Sníme každou noc, i když si své noční příběhy po probuzení ne vždycky vybavíme. Sny se nám zdají hlavně během takzvané fáze REM, během níž se oči za zavřenými víčky pohybují a v mozku probíhá čilá aktivita, podobná jako při bdění. I v jiných spánkových fázích můžeme snít, situace a příběhy nabité emocemi jsou však typické právě pro fázi REM.

Pokud se nám v takovou chvíli povede procitnout, většinou si sen pamatujeme do nejmenších detailů a jsme zaplaveni živými pocity, často i zmatkem. „V paměti nám zůstávají jen ty sny, z nichž se probouzíme,“ vysvětluje důvod, proč si na své sny často nemůžeme vzpomenout, neurolog Karel Šonka, vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění. „Pokud po snech následuje ještě hluboký spánek, zapomínáme je.“

Pokud chcete s barefoot botami začít, pro první krůčky je ideální příroda, měkký a rozmanitý povrch.
Chůze bez bot naučí chodit ladně jako modelka

Funkce snů zůstává zahalena tajemstvím. Sny totiž není možné změřit ani zobrazit. Při jejich zkoumání jsou vědci odkázáni pouze na EEG a subjektivní vzpomínky snících osob. Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud se domníval, že sny zobrazují potlačená přání a touhy našeho nevědomí, převážně sexuální povahy. Freudův žák Carl Gustav Jung jim připisoval kromě jiného i funkci kompenzační a seberegulační. Všechny dosavadní poznatky se shodují na tom, že snění má pro naši mysl významnou očistnou funkci. Ve snech konfrontujeme svá očekávání, strachy i naděje a vzniklé pocity se stávají součástí složité emoční sítě mozku.

Na rozluštění významu snů nám však dává současná neurověda pramalou naději.

Není možné říci, zda sny zobrazují naše skryté touhy, nebo naopak obavy, minulost, nebo naopak budoucnost. „Na to, zda máme sny krásné, nebo se nám zdají noční můry, má vliv například to, co jsme prožili krátce před ulehnutím nebo v jakém rozpoložení se v daném období nacházíme, jaké máme starosti,“ podotýká Karel Šonka.

Fobie je nadměrný strach z nějaké situace, objektu nebo zvířete.
Život ve strachu. Některé jedince trápí i těžko pochopitelné fobie

„Na podobu snu má vliv také to, zda je člověk optimista, či pesimista a jak zvládá zpracovat životní situace, které ho potkají.“ V každém případě je doporučeno nevystavovat mozek před spaním negativním pocitům. Pustíte-li si večer horor, skutečně zvyšujete šance, že přijdou sny strašidelného či násilného charakteru.

Podobný efekt mohou mít v současné době i zprávy a reportáže z válečných oblastí. K hezkým snům naopak může dopomoci vizualizace oblíbených míst a šťastných okamžiků našeho života, vzpomínky na spokojenou dovolenou, čas strávený s dětmi a podobně.

Předpovídají budoucnost?

Věštecká role snů fascinovala lidi snad ve všech kulturách a obdobích historie, vědecké důkazy však neexistují. Leckomu už se někdy stalo, že sny celkem věrně vykreslily něco, k čemu potom skutečně došlo. S vysokou pravděpodobností je to však čirá náhoda a na jeden pravdivý sen připadá stovka nepravdivých.

Britský profesor psychologie a autor knihy Noční škola Richard Wiseman vysvětluje sny o budoucnosti jako naprosto logické. „Sny se tvoří z obav, které se nám honí hlavou. Lidé často přemýšlejí o něčem, co je pravděpodobné a co se ve skutečnosti může stát. Není proto nic divného, když se nám zdá o průběhu pracovního pohovoru, který nás v brzké době čeká.“

V Teplicích se mohou pochlubit jednou z nejmodernějších dialýz v České republice
Tisíce Čechů mají nemocné ledviny. Potíže odhalí test u praktika

Pokud máte zájem zjistit, co se vám váš mozek pomocí snů snaží říci, založte si snový deník. Poctivě do něho zapisujte každý sen, který si zapamatujete. Dělejte to ideálně hned po probuzení, neboť snové obrazy z paměti rychle mizejí a za pár hodin z nich nemusí zbýt nic víc než neurčité pocity. Pište všechno – i věci, které vám připadají vedlejší a nepodstatné.

Současně je dobré zaznamenat si také to, co vás v souvislosti se snem napadá. Zda sen nějak odpovídá tomu, čím se aktuálně v daném životním období zabýváte nebo co prožíváte. S odstupem času vám pak sen může připadat mnohem srozumitelnější, než když se vám zdál. Pomůže také, když uvidíte, jaká témata se ve vašich snech nejčastěji objevují. Právě tam je totiž upřena vaše mentální pozornost, ať už vědomá, či podvědomá.

Autor: Viola Procházková

Chcete si sny pamatovat? Jezte více vitaminu B6
Pokus na stovce dobrovolníků ukázal, že stačí pět dní po sobě užít před spaním doplňky s vysokou dávkou vitaminu B6 (konkrétně 240 mg) a lidé si pak dokážou mnohem lépe zapamatovat své sny. Mezi potraviny s vysokým obsahem vitaminu B6 patří třeba játra, maso a ryby, kvasnice, vaječný bílek, pistácie, fazole nebo avokádo. Vitamin B6 celkově podporuje funkce mozku a hraje důležitou roli při tvorbě „šťastných“ hormonů serotoninu a norepinefrinu.