Říká se, že za rozkvětem alergií, ať už na nejrůznější složky potravin, či na prach a pyly, vlastně stojí výdobytky moderní doby. Je to tak?
Ještě v období mezi dvěma světovými válkami byl výskyt alergií v populaci malý. Svědčí o tom i fakt, že když zakladatel naší české alergologické školy Josef Liška potřeboval v té době pro svá studia pylové alergie sehnat pacienty s alergickou rýmou, musel si dát inzerát do novin. Přihlásilo se jich kolem dvaceti. Dnes máme v naší populaci více než 30 procent alergiků, alergickou rýmou trpí asi 18 procent lidí, astma má minimálně osm procent Čechů.

Podle čeho můžeme s největší pravděpodobností zjistit, že jsme na určitou látku alergičtí?
Vyslovit podezření na přítomnost alergie lze v některých situacích i bez větších medicínských znalostí. Když někdo na sobě opakovaně pozoruje vždy na jaře a v létě projevy smrkání, kýchání, pálení v nose a očích, lze z toho správně usuzovat, že se jedná o alergii na pyly. Podobně když reaguje otoky na bodnutí hmyzem nebo vyrážkou po antibiotikách, když má opakovaně bolesti břicha, průjem a záchvat dušnosti po snědení ryb.

Ale podezření se musí vždy potvrdit u lékaře.
Alergolog nejdříve s nemocným provede podrobný rozbor celé situace, i proto trvá první návštěva vždy poměrně dlouho. Následuje klasické lékařské vyšetření a další, jako jsou například rentgen plic, dutin nebo vyšetření plicních funkcí. Typickým diagnostickým postupem jsou kožní testy, kdy se do kůže vpravují alergizující látky a hodnotí se kožní reaktivita. Pozitivní reakce ve formě pupene, jenž vznikl v místě vpichu, potvrdí přítomnost alergických protilátek.

To přece ještě není důkaz alergie.
Ano, musí ještě následovat další vyšetření, odběry krve a zhodnocení všech výsledků. Někdy až provokační test neboli podání podezřelé potraviny nebo léku či test eliminační, což je vyloučení kontaktu s alergizující látkou, prokážou existenci alergie. Medicína ale není všemocná, jsou situace, kdy se pravá příčina potíží neprokáže.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. (*1944) se už od dětství věnuje hudbě a od piana se nakonec dostal k varhanům. Jeho profesí se ale stala stala alergologie a imunologie.

Je místopředsedou České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP a šéfredaktor časopisu ALERGIE.

První pyly se začínají objevovat už v únoru, může se alergik nějak během zimy na pylovou sezónu připravit?
Každý, kdo má v pylové sezóně silné projevy alergie, které ho obtěžují a vyžadují léčbu protialergickými léky, by měl v zimním období zahájit léčbu. I když se k ní používá alergenových vakcín, nemá nic společného s klasickým očkováním proti infekčním nemocem. Jejím principem je postupné vpravování upravené alergizující látky do organismu.

Po krátké úvodní fázi se aplikují dávky udržovací. S léčbou se začíná čtyři měsíce před očekávaným nástupem pylové sezony a pokračuje se po celou sezonu, celkem pak trvá léčba šest měsíců. Jejím výsledkem je snížení alergizace organismu a lepší tolerance kontaktu s alergeny. Podobnou léčbu lze užít také u alergie na roztoče a v injekční formě u alergie na hmyzí jed.

Takže bude alergik po půl roce bez obtíží?
V případě efektu je potřeba léčbu provádět minimálně tři roky po sobě. Největší chybu dělají pacienti tím, že po prvním úspěšném prožití pylové sezony nepřijdou na podzim k opakování vakcinace, nebo že v průběhu aplikace neinjekčních forem zapomínají doma užívat pravidelně svoje vakcíny. Potom se efekt léčby nedostaví, protože její účinek je přímo úměrný dávce léku dodané do těla.

Jaká základní pravidla by měl pylový alergik dodržovat a jak si můžeme nejsnadněji ulevit?
Velmi účinnou léčbou všech typů alergií je omezení kontaktu s alergenovým zdrojem. To je ale v případě alergie na pyly téměř nemožné. Doporučuje se proto omezit pobyt v přírodě v období největšího pylení rostlin (k tomu slouží informace, získané z pylového zpravodajství v médiích či na internetové adrese www.pylovasluzba.cz).

