Vyplývá to z nedávno zveřejněné zprávy Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. „Západonilská horečka se může projevit meningitidou nebo encefalitidou. V současnosti proti ní neexistuje účinné očkování ani specifická antivirová léčba,“ stojí ve zprávě.

Při průzkumu odborníci loni vyšetřili přes osm tisíc samic komárů z oblasti Břeclavska, Hodonínska, Mikulovska a Brna. Získané údaje v budoucnu poslouží k vymezení rizikových oblastí výskytu zmíněného viru.

Hrozny na vinici. Ilustrační snímek
Dodávají vitamíny a mění chuť jídla. Jaké byly superpotraviny našich babiček?

Laboratorní detekce původce západonilské horečky však na území jižní Moravy není podle ministerstva zdravotnictví ničím novým. „První pozitivní nálezy zde byly potvrzeny již v roce 1997,“ uvedla pracovnice tiskového oddělení ministerstva Klára Doláková.

Podle Oldřicha Šebesty z břeclavského pracoviště Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje však lidé v této oblasti nemají v žádném případě podléhat panice. „Rušit kvůli tomu dovolenou například v Lednici je nesmyl. Když člověk vyrazí kamkoliv do zahraničí na jih od nás, například do Středozemí, je riziko nákazy západonilskou horečkou mnohanásobně vyšší. To samé platí u klíšťové encefalitidy, když jde člověk u nás na houby. Tam je riziko také nesrovnatelně vyšší. A to se proti ní mohou lidé očkovat. Ale proočkovanost je zatím u nás malá,“ poznamenal.

Dodal, že vzhledem ke změnám klimatu se s tímto onemocněním budeme na našem území setkávat častěji. „Nahlášené případy jsou jen špičkou ledovce. Osmdesát procent lidí nemá po infikování prakticky žádné příznaky a problémy. Zhruba u dvaceti procent lidí není průběh tohoto onemocnění tak závažný. Mezi rizikové skupiny patří starší lidé, diabetici a lidé s oslabenou imunitou,“ upřesnil Šebesta.

Repelenty jako základní ochrana 

Při návštěvě se zvýšením výskytem komárů doporučil alespoň základní ochranu v podobě repelentů. V domácnostech pak sítě do oken proti hmyzu a odpuzovače. A při komplikacích po poštípání hmyzem neprodlenou návštěvu lékaře.

Unikátní metodou pomáhají lidem s Parkinsonovou chorobou neurochirurgové Fakultní nemocnice Olomouc.
V Olomouci pomáhají lidem s Parkinsonem unikátní metodou. Jako první v Evropě

„Na Břeclavsko jezdím na ryby k řece Dyji, na Janohrad a na Nové Mlýny. Komárů je tam hodně, ale v minulosti to bylo mnohem horší. Repelenty u mě moc nefungují. Horší než komáři jsou muchničky. Ze západonilské horečky strach nemám. Větší riziko je, že mě při cestě na ryby smete nějaký pitomec v autě. Rozhodně na jih Moravy kvůli tomu jezdit nepřestanu,“ řekl Roman Mikeš z Adamova na Blanensku.

Na Břeclavsku byl v minulosti zjištěn u komárů virus WNV u rybníků Nový, Nesyt a Mlýnský v areálu Lednice – Valtice. Předloni pak v jižních Čechách u rybníka Velký Tisý. Předloni zaznamenali lékaři v naší republice sedm případů západonilské horečky. Dva lidé se pravděpodobně nakazili v zahraničí. Další tři pak zřejmě na Břeclavsku a dva v Brně.

V břeclavské nemocnici pak na toto onemocnění zemřela jednasedmdesátiletá žena, která se však léčila s několika dalšími onemocněními. Loni byl zaznamenán u nás jeden případ západonilské horečky. Dvaapadesátiletý muž se měl nakazit v Bulharsku.

Ilustrační foto
Zrádné nachlazení. Nedovolte, aby se rozvinulo v zápal plic

V roce 2018 zemřelo na západonilskou horečku v Evropě podle informací Státního zdravotního ústavu bezmála dvě stě lidí. Hlášeno bylo přes dva tisíce nemocných. „V Řecku to bylo sedmačtyřicet úmrtí, v Itálii šestačtyřicet a v Rumunsku třiačtyřicet,“ uvedla za kolektiv autorů odborného semináře pracovnice ústavu Hana Orlíková.