: Youtube

Která diagnostická metoda je nejpřesnější?
Jan Drahoňovský: Všechny jsou stejně důležité. Existují totiž rozličné typy endometriózy, které můžeme různě diagnostikovat.

Jak je to s diagnostikou skrze laparoskopickou operaci?
Jan Drahoňovský: K laparoskopii se má přistupovat jinak, než jak tomu bylo dřív, kdy se dělala takzvaná diagnostická laparoskopie. Nyní se k ní má přistoupit až poté, kdy je pacientka vyšetřena a máme dobrou představu o rozsahu onemocnění. Při laparoskopii totiž nejenže endometriózu diagnostikujeme, ale zároveň ji můžeme léčit. To je to podstatné.

Tuberkulóza. Ilustrační snímek
Lidí s odolnou formou tuberkulózy v ČR přibývá. Odhalit jde těžko, lůžka chybí

Radek Chvátal: Kvalita centra je nepřímo úměrná počtu diagnostických výkonů. Fenomén laparoskopií laická veřejnost pojímá zvláštně. Je to metoda. Jako když řeknete otevření břišní dutiny. Přistupujeme k ní tehdy, když máme již stanovenou diagnózu. A zároveň s jejím potvrzením provádíme sanační výkon. Nikoli primárně, že se díváme do dutiny břišní, abychom diagnózu zjistili.

Co je při diagnostice důležité?
Michaela Lebeda: V ordinacích málokdy zazní otázka, zda-li je menstruace bolestivá. A pokud ano, tak do jaké míry. Případně, jestli je silná, nebo slabá, jestli ji má žena čtyři nebo pět dní či jakou strukturu má menstruační krev. Lékaři se často jen zeptají, kdy byla poslední menstruace. Proto žena – pokud to chce říci – musí sama vyvíjet iniciativu. Otázkou také je, jestli to konkrétní lékař vůbec považuje za důležitou informaci, nebo jí řekne, aby si vzala Ibalgin.