Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hyperaktivita se věkem zmírňuje, ale potíže přetrvávají

Málokterý rodič nevyslovil větu, že jeho potomek je hyperaktivní, neboli že trpí ADHD. Tento výraz je užíván v posledních letech hojně a v mnoha případech ale chybně. Na otázky jak poznáme hyperaktivní dítě, na koho se v případě podezření obrátit a jaký bude postup případné léčby odpovídá Michal Goetz, dětský psychiatr příbramské nemocnice.

18.8.2014 1
SDÍLEJ:

Dětský psychiatr Michal Goetz.Foto: archiv nemocnice

Co znamená zkratka ADHD?
Zkratka je odvozena z anglického názvu Attention Deficit Hyperactivity Disorder, což překládáme jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Název odkazuje ke dvěma z celkových tří oblastí příznaků tou třetí skupinou je impulzivita tedy ukvapené, zbrklé a netrpělivé myšlení a jednání.

Existují příčiny, které nemoc způsobují?
Porucha je podmíněna společným působením více příčin, z nichž nejvýznamnější jsou vlivy genetické. Na dědičnosti ADHD se podílí mnoho genů a jejich efekt se sčítá s vlivy prostředí. Můžeme již s vysokou jistotou říci, že geny mají až 80procentní význam v rozvoji ADHD. Vývoj mozku směrem k ADHD tedy začíná v naprosté většině případů již během těhotenství.

Jak častý je výskyt hyperaktivních dětí a přenáší se tato porucha i do dospělosti?
Podle různých studií se vyskytuje u 3 až 7 procent školních dětí a to celosvětově. Častěji bývají postiženi chlapci než dívky, ale naše odhady výskytu u dívek mohou být podhodnocené. Dívky s ADHD nejsou až tak nápadné, nemají tolik příznaků hyperaktivity a impulzivity, ale nepozorností trpí srovnatelně jako chlapci. Navíc mají tendenci úzkostlivě se snažit potíže kompenzovat. U dítěte u kterého byla diagnóza ADHD správně stanovena a příznaky se vyskytují jeden rok je pravděpodobné, že bude porucha pokračovat několik následujících let a bude mu komplikovat školní léta. Je jedním z mýtů, že většina dětí z ADHD „vyroste", naopak až u 60 procent pacientů některé příznaky přetrvají až do dospělosti. Hyperaktivita se s věkem obvykle zmírňuje, ale obtíže se soustředěním přetrvávají ve značné míře. Přitom právě ty přinášejí spoustu těžkostí, srážejí ambice jinak inteligentních dospělých a výrazně poškozují kvalitu jejich života.

Jaké signály mohou rodiče upozornit na to, že jejich potomek trpí touto poruchou?
ADHD ve školním věku (7 až12 let):
- Snadná vyrušitelnost
- Domácí úkoly jsou nedbale provedené, obsahují chyby z nepozornosti, nejsou dokončeny
- Vykřikuje, odpovídá dříve než je tázáno (často vyrušuje ve třídě)
- Často ruší a obtěžuje ostatní, chová se agresivně (má vztahové obtíže s vrstevníky)
- Při hře má obtíže vydržet až se na něj dostane řada
- Nevydrží v klidu sedět
- Nedokáže nebo nechce udržovat pořádek
(Podle Wilense a Dodsona, 2004)

V případě, že máme podezření, na koho je nutné se obrátit?
Poruchu pozornosti s hyperaktivitou diagnostikuje dětský psychiatr, k tomu doplňkově může přibrat dětského psychologa, či speciálního pedagoga.

Jak probíhá diagnostika?
Diagnostika probíhá na základě informací z několika zdrojů. Musí být jasné důkazy, že příznaky se vyskytují a působí obtíže v několika prostředích. To je důležité proto, aby se vyloučilo, že nežádoucí chování není ve skutečnosti projevem ADHD, ale je způsobeno jen momentálními situačními vlivy. Například dysharmonickým rodinným zázemím, nebo nepříznivou atmosférou ve škole.

Pokud se podezření potvrdí, co následuje? Existuje i léčba této poruchy?
Léčba ADHD není úkolem pro jednoho člověka a skládá se z několika vzájemně se doplňujících přístupů. Můžeme vlastně říci, že každý kdo dítě s ADHD nějak výchovně ovlivňuje, participuje na léčbě. Jejím koordinátorem by měl být dětský psychiatr a účastní se na ní, kromě něj také poučení rodiče, psycholog, učitelé ve škole atd. To ukazuje i na složky, ze kterých by se měla účinná léčba skládat: správný výchovný a pedagogický přístup, farmakoterapie, nácvik některých dovedností pod vedením psychologa a podobně.

Péče o dítě s ADHD je jistě mnohem komplikovanější a vyžaduje velké nasazení a trpělivost. Můžete rodičům něco doporučit, aby lépe zvládli tuto situaci?
Za prvé, aby si uvědomili, že projevy poruchy nejsou žádné naschvály ze strany dítěte. Za druhé, aby se upřímně podívali sami na sebe a rozpomněli se na své dětství, kdy třeba podobné projevy měli také (nebo stále mají) a geneticky tak k současnému chování dítěte přispěli sami. Dále, aby získali o ADHD co nejvíc korektních informací a porozuměli zákonitostem této poruchy. To jim umožní přijít na možnosti jak dítě výchovně ovlivnit. A v neposlední řadě, aby si našli prostor, kdy se budou moct věnovat sami sobě a načerpali síly na další soustředěnou a trpělivou péči o dítě.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Miloš Zeman a Andrej Babiš
2 9

Skeptické Česko a proevropské Slovensko, píší o nás ve světě

Nový adrenalinový rekord: 245 odvážlivců skočilo z mostu

/VIDEO/ Nový světový rekord v kategorii "hromadné skákání z mostu" dnes pokořili odvážlivci v brazilském Sao Paulu. V jeden okamžik seskočilo z mostu metodou bungee jumping 245 vyznavačů adrenalinu.

Politolog Zdeněk Zbořil předpokládá rozpad okamurovců

Co voliči volbami v Ústeckém kraji vzkázali politikům? Politolog Zdeněk Zbořil k drtivému vítězství hnutí ANO uvedl, že z výsledků voleb z Ústeckého kraje, podobně jako v celé ČR, cítí touhu občanů po zázraku.

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

V minulosti chodíval někdejší středočeský hejtman David Rath do jednací síně oholen, v pondělí se v budově Krajského soudu v Praze objevil s vousatou tváří – jinak se ale příliš mnoho nezměnilo.

Psi na politických jednáních? Macronův mazlíček se vymočil v Elysejském paláci

/VIDEO/ Pokud na politická jednání s sebou berete své mazlíčky, může dojít k trapným okamžikům. Vyprávět by o tom mohl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho labrador Nemo se vymočil u krbu právě během politického jednání. Prezident se snažil působit profesionálně a záležitost přejít s úsměvem.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT