O působení trvalého hluku ví Alžběta Rejchrtová své. Bydlí totiž kousek od pražské magistrály. „Hluk je tady stále, nepřestává ani v noci, kdy téměř celé město ztichne. Noční ruch nás trápí nejvíc. Proniká dovnitř bytu i přes protihluková okna, větrat v noci samozřejmě nemůžeme. Já například používám speciální silikonové ucpávky do uší, dovezené z ciziny, abych vůbec mohla spát,“ svěřila se představitelka občanského sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou.

To se snaží situaci kolem nejrušnějšího tahu Prahou změnit už od roku 1993. A čeho dosáhlo? „Soudy dvou instancí nařídily městu, aby snížilo hluk v naší oblasti vymezené ulicí Vyskočilova a Michelská na 60 decibelů (dB) ve dne a 50 dB v noci. Aby těchto limitů dosáhlo, muselo by postavit lehký polykarbonátový tunel, což je řešení u nás technicky proveditelné,“ řekla Alžběta Rejchrtová. Ústavní soud však oba rozsudky zrušil.

„Naše občanské sdružení mělo původně spojovat všechny občany postižené Severojižní magistrálou a zasadit se o to, aby vedení města řešilo dopravní situaci v Praze komplexně. Víme, že náš soudní spor inspiroval řadu dalších občanských sdružení a jednotlivců nejenom v Praze k podobnému úsilí, a domníváme se, že tím jsme nakonec prvotní cíl, s nímž jsme sdružení zakládali, splnili. Věříme, že náš boj vyhrajeme a přimějeme vedení města, aby nadměrný hluk a znečištění ovzduší způsobené dopravou začalo účinně řešit,“ dodala.

Nejvíc trpí lidé u silnic a dálnic

Hranice mezi neškodným a zdraví škodlivým hlukem je individuální a záleží na jedinci a také na druhu, charakteru hluku a jeho frekvenčním složení. „Dle doporučení světové zdravotnické organizace se bere jako hraniční hodnota pro mimosluchové projevy celodenní ekvivalentní zátěž 65 dB,“ sdělil Libor Ládyš, jednatel společnosti Ekola group, která se zabývá měřením hluku.

Příklady intenzity hluku
130 dB start letadla ze vzdálenosti 100 metrů
120 dB rockový koncert
110 dB sbíječka
100 dB metro ze vzdálenosti dvaceti kroků
90 dB sekačka na trávu
80 dB rušná ulice, provoz aut
70 dB vysavač
60 dB běžná konverzace
40 dB kapající kohoutek vodovodu
20 dB šepot
0–1 dB práh slyšitelnosti

Potvrzuje i to, že situace občanů žijících poblíž magistrály je nezáviděníhodná: „Největší hluk trvalého charakteru bývá především v okolí silnic, dálnic a rychlostních komunikací, kde je vysoká intenzita dopravy a také všude tam, kde je vyšší podíl nákladní dopravy.“

Jak se dá proti hluku bránit? „Námi nejčastěji navrhovaná opatření jsou protihlukové clony, protihluková okna a různé úpravy na fasádách objektů. Dále také různé technické, organizační a provozní změny. Pro průmyslové zdroje hluku jsou to různé kryty, zákryty, zástěny a tlumiče hluku,“ popsal Libor Ládyš.

U magistrály však protihluková okna nepomohla a další opatření jsou ve hvězdách. Možností by bylo, byt v této oblasti prodat a odstěhovat se jinam. Podle Alžběty Rejchrtové je tahle varianta prakticky nemožná: „Sami jsme to zkoušeli, zájemci vykoukli z okna a zájem ztratili. Podle realitního makléře jsme měli jít tehdy před lety s cenou o půl milionu dolů. Nyní jsou naše byty ještě více znehodnoceny.“

Dalo by se předpokládat, že se tu tedy platí alespoň nižší nájem. „Před několika lety městská část Praha 4 v rámci deregulace nájemného zvýšila nájmy ve všech bytech, ale v bytech u magistrály méně než v jiných. Myslím si, že by tu mělo být výrazně nižší nájemné nejen kvůli hluku, ale také kvůli znečištění.“

Co tedy s obtížným hlukem? Uvažovalo se i o tom, že by se magistrála zapustila pod zem. To by ale podle výše zmíněného občanského sdružení ve skutečnosti ještě více zatraktivnilo průjezd centrem Prahy. Sdružení se s Prahou nechce soudit, nýbrž se dohodnout na zlepšení situace. Přišlo s návrhy jako například spuštění pilotního projektu mýtného z jižní strany magistrály, výstavba více parkovišť P+R a snížení počtu jízdních pruhů.

