Jakékoliv kroky, které od zítřka tyto instituce udělají, jsou totiž podle některých právníků a politiků napadnutelné. Stejně jako veškeré smlouvy, které tyto pojišťovny podepíšou s lékaři či nemocnicemi.

Kdo má rozhodovat? 

Důvod: v úterý začíná platit rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého si mají orgány zaměstnaneckých pojišťoven zvolit sami klienti. Žádné jiné vedení už od tohoto data rozhodovat o jejich penězích nesmí. „Problém je, že se žádné takové volby prozatím nekonaly. Ministerstvo zdravotnictví totiž nepřipravilo zákon, kterým by se řídily,“ říká právník Ondřej Dostál.

Počínaje úterým se tedy podle něj stávají z dosavadních členů správních rad „samozvanci, kteří byli do svých funkcí zvoleni nelegitimně a podle protiústavního volebního řádu“. Vzhledem k tomu, že správní rada volí také ředitele pojišťovny, budou po-dle Dostála neplatná také jeho rozhodnutí. „Správní rady zkrátka ztratí k tomuto datu oprávnění konat,“ doplnil.

Podobně to vidí i senátorka Alena Dernerová, která stížnost k Ústavního soudu podávala. „Obávám se, že jakákoliv rozhodnutí zaměstnaneckých pojišťoven budou od října skutečně napadnutelná. Nebudou mít totiž jakoukoliv právní oporu,“ řekla.

Jediným řešením, jak tuto situaci napravit, je podle nich vyhlášení voleb do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven. „V mezičase by mělo ministerstvo zdravotnictví ustanovit nucené správce dle zákona,“ domnívá se Dostál a upo-zorňuje, že zaměstnanecké pojišťovny hospodaří se 130 miliardami korun.

Volby budou na jaře

Vedení resortu ale nesouhlasí. Chod pojišťoven se podle něj nikterak nezmění. „I nadále budou fungovat orgány, které byly zvoleny podle dosavadní právní úpravy, a to až do doby, dokud neuplyne jejich funkční období,“ napsala Deníku mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Práva dosavadních členů správních rad podle ní zůstávají zachována i přes rozhodnutí Ústavního soudu. „První volby se budou konat až na jaře roku 2020, kdy uplyne jejich funkční období,“ tvrdí. Šéf svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich se k problému nevyjádřil.

Skupina 19 senátorů podala ústavní stížnost před 4 lety. Vadilo jim, že se klienti zaměstnaneckých pojišťoven nemohou podílet na jejich chodu, ačkoliv na pojištění odvedou 130 miliard. Peníze jsou tak bez veřejné kontroly.