Jakou úlohu v těle má vitamin „D" a kde ho získáme?
Vitamin „D" patří do skupiny v tucích rozpustných vitaminů, má velký vliv na látkovou přeměnu vápníku a fosforu v těle. Lidské tělo má více možností, jak ho získat, všechny formy jsou ale neaktivní provitamíny, které se dále aktivují v játrech a v ledvinách. Dvě základní formy jsou ergokalciferol – vitamín D2, rostlinného původu a cholekalciferol D3 – vitamín živočišného původu. Ten získáváme z vajec, másla, z tuku mořských ryb, lidské tělo si ho dokáže vyrobit samo v kůži při oslunění z látky příbuzné cholesterolu.

K čemu naše tělo „déčko" potřebuje?
Vitamín „D" je nezbytný pro správnou rovnováhu metabolismu vápníku v těle, tj. má zejména velký vliv na tvorbu kostí a jejich neustálou přestavbu – minerály se v kostech přesouvají po celý život, je to dynamický děj.V poslední době se také zkoumá jeho vliv například na transkripci genetické informace, na imunitní reakce, což by se dalo využít v onkologii, v léčbě autoimunitních onemocnění. Tyto vlivy ale ještě nejsou zcela prozkoumané.

Co se děje v těle, pokud je ho nedostatek?
Nedostatek vitaminu „D" má dva základní projevy. První je onemocnění zvané rachitis (křivice), kterou způsobuje nedostatek vitaminu „D" u dětí, zejména kojenců – dochází k deformitám dlouhých kostí, děti mají deformovanou lebku. Toto je u nás, i díky důsledné prevenci nedostatku vitaminu, vzácné. U dospělých se obdobné onemocnění nazývá osteomalacie, ke které kostní deformity patří také. Vitamin „D" má také roli v pozdějším věku u osteoporózy, kdy kosti nejsou deformované, jsou ale křehčí, více lámavé.

Jaká je denní dávka vitaminu „D" potřebná pro tělo a jak to dokážeme změřit?
Přesná univerzální doporučená denní dávka není známa, potřeba vitamínu D je individuální v rámci věku – větší potřebu vitaminu „D" mají děti a dále lidé ve věku nad 70 let. Dle nejnovějších údajů je při minimální expozici slunečnímu záření potřeba cca 15ug (600 IU) vitaminu „D" na den (1ug = 40IU, mezinárodních jednotek). Kojencům a dětem podáváme v našich podmínkách v rámci prevence 500 až 1000 IU denně.

Znamená to, že pokud máme „déčka" málo, postačí vyrazit někam za sluníčkem?
Několikatýdenní nárazové „grilování" na jižním slunci jistě nebude to pravé, tělo ani nemá kapacitu tolik vitaminu „D" zadržet, nehledě na rizika vzniku rakoviny kůže. Nutno podotknout, že dnešní trend bránění se slunečnímu záření a aplikace opalovacích krémů v rámci prevence rakoviny kůže, jde do jisté míry proti možnosti tvorby vitaminu „D" v kůži. Bohužel neexistuje zcela přesná správná míra slunečního osvitu, u které by se dalo říci, že je pro zdraví nejlepší.

Jak je to se solárii? I jejich světlo obsahuje tento vitamin?
Žádné světlo samotné vitamin neobsahuje, ale je pravda, že i světlo emitované solárii obsahuje složku UVB, která je v kůži za tvorbu vitaminu „D" zodpovědná. Tento způsob ale skutečně nelze doporučit, návštěva solárií je dermatology jasně hodnocena jako rizikové chování stran vzniku kožních nádorů. Viz například výsledky měření České obchodní inspekce, kde množství solárií překračující normy je stále veliké (asi jedna pětina ze všech kontrolovaných). Je jasně prokázáno, že osoby navštěvující solária trpí častěji kožními nádory, včetně melanomu.

Lze se vitaminem „D" předávkovat?
Lze. Ale vyskytuje se zřídka a vždy ve spojení s potravinovými doplňky či léčivy obsahující vitamin „D". Předávkování vede k hyperkalcémii, kalcifikací měkkých tkání, častěji se vyskytuje u kojenců, kterým je při prevenci křivice podáváno příliš vitaminu „D" – způsobuje dehydrataci, zácpu, zvracení a nepřijímání potravy.
Tedy i zde platí obecná zásada zdravého životního stylu – všeho s mírou.

Dagmar Čerňanská