Ale od cizích lidí se nedozvíte, jak kvalitní je péče v nemocnici ani jaké zkušenosti mají lékaři zrovna s vaším zdravotním problémem. Přitom právě to je rozhodující.

Ptejte se a nenechte se odbýt

Oficiální a veřejně přístupné žebříčky toho, jak jednotlivé nemocnice léčí, bohužel neexistují. Proto se nedozvíte, kde mají nejlepší výsledky například s léčbou rakoviny prsu nebo operacemi kyčelního kloubu.

Pokud vás čeká plánovaný zákrok, nemusíte se řídit doporučením svého lékaře. Je jen na vás, jaké pracoviště si vyberete, i kdyby mělo být na druhém konci republiky.

Je ale dobré si předem zjistit, jak často v nemocnici provádí právě váš zákrok. Čím více zkušeností má lékařský tým, tím je menší riziko komplikací. Klidně zatelefonujte do nemocnice nebo oslovte primáře e-mailem a nebojte se zeptat na to, co vás zajímá.

Od věci není ani osobní návštěva, zvláště pokud vás čeká náročnější zákrok a delší hospitalizace.

Porovnejte služby na více místech

„Doporučil bych navštívit více než jednu nemocnici a porovnat si celkový dojem,“ popisuje Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute, nevládní organizace, která se snaží o zlepšování kvality péče a každý rok pořádá celostátní měření spokojenosti pacientů i samotných pracovníků nemocnic.

Výsledky pacientského hodnocení najdete na webu www.nejlepsi-nemocnice.cz.

Při své návštěvě si všímejte nejen, jak působí samotné pokoje a sociální zázemí, ale i toho, jak se k vám i ostatním pacientům chovají lékaři i sestry. Sledujte i zdánlivé drobnosti jako například, zda vám podají ruku, představí se nebo klepou, než vstoupí do pokoje pacientů.

„Drtivá většina stížností na zdravotníky se netýká jejich pochybení, ale právě špatné komunikace s pacienty,“ upozorňuje Laura Janáčková, psycholožka a vedoucí oddělení somatopsychiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jakmile tedy cítíte, že je na vás personál nepříjemný a dává vám najevo, jak jej vaše dotazy obtěžují, dejte přednost jinému zdravotnickému zařízení.

Zkuste si představit, jak se o vás stará protivná sestra, až vám bude špatně po operaci a nebudete schopní si podat ani skleničku s čajem.

Certifikát vám napoví více

Dalším vodítkem pro pacienty jsou certifikáty a akreditace nemocnic. Aby je zařízení mohlo získat, musí dodržovat přísná pravidla a pravidelně procházet systémem kontrol.

„Každá hospitalizace je spojena s riziky a díky certifikaci jsou minimalizovaná. Například je zajištěno, aby nedošlo k záměně pacienta, výsledků jeho vyšetření nebo chybě při podání léků,“ vysvětluje Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava. Ta jako první fakultní nemocnice v České republice získala prestižní mezinárodní akreditaci Joint Commission International (JCI), kterou má asi jen dvě stě zdravotnických zařízení na celém světě, v Evropské unii pouze osmdesát.

Jen příprava na její získání trvala dva roky. JCI je zaměřená na maximální bezpečnost pacientů.

Nadstandard u soukromníků

Pokud ale chcete opravdu nadstandardní zdravotní péči, budou pro vás správnou volbou soukromé kliniky nabízející nadstandardní služby. Za jejich péči ale budete muset přímo platit.

Ceny se pohybují od pár tisíc po několik desítek tisíc korun. Na druhé straně máte zaručeno, že na žádné vyšetření nebudete čekat, lékaři vám budou kdykoliv k dispozici na telefonu.

Některé kliniky nabízí i návštěvu lékaře u vás doma. Zaplatit si můžete i to, že se klinika komplexně postará o vaše zdraví a sami vás upozorní na to, zda máte přijít na preventivní prohlídku. Takové služby nabízí například klinika GHC, poliklinika Program H Plus, obě sídlí v Praze, nebo Top Moravia Health v Brně a Asklepion v Praze a Karlových Varech.

Mohlo by vás zajímat

Základní desatero prevence nemocničních nákaz aneb Co si mohou samotní pacienti ohlídat v nemocnicích a v ambulancích zdravotnických zařízení, aby snížili riziko vzniku nemocničních nákaz:

Nehty zdravotníků musí být přiměřeně ostříhané a nenalakované, nebo nalakované pouze bezbarvým lakem. Na rukou zdravotníků nesmí být prsteny, šperky ani umělé či gelové nehty.

Vyšetřování a léčení pacientů může zdravotník vykonávat až po umytí rukou. Na osušení rukou po umytí se používá jednorázový materiál (ne opakovaně použitý textilní ručník).

Před invazivním výkonem narušujícím celistvost kůže – například zavedení katétry, kanyly, injekční jehly – si musí zdravotník ruce vydezinfikovat a použít rukavice. Po vydezinfikování pokožky nesmí zdravotník vyhledávat žílu rukou bez rukavice!

Na přikrytí vyšetřovacího stolu, lehátka a lůžka, které přichází do kontaktu s obnaženou částí těla pacienta, se používá jednorázový materiál, který se musí vyměnit, případně vydezinfikovat plochu (mamograf, oční…) po každém pacientovi.

Ložní prádlo se vymění nejméně jednou za týden, vždy však po znečištění a po operačním výkonu. Při výměně ložního prádla v pokoji pacienta se nesmí větrat dveřmi do chodby a podle možnosti se vyloučí přítomnost pacienta.

Použité ložní prádlo se nesmí klást na zem v prostorech oddělení. Třídí a počítá se jen v místnosti na to určené s přímým anebo nuceným větráním. Použité prádlo se odkládá do obalů, které brání kontaminaci okolí z tohoto prádla.

Jednorázové zdravotnické prostředky se nesmí používat opakovaně.

Zdravotník nesmí v pracovním plášti a dalších osobních ochranných prostředcích opouštět areál zdravotnického zařízení.

Na všech klinických odděleních se nesmí umísťovat textilní a ozdobné bytové doplňky ani čalouněný nábytek. Na pracovištích ARO, gynekologicko-porodnickém a chirurgickém oddělení se nesmí umísťovat květiny.

Pacient s přenosnou nemocí (infekcí) i s podezřením na ni musí být izolován na samostatném pokoji.

Zdroj: Hartmann-Rico

LUDMILA HAMPLOVÁ