Podle odborníka na tělovýchovné lékařství Martina Matoulka je pohyb nejblíže definici ideálního léku, protože se hodí pro všechny, nemá žádné vedlejší účinky a léčí více nemocí najednou. Vedle kardiovaskulárních problémů a cukrovky má pozitivní vliv také na krevní tlak, depresi, řídnutí kostí nebo nádorová onemocnění. "Lépe fyzicky zdatní také lépe zvládnou srdeční příhodu nebo léčbu rakoviny," řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Operace srdce - Ilustrační foto
O dvanáct let kratší život. Polovinu diabetiků zabíjejí nemoci srdce a cév

Náklady zdravotnictví na sníženou fyzickou zdatnost odborníci odhadují na šest až devět miliard korun ročně, na obezitu asi 15 až 30 miliard a u srdečných a cévních nemocí to může být až 50 miliard korun ročně. "Studie prokazují, že 1,5 kilometru denní chůze v proměnlivém terénu může snížit riziko Alzheimerovy demence o 30 procent," dodal Bunc.

Za poslední dvě dekády se přitom zdatnost populace snížila téměř o třetinu, naopak obezita se zvýšila o 20 procent. Ta navíc o 80 procent zvyšuje riziko cukrovky druhého typu a vysokého tlaku.

Podle viceprezidentky Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové-Pálkové nedostatek pohybu Čechů zvyšuje náklady i firmám. Pokud by každý zaměstnanec byl v práci kvůli nemoci o několik dní několik dní méně, ušetřilo by se asi deset až 12 miliard korun, uvedla.

Potřeba spolupráce 

Podle Jany Havrdové z České asociace fitness jsou praktičtí lékaři připraveni pohyb pacientům doporučovat. Spolupráci je ale třeba nastavit. "Musí vzniknout spolupráce mezi osvícenými lékaři a sportovním prostředím," dodala. Zaznívala i myšlenka hradit pohybové aktivity z veřejného zdravotního pojištění. V současné době zdravotní pojišťovny už přispívají na pravidelný pohyb z fondů prevence. Lidé mohou čerpat řádově stovky korun za rok na pravidelné cvičení, permanentky na plavání a podobně.

Lékař. Ilustrační foto.
Hrozí návrat tuberkulózy? U části pacientů přestaly zabírat léky

Podle Bunce v současné době nedokáže 60 až 70 procent dětí zvládnou aktivy, které by vzhledem ke svému věku měly. U dospělých je to 30 až 40 procent, u seniorů 13 až 17 procent. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je přímým viníkem desetiny všech světových úmrtí nedostatek pohybu. Zprostředkovaně až třetiny. Mezi 90 a 120 minutami pohybu týdně má podle studií jen asi 16 až 18 procent české populace.