Vyplývá to z nedávno zveřejněné zprávy Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. „Západonilská horečka se může projevit meningitidou nebo encefalitidou. V současnosti proti ní neexistuje účinné očkování ani specifická antivirová léčba,“ stojí ve zprávě.

Při průzkumu odborníci loni vyšetřili přes osm tisíc samic komárů z oblasti Břeclavska, Hodonínska, Mikulovska a Brna. Získané údaje v budoucnu poslouží k vymezení rizikových oblastí výskytu zmíněného viru.

Laboratorní detekce původce západonilské horečky však na území jižní Moravy není podle ministerstva zdravotnictví ničím novým. „První pozitivní nálezy zde byly potvrzeny již v roce 1997,“ uvedla pracovnice tiskového oddělení ministerstva Klára Doláková.

Podle Oldřicha Šebesty z břeclavského pracoviště Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje však lidé v této oblasti nemají v žádném případě podléhat panice. „Rušit kvůli tomu dovolenou například v Lednici je nesmyl. Když člověk vyrazí kamkoliv do zahraničí na jih od nás, například do Středozemí, je riziko nákazy západonilskou horečkou mnohanásobně vyšší. To samé platí u klíšťové encefalitidy, když jde člověk u nás na houby. Tam je riziko také nesrovnatelně vyšší. A to se proti ní mohou lidé očkovat. Ale proočkovanost je zatím u nás malá,“ poznamenal.

Dodal, že vzhledem ke změnám klimatu se s tímto onemocněním budeme na našem území setkávat častěji. „Nahlášené případy jsou jen špičkou ledovce. Osmdesát procent lidí nemá po infikování prakticky žádné příznaky a problémy. Zhruba u dvaceti procent lidí není průběh tohoto onemocnění tak závažný. Mezi rizikové skupiny patří starší lidé, diabetici a lidé s oslabenou imunitou,“ upřesnil Šebesta.

Repelenty jako základní ochrana 

Při návštěvě se zvýšením výskytem komárů doporučil alespoň základní ochranu v podobě repelentů. V domácnostech pak sítě do oken proti hmyzu a odpuzovače. A při komplikacích po poštípání hmyzem neprodlenou návštěvu lékaře.

„Na Břeclavsko jezdím na ryby k řece Dyji, na Janohrad a na Nové Mlýny. Komárů je tam hodně, ale v minulosti to bylo mnohem horší. Repelenty u mě moc nefungují. Horší než komáři jsou muchničky. Ze západonilské horečky strach nemám. Větší riziko je, že mě při cestě na ryby smete nějaký pitomec v autě. Rozhodně na jih Moravy kvůli tomu jezdit nepřestanu,“ řekl Roman Mikeš z Adamova na Blanensku.

Na Břeclavsku byl v minulosti zjištěn u komárů virus WNV u rybníků Nový, Nesyt a Mlýnský v areálu Lednice – Valtice. Předloni pak v jižních Čechách u rybníka Velký Tisý. Předloni zaznamenali lékaři v naší republice sedm případů západonilské horečky. Dva lidé se pravděpodobně nakazili v zahraničí. Další tři pak zřejmě na Břeclavsku a dva v Brně.

V břeclavské nemocnici pak na toto onemocnění zemřela jednasedmdesátiletá žena, která se však léčila s několika dalšími onemocněními. Loni byl zaznamenán u nás jeden případ západonilské horečky. Dvaapadesátiletý muž se měl nakazit v Bulharsku.

V roce 2018 zemřelo na západonilskou horečku v Evropě podle informací Státního zdravotního ústavu bezmála dvě stě lidí. Hlášeno bylo přes dva tisíce nemocných. „V Řecku to bylo sedmačtyřicet úmrtí, v Itálii šestačtyřicet a v Rumunsku třiačtyřicet,“ uvedla za kolektiv autorů odborného semináře pracovnice ústavu Hana Orlíková.