Podobnými problémy trpí v Česku stále více lidí: okolo 153 tisíc. Přitom ještě před 15 lety to byla sotva polovina. „A další lidé budou kvůli stárnutí populace přibývat,“ podotýká gerontoložka Iva Holmerová. 

Úřady se léta neumějí dohodnout

Služby, které by mohli senioři využívat, přitom chybí. Přeplněné jsou domovy důchodců i léčebny dlouhodobě nemocných. A co víc: nikdo pořádně neví, z jaké kapsy by se měla jejich péče platit – jestli ze zdravotního pojištění, nebo dotacemi od ministerstva práce a sociálních věcí. 

„Resorty zdravotnictví a sociálních věcí se totiž léta nedokážou dohodnout. Ačkoliv mají pečovat o stejného člověka, absolutně nespolupracují,“ kritizuje dlouhodobě neutěšený stav bývalý poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. 

To by se nyní mělo změnit. Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí se prý konečně domluvila. Zástupci obou resortů to alespoň oznámili na společném jednání sněmovních výborů pro zdravotnictví a sociální věci. „Sestavili jsme pracovní skupinu, která má problém úhrady péče na zdravotním a sociálním pomezí jednou provždy vyřešit,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Jeho slova potvrdila také náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jana Hanzlíková. Vzniknout by podle nich mělo zbrusu nové „pojištění dlouhodobé péče“.

Německý model

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly jsou přitom ve hře dva scénáře: „Buď se zavede jen dobrovolné komerční připojištění, nebo přijmeme model fungující v sousedním Německu. Tam si lidé platí takzvané ošetřovatelské pojištění povinně,“ uvedl.

Německé řešení by se líbilo také Asociaci českých a moravských nemocnic. Systém je totiž podobný tomu českému, peníze se jen jinak přerozdělí. „Lidé zkrátka odvedou určité procento z platu povinně na zdravotní a sociální pojištění, necelých 5 procent z toho pak jenom putuje do zvláštního fondu, ze kterého se platí oše-třování seniorů,“ vysvětlil šéf asociace Petr Fiala. Na podobě nového pojištění se ale bude podle Vojtěcha pracovat několik let.