Dosahují-li kameny větší velikosti, zůstávají buď v místě vzniku, nebo mohou dokonce vyplnit i celý dutý systém ledviny. Je důležité zmínit závažnost tohoto onemocnění, vede totiž ke komplikacím. Tím, že kameny blokují odtok moči, působí různý stupeň destrukce části ledviny, která filtruje krev. Konkrementy tak mohou vést až k selhání ledvin s nutností pravidelné hemodialyzační léčby.

Výskyt

Urolitiázou trpí asi jedno procento celé populace, mezi urologickými pacienty je to pak až jedna třetina. Nejčastěji se vyskytuje u pacientů v produktivním věku, ale postihuje i děti a samozřejmě se vyskytuje i ve stáří. Muži jsou postiženi 34x častěji. Častý výskyt souvisí zejména s dlouhodobě nedostatečným příjmem tekutin, s přejídáním a nedostatkem tělesného pohybu.

„Vlastní příčinu, proč se začnou drobné krystaly zvětšovat, spojovat se a měnit se v kameny, neznáme, víme ale o mnoha faktorech, které ke vzniku přispívají a podílejí se na něm. U pacientů, kteří mají sklon k tvorbě kamenů, je v moči více látek, z nichž se mohou tvořit," uvádí prof. Tomáš Hanuš, přednosta Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Při vhodném pH se začnou krystaly spojovat a vzniká kámen konkrement.

Projevy

Pohyblivé menší konkrementy v ledvině a močovodu mohou způsobit typické kolikovité bolesti v bedru, s vyzařováním do břicha, podbřišku nebo genitálu, s nevolností nebo zvracením, mírně zvýšenou teplotou, může být patrná příměs krve v moči.

Nepohyblivé a větší kameny v ledvině, které neblokují odtok moči z ledviny, se nemusejí dlouhou dobu nijak projevit. Naproti tomu ty, které blokují odtok moči z ledviny, se projevují dlouhodobými tupými bolestmi v bedru, mohou vést ale až k sepsi (otravě krve) s vysokými teplotami a vážným ohrožením na životě.

Při eventuálním zánětu v močových cestách se může změnit zbarvení a zápach moči. Časté nucení na močení s minimálním množstvím moči je typické pro kameny sestouplé v močovodu nad močový měchýř a s možností spontánního odchodu.

Vyšetření by rozhodně mělo následovat jak při projevech první ledvinové koliky, tak při každých projevech recidiv močových kamenů. Metod je několik. Patří k nim vyšetření moči, nebolestivý ultrazvuk, nenáročné vyšetření pomocí CT. Další možností je vylučovací urografie. Provádí se s pomocí kontrastní látky vpravené do žíly. Pro zjištění jakou funkční kapacitu mají ledviny, se používá scintigrafické vyšetření.

Léčba

Musí být přizpůsobena stavu pacienta, velikosti kamene, jeho umístění a také přání pacienta. Je tedy velmi individuální. Rozdílný je postup v situaci, kdy je pacient ohrožen na životě septickým stavem při blokádě odtoku moči kamenem, pak se volí odlehčující operace. Ta spočívá v zavedení dočasné vnitřní drenáže tzv. stentem (hadička zavedená z ledviny močovodem do močového měchýře) nebo nefrostomií (tenký drén vyvedený přes kůži z ledviny). Po zvládnutí akutního stavu může následovat definitivní řešení.

Pokud vyšetření nesvědčí pro závažný zánět, lze rovnou začít s léčbou. Lékaři vždy volí postupy od nejméně zatěžujících málo invazivních, až k variantě otevřeného operačního výkonu na ledvině nebo močovodu, těch se však dnes provádí minimum.

Léčebné metody obsahují podávání léků ve formě infuzí, kapek nebo čípků. Další řešení kamenů v ledvinách nebo v horní části močovodu představuje drcení mimotělní rázovou vlnou. V dolní části močovodu se dá konkrement vyřešit pomocí tzv. „košíčku", do kterého se kámen zachytí a vytáhne vcelku, nebo lze nástrojem zvaným uretroskop prohlédnout močovod a větší kameny přímo v močovodu rozdrtit laserem.

Při větší velikosti nebo nevhodném umístění, případně pokud se kámen nepodařilo rozdrtit mimotělní rázovou vlnou, mají specialisté k dispozici určitý typ zákroku. Je to operace, při které odborník pomocí endoskopického nástroje pronikne přes kůži přímo do ledviny a tam buď kamen rozdrtí, nebo vcelku vytáhne. Operací, kdy se kameny vyjímaly z močovodu či ledviny otevřenou cestou, je dnes minimum, zčásti je také nahrazuje laparoskopie.

Prevence

Většina nemocných s ledvinovým kamenem je náchylná k tvorbě dalšího kamene (recidivě). „Po léčbě prodělá recidivu až 35 % pacientů do pěti let a až 50 % pacientů do deseti let," uvádí prof. Hanuš. Dodržováním pokynů lékaře lze toto nebezpečí snížit. Provádí se mj. rozbor močového kamene pro stanovení léčebného postupu. Nemocný tedy musí donést každý vymočený kámen k lékaři na tento rozbor.

Léčebný postup určuje obvykle urolog. Důležitou součástí léčby je pitný a dietní režim, jehož důsledné dodržování snižuje u většiny pacientů riziko nového močového kamene.

Zásady pro pacienty

- dodržovat lékařem doporučený pitný režim množství moči by nemělo klesnout pod 2 litry za 24 hodin, omezit alkohol, bílé víno a močopudné nápoje (káva)

- zvýšit příjem tekutin při nadměrném pocení, průjmech či zvýšené tělesné námaze, chránit se přehřátí

- dbát na vhodné dietní návyky (specifické pro jednotlivé druhy kamenů), snížit nadváhu, udržovat si ideální váhu pro určitého jedince vyjádřenou jako body mass index (BMI)

- pečovat o pravidelnou stolici, a to i stravou, která umožňuje dobré vyprazdňování (zelenina, ovoce, celozrnný chléb, kyselé mléko, jogurt)

- vyhýbat se projímadlům, která mohou způsobit nadměrné ztráty tekutin a tak zvýšit koncentraci moči

- dbát o pravidelný pohyb, ten také zajišťuje dobré vyprazdňování moči

- užívat léky, jsou-li ordinovány, chodit na pravidelné kontroly k lékaři

- při známkách močové infekce, kolikovitých bolestech v bedrech či zástavě močení vyhledat lékaře

RENATA MALÁ