Alergik by měl změnit místo pobytu, nebo v nejhorším případě zůstat několik dní doma a nevětrat. Při potížích mohou pomoci různé protialergické přípravky ve formě tabletek, kapek a sprejů, z nichž se některé dají koupit v lékárně i bez z lékařského předpisu.

Lidi trápí také alergie na jídlo. V podstatě se dá říct, že můžeme být alergičtí na každou potravinu. Čím jsou potravinové alergie nebo intolerance dány?
Jak přibývá alergií obecně, přibývá i alergií na potraviny. Jedinou složkou stravy, na kterou není možné být alergický, je čistá pramenitá voda. Potravinovou alergii někdy nedovedeme dobře a spolehlivě diagnostikovat ani ji nedovedeme vyléčit. Naštěstí ale může za některých okolností v průběhu dětství sama spontánně vyhasnout.

Kolika lidí se u nás potravinová alergie týká?
Výskyt v naší populaci není přesně známý, udává se mezi třemi až pěti procenty. Ale obecná nesnášenlivost některých složek potravy může být významně větší. Některé příznaky jsou totiž k alergii přiřazovány chybně. Typickým příkladem je třeba nesnášenlivost mléčného cukru neboli intolerance laktózy, kdy po požití mléka vznikají podobné příznaky, jako při alergii. Příčina ale není v bílkovině kravského mléka a v alergii na ni, ale v chybění enzymu laktázy ve sliznici střevní. Stejně mohou působit třeba i potravinářská barviva.

Je potravinová alergie nebezpečná a které potraviny jsou nejrizikovější?
Klasická potravinová alergie může vážně ohrozit život člověka. Jsou popisovány i reakce s život ohrožujícím průběhem. Nejvíce rizikové jsou arašídy, některé druhy ořechů, ryby a mořské plody, v raném věku kravské mléko a vaječný bílek. Zcela raritně může dítě alergicky reagovat i na mléko mateřské.

Vzpomínám si na případ malého kojence, který opakovaně v několika minutách po nakojení reagoval výsevem kopřivky kolem úst a po celém těle. Byl k nám poslán s diagnózou alergie na mateřské mléko. Prokázalo se, že jeho matka je velkou konzumentkou čokolády. Miminko, které v životě čokoládu nejedlo, mělo ve své krvi vysokou hladinu alergických protilátek proti čokoládě. Když matka potravinu ze svého jídelníčku vyřadila, uzdravilo se i její děťátko.

Může budoucí maminka už i během těhotenství rozhodnout o případných alergiích svého nenarozeného děťátka? A jak by měla postupovat po porodu?
Je vhodné rozlišovat, jestli se jedná o ženu alergičku, nebo ženu, která alergičkou není. V druhém případě žádná speciální opatření nejsou nutná. Obecná doporučení snižující riziko vzniku alergie jsou stejná jako u všech: nekuřáctví, zdravý životní styl, pestrá a racionální strava, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

A když je matka alergička?
Jedním z doporučovaných preventivních opatření směřujících ke snížení rizika vzniku alergie u dětí těchto matek je dieta. Přitom se nejedná o nějaké přísné zákazy a příkazy. Těhotná žena by měla jíst zdravě a sama se vyvarovat potravin, o nichž ví, že jí vadí. To mohou být někdy ryby, jindy ořechy, vejce, čokoláda, mléko nebo potravinářská barviva. Neexistuje však přesný seznam jídel, která jsou škodlivá, je to individuální. Je třeba jíst pravidelně, v přiměřeném množství a mít zajištěn dostatek vitaminů.

Dietní opatření sama o sobě určitě nestačí. Jakou roli hraje špinavé životní prostředí?
I v těhotenství je třeba dodržovat zásady antialergických režimových opatření. Jedná se především o pobyt ve zdravém prostředí, omezení kontaktu s alergeny a velmi důležité je vyvarovat se kouření cigaret, včetně pasivního. Je totiž prokázáno, že kouření těhotných žen působí zhoršení dechových funkcí v časném věku dětí a vznik opakovaných „sípavých“ bronchitid kojenců a batolat. A ty mohou být předzvěstí vzniku průduškového astmatu.

