Málo je vajíček podle odborníků proto, že jejich dárkyně procházejí přísným sítem požadavků. „Shánění dárkyň nikdy nebylo jednoduché. Není to jako u dárců spermatu, jde o složitější proces. Požadavky na dárkyně navíc narůstají,“ uvedl vedoucí Centra asistované reprodukce Fakultní nemocnice Brno Pavel Ventruba.

Souhlasí s tím i Michalčáková, která je zároveň brněnská specialistka péče o dárkyně. „Kromě věku od osmnácti do dvaatřiceti let musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Nesmí být obézní nebo závislé na alkoholu nebo cigaretách. Tyto ženy vyšetří i na infekční choroby a udělají genetické testy,“ vyjmenovala.

Vajíčka od anonymní dárkyně lékaři oplodní spermiemi partnera a embrya zavedou do dělohy budoucí matky. Tuto formu umělého oplodnění podstupují páry, v nichž žena neprodukuje vlastní vajíčka, nebo je nemá dost kvalitní.

Zatímco dárkyň ubývá, neplodných párů je čím dál více. „Za posledních deset let se zvýšil průměrný věk žen, které k nám chodí s potížemi s početím. Teď přicházejí až kolem šestatřicátého roku. Když se ani s naší pomocí nedaří, musíme přikročit k vajíčku darovanému,” vysvětlil vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit Pavel Otevřel. Služby tamních lékařů ročně vyhledají tři tisíce párů.

Nedostatek vajíček trápí i brněnskou reprodukční kliniku Repromeda. I když se tam ročně hlásí tisícovka dárkyní, vajíček je stejně málo. „Nakonec může darovat jen slabá čtvrtina žen. Snažíme se totiž získat zdravé a kvalitní dárkyně, abychom byli schopní pomoci všem párům,“ okomentovala za kliniku její PR manažerka Tereza Agáta Jičínská.

Nejčastěji podle ní darují studentky a ženy na mateřské dovolené. „Charakterizuje je nízký věk a motivace pomoci. Často nám říkají jako důvod, že si nedokáží představit, že by dítě nemohly mít. A že pokud by se tak stalo, chtěly by, aby jim někdo v takové situaci pomohl,“ nastínila Jičínská.

Za dárcovství ženy odměnu nedostávají, kliniky jim nicméně vyplácejí kompenzaci za vynaložené náklady. Částky se pohybují od patnácti do pětadvaceti tisíc korun. Podle Michalčákové ale nejsou peníze hlavní motivace.

„Hlavní je ochota pomoci méně šťastným. Já se o možnosti darovat dozvěděla od kamarádek. Pak jsem se stala dvojnásobnou matkou a rozhodla se pomoci k mateřství i jiné ženě. Darovala jsem třikrát a nelituji toho, je skvělý pocit dopomoci k novému životu,“ řekla.