Bolesti hlavy i srdeční arytmie

Nadměrným hlukem trpí především obyvatelé měst, podle odhadů je asi polovina všech obyvatel Evropské unie vystavena rušivému hluku. Až 30 procent lidí je v noci vystaveno hlučnosti nad 55 dB, tato hodnota už narušuje lidský spánek. Hluková zátěž navíc neustále narůstá. Dnes přitom už existují studie, které dokazují, že hluk není jen nepříjemný, ale může způsobit poškození lidského zdraví. Hluk nad 65 dB ovlivňuje vegetativní systém, 90 dB je už nebezpečných pro sluchový orgán a hluk překračující 120 dB může poškodit buňky a tkáně.

Hluková zátěž může vyvolat růst krevního tlaku, tepové frekvence a srdeční arytmii. Lidé vystavení dlouhodobému působení nadměrného hluku jsou rozmrzelí, trpí poruchami spánku, zhoršováním koncentrace a výkonu. Často mívají bolesti hlavy, častěji utrpí drobné úrazy, užívají uklidňující a uspávací léky a častěji jsou přijímáni do nemocničních oddělení pro mentální zdraví.

U letiště Václava Havla

Další oblastí, kde je nadměrný hluk stálým společníkem, je okolí letiště. Při startu letadla tady lidé v okolních vesnicích mohou vstřebávat až přes 100 dB. Jiří L. žije celý život ve vesnici, která je od našeho největšího letiště, tedy ruzyňského, vzdálena pouhý jeden kilometr.

„Za třicet let, co tu bydlím, jsem už letadla úplně přestal vnímat. Toho, že něco letí, si všimnu jen výjimečně. To už musí být pořádný obr, aby na sebe upozornil,“ tvrdí. Na to, jestli mu letadla nevadí, se ho prý ptá každá návštěva, kterou v létě pozve k posezení na terase svého rodinného domu.

„Jestli mě něco budí ze spaní, tak letadla to nejsou. Ta už moje podvědomí zřejmě vytěsnilo. Ale nedávno si sousedi pořídili ke slepicím kohouta. Od té doby vstávám za svítání a vzývám všechny kuny v okolí, aby ho zardousily,“ směje se Jiří. Přiznává ovšem, že jeho partnerka, která se k němu přestěhovala teprve před čtyřmi roky, se zvuky leteckých motorů stále bojuje.

Letiště Praha ovšem prohlašuje, že dlouhodobě usiluje o minimalizaci dopadů leteckého provozu na své okolí. Na protihluková opatření, která spočívají třeba ve výměně oken a balkonových dveří na rodinných domech a jiných stavbách v obcích a městských částech zahrnutých do ochranného hlukového pásma, letiště vynaložilo za posledních deset let stovky milionů korun. „Program výměny byl již dokončen, přičemž celkové náklady dosáhly více než 600 milionů korun,“ stojí na webu letiště.

Nicméně od plánované stavby nové ranveje, která zvýší stávající hlukovou zátěž a navíc ji rozšíří na dosud nedotčené oblasti, letiště ustoupit nehodlá. Hotová by měla být do roku 2022 a měla by stát devět miliard korun. Její stavbě nezabránily ani protesty občanů z okolních obcí. Díky nové ranveji by ale údajně mohl být zcela zastaven noční provoz letiště a snížit by se mohl i provoz po 22. hodině.

Rámus může dělat takřka cokoliv

Hluk z železnice je v České republice spíše okrajový problém. Podle informací ministerstva zdravotnictví, které zkoumalo jeho vliv na půl milionu lidí podél nejfrekventovanějších železničních tratí, vyplynulo, že celodenní hlukové limity jsou překročeny jen u několika desítek osob.

Navíc v posledních letech rostou podél kolejí protihlukové stěny jako houby po dešti. Průmyslové závody se podle odborníků většinou hlukově projevují pouze lokálně. Ve většině případů jsou také technické možnosti, jak negativní zvukový dopad snížit.

Někomu vadí, když soused o víkendu seká trávu a řeže dřevo. Stěžují si i lidé žijící v blízkosti rušných barů a restaurací. Zdrojem nadměrného nebo nepříjemného hluku se může stát takřka cokoliv. Potvrdil to i Libor Ládyš z Ekola group: „Nedávno kolegové vzpomínali na takovou pikantní historku. Šlo o měření hlučnosti ventilátoru uvnitř veřejného domu. Prakticky to nebyli schopni změřit, neboť měřené hodnoty ovlivňovaly pracovnice podniku z vedlejší místnosti.“

Na koho se obrátit
Při obtěžování nadměrným hlukem mohou občané podat oficiální podnět na Krajskou hygienickou stanici. Ta v případě potřeby zadá kontrolní měření hluku příslušné laboratoři, která má osvědčení o autorizaci. Kontaktní adresy Krajských hygienických stanic jsou uvedeny v přehledu na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví.