Smrtelných následků autonehod sice podle policejních statistik ubývá, zvětšuje se ale podíl těžkých zranění. V loňském roce řešili policisté každý den průměrně 270 dopravních nehod. Bezmála každých dvacet minut je na našich komunikacích zraněn jeden člověk. V České republice existuje nejvíce lůžek akutní péče v celé Evropské unii, zatímco na rehabilitaci či paliativní péči se jich již nedostává.

„Jen akutních pacientů s poškozením mozku po úrazech, cévních mozkových příhodách, operacích nádorů na mozku a mozkových cévách přijmou nemocnice ročně 60 až 90 tisíc. Třetina z nich se do roka spontánně zlepší, třetina, bohužel, naopak umírá. K tomu připočtěte úrazy páteře a zlomeniny,” vypočítává zástupy nemocných, jež by potřebovaly rehabilitaci, Jakub Pětioký, náměstek pro rehabilitaci, vědu a výzkum Rehabilitačního ústavu v Kladrubech.

Zdraví není samozřejmost

Jel zachránit život slévači, kterému chrstnul do obličeje rozžhavený hliník. A málem sám zahynul. Sanitka se zapnutým majákem, již řídil Martin Lupač z Moravskoslezského kraje, se střetla s předjížděným autem. Vrtulník jej dopravil do nemocnice, kde dva měsíce ležel v bezvědomí. Dalších pět měsíců strávil jako „ležák“ a učil se obracet. „Od té doby vím, jaká je to pro miminko makačka, když se učí pást koníčky,“ usmívá se už dnes. Vozík, chodítko a prvních šest kroků bylo jako vyhrát maraton na olympiádě „To, co jsem nedobrovolně prožil, mne naučilo vážit si věcí, které si zdravý člověk ani neuvědomuje a bere je jako samozřejmost,“ bilancuje Martin.

V loňském roce strávil Martin mnoho času v Sanatoriích Klimkovice. Kdo jimi prošel, ví, že přirovnání některých léčebných programů k tréninku vrcholových sportovců sedí. Týká se to zejména programu, který je známý jako KlimTherapy. „Je to ucelený koncept rehabilitační péče o klienta, s nímž pracuje fyzioterapeut systematicky denně tři až čtyři hodiny. Nejpodstatnější částí je samozřejmě cvičení, během něhož se používá tzv. kosmický obleček se soustavou gum, který si může fyzioterapeut nastavit tak, aby pomáhal nahradit dosud nefunkční nebo oslabené svaly,“ vysvětluje vedoucí fyzioterapeutka Mgr. Romana Holaňová. Zdůrazňuje, že klient musí být fyzicky i psychicky připraven. „Nejde o zázračnou metodu, je to dřina, která se ale vyplácí,“ dodává.

„Na přijetí do Rehabilitačního ústavu Kladruby se může čekat až několik měsíců a spoustu pacientů musíme rovnou z kapacitních důvodů odmítnout, pacienti pak jdou do jiného zařízení. Prioritu mají propuštění z akutní péče,“ říká Mgr. Jakub Pětioký, který je ve své práci mezinárodně uznávaným odborníkem. V Kladrubech pomohli i Martině, která se po těžké autonehodě znovu narodila. Teď je ve fázi, že se učí žít, nakupovat i vařit, většinou podle receptu. Omezení je stále poznat i na řeči, neumí se rozhodnout, což má velký vliv na její psychický stav, a má stále problémy s rovnováhou.

Projekt Poúrazová péče chce přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zároveň si klade za cíl zlepšit informovanost laické veřejnosti, ale třeba i lékařů, o možnostech boje s následky dopravních nehod. Zapojila se do něj řada špičkových pracovišť poskytujících následnou péči. Doporučení odborníků i příběhy obětí nehod lze nalézt na portálu www.pourazova-pece.cz.