Minulý týden jsem oslavil 20. narozeniny a už to bude dva roky, co mi lékaři diagnostikovali hypertrofickou kardiomyopatii. Nikdy mi nic zásadního nebylo, natož abych měl problémy se srdcem. Hodně jsem sportoval, hrál jsem fotbal za místní klub a pravidelně jsem chodil běhat, jezdil na kole a plaval. Jenže na pravidelné kontrole u obvodní lékařky se jí nějak nezdálo, že mám příliš nízký tep, tak mě radši odeslala na EKG.

Přišlo mi, že je až příliš přepečlivá, navíc se na EKG nic podstatného nenašlo. Ona se s tím ale nespokojila a poslala mě na kardiologii, protože už jen kvůli pravidelným tréninkům bych neměl mít tak nízký tep a v rodině jsme měli nějaké srdeční problémy.

Šel jsem tam jen proto, abych měl pak klid, o to větší pro mě bylo překvapení, když mi po ultrazvukovém vyšetření srdce neboli ECHU kardiologové řekli, že mám vrozenou srdeční vadu. Konkrétně docházelo k zesílení neboli zbytnění stěn srdce, kdy se tlouštka stěny zvyšuje až na dvacet milimetrů, u zdravého člověka se pohybuje okolo deseti. To brání tomu, aby se při uvolnění stahu rychle naplnilo srdce krví, ale naopak to jde pomalu a tím se zvyšuje tlak uvnitř srdečních komor, přenáší se do plic a způsobuje problémy.

Bez léků ne

U mě se to ovšem nikdy neprojevilo, žádné mdloby, pocit dušnosti nebo snad nějaké arytmie jsem neměl. Proto jsem ani zpočátku nevěděl, co si o tom myslet, jak to ovlivní můj život a jak se s tím vyrovnat.

Lékaři mi vysvětlili, že ve sportování můžu pokračovat, ale je nutné, abych se nesnažil o stoprocentní výkony a bral k tomu léky. Jinak by to právě srdce nemuselo vydržet, jako se to stává některým mladým sportovcům, kteří zničehonic při sportu zemřou. Naštěstí u mě není tloušťka srdeční stěny tak zvýšená a většina nemocných má prý velkou šanci na dožití průměrného věku jako úplně zdravý člověk.

Další příběhy z nemocnice najdete na www.nemocnicepribehu.cz


NÁZOR LÉKAŘE
prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)
„Při léčbě hypertrofické kardiomyopatie se uplatňuje několik postupů. Jednak se používají léky, které tlumí nadměrné stahování svaloviny a umožní prodloužit plnění srdce. U pacientů s rizikem náhlé smrti se implantuje preventivně kardioverter-defibrilátor. U nemocných, kde dochází díky zbytnění svaloviny k omezení vypuzování krve (obstrukční forma kardiomyopatie) se provádí často tzv. perkutánní transluminální septální myokardiální ablace. Podstatou této katetrizační metody je, že se cíleně uzavře jedna z větví koronárních tepen, která zásobuje zbytnělou oblast a aplikací malého množství alkoholu se vytvoří malý, řízený infarkt v této oblasti. Po jeho vyhojení dojde k ztenčení stěny, snížení stupně obstrukce a zlepšení srdeční funkce. Pokud není zbytnělá oblast zásobována vhodnou cévou, lze použít buď operace (snesení části svaloviny při chirurgickém výkonu - myektomie) nebo kardiostimulace pravé komory pomocí kardiostimulátoru. Stimulací se změní elektrická aktivace srdce a může dojít k výraznému zlepšení funkce srdce. Někdy se mohou výše uvedené metody i kombinovat.

Co je hypertrofická kardiomyopatie

* Je to obvykle dědičné onemocnění, které se projevuje zesílením (zbytněním) části srdce, kvůli kterému se zmenší srdeční komory. Velmi často jej doprovází i nepravidelná srdeční činnost.

* Příčinou zbytnění srdce je geneticky podmíněné nesprávné složení bílkovin, které tvoří srdeční tkáň. Ta kvůli tomu není plně výkonná a dostatečně nefunguje. Organismus se snaží o nápravu a snaží se vytvořit víc tkáně, aby tím vykompenzoval její horší kvalitu.

* Nejčastěji dochází ke zbytnění tkáně v pubertě, kdy se mohou objevit první příznaky.

* Nemoc se projevuje dušností nebo bolestí na hrudi jako při ischemické chorobě srdeční. Někdy dochází ke ztrátám vědomí, svalové slabosti a časté únavě.

* Onemocnění může být ale bez příznaků a prvním projevem může být někdy náhlá smrt, zejména u mladých sportovců. Aktivní sportovci by měli být vyšetřováni preventivně. Diagnostickou metodou je echokardiografie.

* V České republice je asi 20 tisíc nemocných s hypertrofickou kardiomyopatií.

* Až 70 procent pacientů nemá žádné příznaky nemoci. Nejvíce ohrožení jsou pacienti ve věku do 30 let, do 50 let mají nemocní vyšší riziko náhlé smrti oproti zdravým lidem.

RECEPT PRO ZDRAVÍ


Borůvkové lívanečky z ovesné mouky

Borůvkové lívanečky z ovesné mouky

Ingredience:

  • 80 g jemně mleté ovesné mouky
  • 1 lžičku prášku do pečiva
  • 1 lžička skořice
  • 1 zralý banán
  • 140 ml mléka
  • 1 vejce
  • 125 g borůvek
  • máslo
  • lístky meduňky na ozdobení

Postup:

V míse smíchejte prosátou mouku s práškem do pečiva a skořicí. K tomu přidejte mléko, vejce a rozmačkaný banán s borůvkami. Několik borůvek si nechte stranou, ať jimi výsledný pokrm můžete ozdobit.
V pánvičce na lívance si rozehřejte malé množství másla a smažte lívance z jedné strany, dokud se neobjeví bublinky. Následně lívance otočte a smažte dozlatova i z druhé strany.
Podávejte s čerstvými borůvkami a lístky meduňky.

Tipy pro zdravé srdce

Díky pohybu srdce pracuje výkonněji a klidněji. Srdce netrénovaného člověka bouchne asi stotisíckrát za jeden den. Budete-li sportovat, ušetříte mu až třetinu úderů.

Víte, že lidé, kteří mají nadváhu, ale přesto pravidelně sportují, jsou vystaveni menšímu riziku infarktu a srdečně-cévních onemocnění, než lidé štíhlí, ale pohodlní?

Ideální pro zdravé srdce je běhání, jelikož však při něm dochází k nárůstu tepové frekvence, nedoporučuje se kardiakům. Každý běžec nad 40 let by měl pravidelně chodit k lékaři.

U zdravých cyklistů platí, že čím více kopců a vyšší rychlost, tím lépe, kardiaci by měli dávat přednost rovinám.

Lidé s nemocným srdcem se musí vyhýbat intenzivnímu pohybu. Za bezpečnou hranici se považuje tepová frekvence 120 tepů za minutu. Vyhýbejte se cvikům, při nichž je hlava níže než srdce.

Nejvhodnější je plavání, při němž vodorovná poloha těla spolu s tlakem vody výrazně usnadňuje návrat krve z končetin zpět, takže srdce se nenamáhá tolik jako při jiných sportech a tepová frekvence stoupá mnohem méně.