Srdeční infarkt způsobuje kouření, nezdravé jídlo a málo pohybu. Program Pro život po infarktu myokardu se tak snaží šířit osvětu. „U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak o sebe po infarktu pečovat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o třicet procent,“ uvedl lékař z kardioangiologické kliniky u svaté Anny Ota Hlinomaz.

Pacienti, kteří se do programu zapojili, se podpisem smlouvy zavázali ke změně svého životního stylu. Díky úpravě svého života a dostatku informací se u těchto pacientů snížila úmrtnost. Program tak nabízí pacientům přesné informace, jak se o sebe po infarktu starat. „Chceme, aby pacient lépe porozuměl všem rizikům. Vytvořili jsme tak kvalitní vzdělávací materiály pro nemocné i zdravotníky,“ přiblížil Hlinomaz.

Svíravé bolesti srdce lidem způsobuje ucpávání cév. „Cholesterol se usazuje v srdečních cévách a ty se zužují. Ve zúžení se často sráží krev, a pak dojde k srdečnímu infarktu,“ popsala lékařka Lenka Špinarová.

Srdeční infarkt

Téměř 23 tisíc lidí ročně postihne akutní srdeční infarkt.
Třetinu pacientů se do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem.
Pacienti, kteří dodržují po infarktu správnou životosprávu, snižují riziko dalších infarktů o třetinu.
Jihomoravští záchranáři předloni vyjeli ke 1666 případům.
Předejít infarktu můžou lidi zdravou stravou a hlavně pravidelným pohybem.

Nepříjemnému zážitku podle odborníků zabrání i psychická pohoda, kterou lidem zajistí pohyb. „Stres z práce nejlépe odbouráte cvičením. Když si nezacvičíte, tak stres mění vaši biochemii v těle, a ta pak může nemoci způsobit. Cvičení je všelék,“ řekl brněnský lékař Tomáš Klobas.

Souvislost se stresem a infarktem zaznamenala i lékařka Špinarová. „Lidé ve stresových situacích zažívají infarkt mnohem častěji. Nejvíce infarktů je navíc ráno. Kdysi se říkalo, že ranní vstávání je stres, ale to nebylo vědecky prokázáno,“ uvedla.

Pokud lidi postihne infarkt, musí počítat s omezeními. „Musí do konce života užívat léky a doporučujeme lidem spíše chodit a běhat, než zvedat činky. Navíc musí dodržovat dietu,“ sdělila Špinarová.

Ne všichni však doporučení dodržují. „Spoustě lidem otrne, jakmile se jim uleví a začnou zase pít a kouřit,“ řekl Klobas.

Srdeční infarkt postihuje Jihomoravany často. Předloni záchranáři vyjížděli ke 1666 případům, což je druhý největší počet v republice. „Důležité je postiženého posadit, aby se mu dobře dýchalo. Musí být v klidu,“ poradila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.