Není rizikový porod nebo kojení v pylové sezóně?
V případě plánovaného rodičovství se doporučuje, aby k početí dítěte nedošlo v pylové sezóně. Také porod v tomto ročním období může být rizikovým faktorem, přispívajícím k pozdějšímu vzniku příznaků sezónní pylové alergie, tzv. senné rýmy.

Mateřským mlékem se z matky přenášejí do organismu dítěte nejen výživné a obranné látky, ale i alergizující složky její potravy, i přesto představuje kojení jednu z nejlepších možností, jak snížit nebo oddálit vznik alergie u dítěte. Doporučuje se dítě plně kojit minimálně první čtyři měsíce, ale lépe po celé období jeho prvního půlroku života. Preventivní význam výživy výlučně mateřským mlékem se spatřuje především v tom, že se tím oddálí kontakt dítěte s alergeny kravského mléka, mouky či vajec.

Kravské mléko a vejce byly ještě nedávno považovány za zdravé potraviny. Kojencům nesvědčí?
Bílkoviny kravského mléka jsou nejčastější alergizující složkou u dětí v raném věku, jejich koncentrace v něm je poměrně vysoká. Jedna kapka kravského mléka obsahuje tolik alergizujících bílkovin, jako 200 litrů mléka mateřského! Pokud má záhy po porodu žena svého mléka nedostatek, neměla by být hned zahájena náhradní výživa preparáty z mléka kravského, ale doporučuje se podat dítěti třeba jen vodu. Ve většině případů tvorba mléka záhy zesílí a pak lze dítě už kojit normálně.

Takže mléko a vejce jsou tabu?
Bylo by chybou, kdyby žena alergička svého kojence živila mnoho měsíců jenom svým mlékem a do stravy mezi 4.–6. měsícem jeho věku nepřidala nemléčné přídavky, jako jsou právě vejce, maso, mouka nebo zelenina či ovoce. Snižovala by tím totiž toleranci malého vyvíjejícího se organismu vůči těmto složkám potravy a „zadělávala“ na vznik potravinové alergie. 

Mluvil jste o alergenech, za něž jsou odpovědní naši domácí mazlíčci. Může s ním alergik fungovat v jedné domácnosti?
Bohužel neexistuje zvíře, které by šlo s klidným svědomím doporučit. Fungovat v jedné domácnosti s mazlíčkem, na kterého jsme alergičtí, lze jen velmi obtížně a většinou nevede k úspěchu. Jen minimální efekt má časté koupání zvířete, větrání, úklid vysavačem, užití čističek vzduchu a vytírání podlah navlhko. Zvíře nesmí nikdy do postele, nemělo by mít povolený vstup do ložnice a ideálně i do bytu, je třeba se s ním nemazlit. Omlouvám se, ale lepší rada, bohužel, neexistuje.

Přitom asi polovina rodin s alergickým dítětem nějaké zvíře má. Naprosto nevhodná je kočka. Alergeny obsahuje nejen kočičí srst, ale také sliny a pot. Tyto látky jsou přitom velmi přilnavé, snadno se například na oblečení nebo na vlasech přenášejí i tam, kde zvíře vůbec nebylo. Může tak docházet k alergizaci lidí, kteří se jinak kočkám vyhýbají, například spolužáků ve škole nebo kolegů v práci. 

Kočky a psy tedy rozhodně ne. Které zvířátko byste alergikům povolil?
Pokud vůbec nějaké zvíře povolíme, mělo by být bez peří a srsti. I psi „naháči“ způsobují alergii. Ideální jsou rybičky nebo želva, ale i ta může mít roztoče v krunýři. Zajímavé je, že v posledních letech u nás narůstá alergie na koně, s tím jsme se dříve nesetkávali.

Co proti alergii dělat a jak se vyvarovat jejím nepříznivým vlivům? Je vhodné žít ve špíně, v těsném kontaktu se zemědělskými zvířaty a děti neočkovat, aby jejich imunitní systém byl od malička stimulován k obraně proti alergiím a vytvoření si tolerance k nim?
V žádném případě. Zdravý životní styl, dostatek pohybu, racionální strava a nekuřáctví, včetně pasivního kouření, jsou předpoklady, které riziko vzniku alergií snižují.