Vakcíny se skládají z látek účinných, pomocných a těch, které jsou pozůstatkem výrobních procesů. Dodržuje se optimální poměr těchto složek?
Neexistuje žádný optimální poměr. Přítomnost kontaminujících složek musí být vždy menší než malá, jinými slovy jenom v množství, které již nelze racionálně snížit dalším čištěním biochemickými technikami. U většiny vakcín tradičních typů je příslušný virus pomnožen v produkčních buňkách tkáňových kultur nebo třeba v kuřecích embryích. Při množení se uvolní spousta buněčných proteinů, které se velmi ochotně lepí na virové částice vakcín.

Očkování patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny.
Recept, který byste měli znát: od výzkumu vakcíny až k očkování

Proč se do vakcín přidávají živočišné složky, jako jsou například výtažky ze žraločích jater nebo hovězí extrakt?
Žraločí játra, ale též olivový a lněný olej, jsou zdrojem přírodní látky skvalenu, který bývá do vakcín přidáván pro jeho schopnost nespecifické aktivace imunitní odpovědi očkovaného člověka. Hovězí či telecí extrakty se používají jako zdroj růstových faktorů do kultivačních médií pro buňky tkáňových kultur, které jsou využívané coby produkční buňky k namnožení virových částic při výrobě vakcín. V případě dosud schválených covidových vakcín se to týká pouze vakcín od firem AstraZeneca, Johnson & Johnson a dosud neschválené, leč v mnoha zemích aplikované vakcíny Sputnik V. Vakcíny Pfizer/BioNTech či Moderna žádné růstové faktory živočišného původu nepotřebují, neboť jejich výrobní postup vůbec nepotřebuje pomnožovat virus v buňkách tkáňových kultur.

Další zajímavé texty plné nových poznání najdete v pravidelných čtvrtečních přílohách Deníku – Víkend, Ženy, Bydlení a Hobby

A co zbytkové látky, které pocházejí z výroby? Nemohou od určitého množství škodit?
V preparátech schválených očkovacích látek musí být přítomnost kontaminujících zbytkových složek co nejmenší, musí se vejít do povolené normy, a proto musí být dodržována technologická kázeň správné výrobní praxe, včetně výstupní kontroly každé výrobní šarže. Ostatně každá nová šarže vakcíny musí projít schválením národního regulačního úřadu pro lékové přípravky, a tím je u nás Státní ústav pro kontrolu léčiv. Naštěstí už je dávno pryč doba, kdy jsem k nám dovážely velmi nekvalitní vakcíny z bývalého Sovětského svazu, např. proti vzteklině čí klíšťové encefalitidě, které se vyznačovaly přítomností kontaminujících bílkovin v nadměrném množství a vyvolávaly nepříjemné vedlejší reakce, při opakovaném očkování dokonce s rizikem anafylaktické reakce.

Ve vakcínách bývá také stopa formaldehydu, protože právě ten je nejspolehlivějším chemickým činidlem k usmrcení mikrobů. A představuje pro člověka riziko?
Formaldehyd je dosud nejčastěji používaným činidlem k inaktivaci virových částic u tzv. inaktivovaných neboli mrtvých celovirionových vakcín, jako jsou vakcíny proti klíšťové encefalitidě nebo čínská a indická vakcína proti covidu-19. V moderních vakcínách, genových či vektorových, se formaldehyd nevyskytuje. V každém případě zbytková koncentrace formaldehydu v inaktivovaných vakcínách je zanedbatelná a bezpečně pod hodnotou škodlivou pro organismus člověka.

Generální zkouška Národního očkovacího centra 9. dubna v Praze.
Náhradní termín očkování? Je nutné zažádat a mít vážný důvod, dovolená neobstojí

Injekční podávání vakcín s obsahem hlinitých solí bývá (často záměrně) mylně vyhodnocováno jako vystavení vysokým dávkám hliníku.
Hydroxid hlinitý se ve vakcínách proti covidu-19 schválených Evropskou lékovou agenturou neobjevuje. Je však stále přítomen v řadě virových vakcín, v každém případě v množství, které je významně nižší, než aby bylo rizikem pro zdraví očkovaných dětí či dospělých. Hydroxid hlinitý byl zaveden do formulace virových vakcín, aby zajišťoval postupné uvolňování očkovací látky po její injekční aplikaci nejčastěji do svalu očkovaného jedince.

Jakou životnost mají vakcíny a co zajišťuje jejich trvanlivost?
Životnost nebo-li expirace vakcín je přísně sledovaným parametrem podobně jako u jiných lékových přípravků a závisí na výsledné formulaci očkovací látky, tj složení včetně stabilizačních složek, na konečné formě, zda se jedná o tekutou, transportovanou a uchovávanou ve zmrazeném stavu nebo o vakcíny, které se suší mrazem. Lhůta pro expiraci je součástí schvalovací procedury a je závaznou pro jejich praktické užití, pohybuje se zpravidla od několika měsíců do jednoho roku. Pro manipulaci s vakcínami je důležité, aby jejich uživatel dodržel spolehlivě režim předepsaného chladového řetězce při rozmrazování. Po rozmrazení je zpravidla možné ji aplikovat, pokud není stanoveno jinak, během následujících třech dnů. V žádném případě nelze jednou rozmrazené očkovací látky znovu zamrazit. Zmrazené vakcíny jsou zpravidla dodávány pětkrát koncentrované spolu s „ředidlem“.

Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. (*1957)

Je českým biochemikem, parazitologem, molekulárním biologem a pedagogem. V letech 2012 až 2016 působil jako rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své vědecké práci se zabývá klíšťaty a jimi přenášenými původci infekčních onemocnění a virologií. Je držitelem řady ocenění a také členem Učené společnosti ČR.