Na každého pacienta má sotva třináct minut. Za tu dobu ho musí český psychiatr nejenom vyslechnout, ale také stanovit diagnózu a navrhnout léčbu. Výsledek: spotřeba antidepresiv strmě stoupá, duševní zdraví populace se ale nelepší. Nejtěžší pacienti putují z nemocnice do nemocnice.

Receptem má být reforma psychiatrie. Česko už na ni poslalo skoro dvě miliardy korun a další peníze utratí co nevidět. „Většinu z toho spolyká nová síť center duševního zdraví, do kterých se přesune velká část pacientů,“ vysvětluje spoluautor reformy Ivan Duškov.

Dárce kostní dřeně. Ilustrační foto.
Přibylo dárců kostní dřeně v IKEM, i díky změně věkové hranice

V každém regionu vyroste do pěti let komunitní centrum, o nemocné se tam bude starat celý tým zaměstnanců. Pomáhat bude také příbuzným. „Působit v něm budou nejenom psychiatři a sestry, ale také terénní sociální pracovníci a asistenti,“ přibližuje další detaily Ivan Duškov. Zcela novou službu poskytnou takzvaní peer konzultanti, tedy terapeuti z řad bývalých pacientů.

POMOC PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE

Odborníci si budou nemocné přebírat postupně. Pokud se ocitnou v akutním stavu v psychiatrické nemocnici, budou je tam moci navštěvovat a připravovat na propuštění. Klientovi pak pomohou i doma: dohlédnou na to, jestli chodí na terapie či bere léky. Asistovat mu mohou i při hledání práce.

Ilustrační foto.
Škodlivé tuky zabíjejí méně. Češi už nejedí levné margaríny

Provoz každé komunity bude stát kolem 14 až 15 milionů ročně, přispívat na něj bude nejen ministerstvo zdravotnictví, ale také sociální služby. „Do budoucna proto vnikne speciální fond, kde budou všechny prostředky pro pacienty na zdravotně-sociálním pomezí soustředěny,“ doplňuje náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Resort už kvůli tomu chystá novou legislativu, která takový způsob sdíleného placení služeb umožní.

Další peníze poputují na vzdělání nových pracovníků. Potřeba budou hlavně lékaři. Těch je totiž v Česku nedostatek – necelých osm stovek. Reforma počítá také s osvětou. Průzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví totiž ukázal, že trpět v Česku schizofrenií je stále horší, než mít lepru. Lidé se na duševně nemocné stále dívají přes prsty.

Duševní nemoci v číslechZdroj: DENÍK

„Například na otázku, jestli by byli lidé ochotni pracovat s člověkem, u kterého se rozvinula duševní porucha, kladně odpovědělo jen osm procent Čechů. Naopak ve Velké Británii by s tím nemělo problém 56 procent oslovených,“ přibližuje vnímání lidí Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Babiš se Bison&Rose za spojení s fotomontáží omlouvat nemusí

MILION NEMOCNÝCH

Vedení resortu proto podpořilo například projekt Studio 27, v rámci kterého se tým studentů s nějakou psychiatrickou chorobou snaží přiblížit zdravým lidem své zkušenosti a stavy. Reformou projde i péče o duševně nemocné děti a dospívající.

V Česku žije víc než milion lidí s vážným psychiatrickým onemocněním. Třetina obyvatel se s ním někdy v životě léčila. Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři procenta z balíku peněz na zdravotnictví, tedy kolem deseti miliard korun.

Duševní poruchy ale zatěžují i sociální systém – jsou totiž druhým nejčastějším důvodem k přiznání invalidního důchodu. Například podle posledních statistik z roku 2015 pobíralo invalidní důchod kvůli některé z psychiatrických diagnóz asi sto tisíc Čechů.