Narodili se sice v Česku, věku se ale dožijí podobně dlouhého jako lidé v Africe: budou tady maximálně pětašedesát let. To je o osmnáct roků méně, než je obvyklé u většinové populace. Řeč je o obyvatelích tuzemských ghett.

Život jim navíc ztrpčí rozličné nemoci. Třeba tuberkulóza je potrápí až desetkrát častěji než „obyčejné“ Čechy. S infarktem se budou potýkat dvakrát víc a s depresemi dokonce trojnásobně. Vyplývá to ze studie, kterou zpracoval Státní zdravotní ústav.

Ke změně by přitom stačilo málo: dostat k lidem trochu informací. Ty dnes nemají. Tři čtvrtiny zdejších obyvatel totiž nedosáhlo na vyšší než základní vzdělání.

Proč se očkovat a co s plísní?

Státní zdravotní ústav už proto začal situaci v ghettech řešit. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a vedením resortu práce a sociálních věcí zakládá speciální centra. Ta začnou s lidmiz těchto oblastí pracovat.

Zdravý chudých.„Budou jim například vysvětlovat, jak si správně čistit zuby a proč to vlastně dělat. Pokusí se jim předat, že je dobré očkování nebo že se nedostatek správné výživy určitě projeví ve školní úspěšnosti jejich dětí. Poradí jim také, co dělat s plísní v bytech. Ta se totiž v těchto lokalitách objevuje poměrně často a pro-hlubuje zdravotní problémy lidí,“ přiblížila jen některé úkoly lékařka Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlá.

Důležité podle ní bude také přesvědčit místní obyvatelstvo, aby vůbec zašlo k lékaři. Řada z nich totiž žádného nemá „Panicky se bojí bolesti. Spousta problémů, které by se daly vyřešit snadno, tak zůstává zanedbaná,“ doplňuje.

Práce pro ohrožené

Každému z center v tom budou pomáhat takzvaní mediátoři – tedy lidé, kteří sice v dané lokalitě také vyrostli, ale kteří dosáhli vyššího vzdělání a prošli školením zdravotního ústavu. Zaměstnání tak najde 42 lidí v rámci 28 úvazků. „Projekt tedy bude užitečný i v tom, že vytvoří nová pracovní místa pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené,“ přidává mluvčí ministerstva práce Barbara Hanousek Eckhardová.

Na pětiletý projekt půjde 241 milionů korun, z toho 77 procent dá Evropská unie.