Ústav zdravotnických informací a statistiky totiž dokončuje analýzu, ze které jednoznačně vyplývá, jak si která nemocnice vede ve srovnání s ostatními zařízeními. Chce o tom lékaře informovat.

„Získali jsme data za posledních osm let a udělali podrobné analýzy. Vůbec poprvé tak dokážeme přesně říct, kde se jak léčí – například které nemocnice musejí pacienta opakovaně operovat, protože u nich nastaly nějaké komplikace, nebo kde je vyšší pravděpodobnost infekcí,“ řekl Deníku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

BIČ NA NEMOCNICE

Informace chce nyní rozeslat nemocnicím – aby měly zpětnou vazbu. Pokud vedení špitálu uvidí, že je v některých oblastech výrazně horší než ostatní, bude moci udělat patřičné kroky k nápravě. „Když na to dostatečně rychle nezareaguje, budeme ji moci potrestat,“ doplnil náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula.

To ale není všechno. Na ministerstvu zdravotnictví se diskutuje i o tom, která z uvedených dat zpřístupnit také pacientům. Po informacích totiž volají pacientské organizace. „Lidé tato data logicky chtějí. Dnes se k nim ale nedostanou jinak, než že si je neoficiálně předají tichou poštou,“ tvrdí Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, která tyto organizace zastřešuje.

PŘEŽIJÍ JEN TI DOBŘÍ

Přitom pokud by se k nim informace dostaly, lidé by podle ní mohli tlačit na pojišťovny, aby poslaly větší balík peněz právě do kvalitnějších zařízení. Ta by pak mohla léčit více pacientů. „Peníze by šly konečně za nemocnými, nikoli za zařízením. Nekvalita by umřela přirozenou smrtí,“ řekla Petrenko.

Vedení resortu chce tomuto požadavku vyhovět. Už kvůli tomu mění i legislativu. „Zveřejňování indikátorů kvality péče řeší zákon o elektronizaci zdravotnictví. Věcný záměr tohoto zákona nyní čeká na projednání Legislativní radou vlády,“ potvrdila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Podle šéfa resortu Adama Vojtěcha by se ale mělo začít pozvolna. V první fázi prý postačí zveřejnit jen počet výkonů. „I toto číslo může lidem mnohé napovědět, protože ze zahraničních studií vyplývá, že čím častěji lékaři určitý problém řeší, tím lépe ho zvládají,“ řekl. Zpřístupňovat by se mohla i data o délce hospitalizace.

Právě taková data už proto začala mapovat Kancelář zdra-votního pojištění. Prozatím se zaměřila na deset diagnóz. Na jejich příkladech ukázala, jak na tom české nemocnice zhruba jsou.

TO ČÍSLO NIC NEZNAMENÁ

Ovšem když se data dostala na veřejnost, část špitálů reagovala velmi ostře. Zveřejnění údajů se jim ani trochu nelíbilo. Šlo především o menší oblastní nemocnice.

Třeba předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš zpochybnil hlavní myšlenku celého projektu – tedy že lze podle počtu případů, které nemocnice provede, posuzovat připravenost pracoviště a lékařů. „Počet výkonů je sice důležité číslo, ale ještě více vypovídací hodnotu má počet výkonů na jednoho operatéra,“ kritizoval zpracování dat Čarvaš.

Stejně reagovala i primářka chirurgie Nemocnice Písek Marta Horáková. „Jak správně uvádíte, čím větší počet výkonů, tím lepší zkušenost, ale vztaženo na chirurga, a ne na pracoviště,“ napsala.

Trnem v oku se špitálům staly i údaje o komplikacích. „Nejde o data pro hodnocení kvality,“ namítal Čarvaš. Pokud má některá nemocnice statisticky víc komplikací, znamená to podle něj jediné: lékaři tam svědomitě vykazují pojišťovnám všechny přidružené choroby pacienta.

PENÍZE JEN ZA KVALITU

Naopak podle experta Pavla Vepřeka může jakýkoli výkyv upozornit na některý z čas-tých nešvarů: buď špitály neléčí kvalitně, nebo švindlují. „Některé nemocnice vykazují pojišťovně komplikace, které pacienti neměli. Dělají to, aby si přišly na větší peníze,“ řekl. Kancelář přesto údaj po kritice stáhla.

Podle ministerstva by se měla data o kvalitě péče časem promítnout i do úhrad.

Zítra čtěte třetí díl seriálu o nemocnicích – jak operují slepé střevo.