Kapka krve prozradí infarkt i problém s hormony

Velké množství odebrané krve, malé množství dostupných testů, několikadenní čekání na výsledek a vyhodnocování pouhým okem. Tak vypadalo vyšetření krve před šesti desetiletími. Od doby, kdy začala v polovině minulého století nastupovat automatizace, se ale postupně testování proměnilo k nepoznání. Dnes lze z trošky krve zjistit stovky informací – nejen v jakém stavu jsou játra a ledviny vyšetřovaného, ale také například zdraví kostí, hormonální změny, infekci nebo infarkt.

Pro pacienta celý test spočívá v samotném odběru a následném vyslechnutí výsledku. Co se ale děje mezi tím? Jak to vypadá v zákulisí, se šel Deník podívat na vlastní oči do pražské Thomayerovy nemocnice. Zdejšími laboratořemi denně projde až 900 krevních vzorků.

Pod čárovým kódem

Cesta vzorků většinou začíná pod čtečkou čárových kódů. Ani tady technika neusnula na vavřínech: místo kontroly hromady papírů stačí pípnout přístrojem nad zkumavkou označenou kódem, který znáte třeba z obalů potravin, a na obrazovce počítače se objeví jméno pacienta, pojišťovna, diagnóza i požadované testy. Papírové žádanky sice stále existují, tvoří ale zhruba desetinu všech požadavků.

Vzorky se testují na automatických linkách.

Poté, co laborantka zkontroluje údaje, množství vzorku a jeho kvalitu, přichází na řadu takzvaná centrifugace.
„Dnes většina vyšetření není z plné krve, ale jen z její části – séra nebo plazmy. Musíme tedy oddělit krvinky, aby nám nerušily vyšetření. Centrifuga, což je takový kolotoč, odstředivou silou zatlačí buňky ve zkumavce pod gel a nad ním zůstane jen nažloutlá tekutina, což je sérum nebo v urgentních případech plazma. Díky gelu může celé testování probíhat v původní zkumavce, takže se snižuje riziko kontaminace vzorku," popisuje primářka Oddělení klinické biochemie krčské nemocnice Klára Bořecká. Při odběru se většinou bere kolem 10 ml krve, na jeden test jsou ale potřeba jen zhruba dvě kapky. „Větší množství odebírané krve je dáno tím, že je nutné odstranit krvinky, což je zhruba 50 procent objemu. Většinou je také indikováno více vyšetření," přibližuje Klára Bořecká.

Laboratorní místnosti vévodí dlouhá linka, do níž stačí vzorky vložit a která si z čárového kódu sama zjistí, co všechno má otestovat. Vlastní analýza pak probíhá v kyvetách, což jsou malé zkumavky. Jde o optickou metodu založenou na změně intenzity procházejícího světla. Do kyvety se nadávkuje vzorek séra, přidají se jednotlivá činidla 
a podle barevné reakce, respektive absorbce záření, se určí koncentrace látky. Větší ze dvou linek zvládne 2600 biochemických a 340 imunochemických analýz za hodinu. „Od chvíle, kdy přijde vzorek do laboratoře, jsme schopni dodat výsledek do hodiny.

Přednostně bereme urgentní vyšetření, která se dělají například u infarktu. Tam testujeme bílkovinu troponin, jejíž množství se zvyšuje v krvi při poškození srdce. Současná metoda je přitom daleko citlivější, takže poškození poznáme dřív. To je u infarktu zásadní. Než pacient dojede na sál, jsou výsledky," vysvětluje Bořecká.

Laboratoř funguje 24 hodin denně, přes noc je ale vzorků méně. Chybovost je přitom minimální – linka totiž umí poznat, kdy je vzorek špatný a je v něm krevní sraženina, která zkreslí výsledek. Přesto po ukončení testu překontroluje výsledky laborantka a poté ještě lékař. Pak se výsledek pošle elektronicky do ordinace, takže je možné ho prakticky okamžitě vyhodnotit. Samotné vzorky se v laboratoři skladují ještě 48 hodin, poté se likvidují jako nebezpečný infekční odpad.

Krev je treba rozdelit na dve složky – krvinky a žlute zbarvené sérum ci plazmu (na fotce vlevo ukazuje primárka
Klára Borecká oddelený vzorek).

Kdo by se chtěl nechat vyšetřit i bez doporučení lékaře, má v laboratořích Thomayerovy nemocnice možnost jako samoplátce. „Vyšetřujeme deset druhů drog, což vyjde na 400 korun, výsledky jsou za 20 minut. Ženy si nechávají otestovat hormon hCG, při němž 
z odběru krve odhalíme spolehlivěji a v dřívějším stadiu než při běžném těhotenském testu z moči graviditu. Tento test stojí 200 korun. Vyšetřujeme také stolici na okultní krvácení, což značí podezření na karcinom," shrnuje Klára Bořecká.

Mikroskopy jsou stále ve hře

Ačkoliv umí hlavní linka v laboratoři testovat i moč 
a mozkomíšní mok, mají na tyto dva typy vzorků v Krči ještě další dvě specializovaná pracoviště. V jednom z nich je přístroj, který analyzuje moč. Ze vzorku udělá 500 fotek, jež porovná s databází elementů. Laborantka přitom kontroluje, zda všechny prvky ve vzorku skutečně odpovídají vyhodnocení počítače.

Své prozradí i mocové kameny, jejichž složení lékari rekne, jakoumá pacientovi nasadit dietu.

Asi nejtradičnější laboratoří v klasickém slova smyslu je ta, kde se testuje mozkomíšní mok. Tady totiž stále mají hlavní slovo mikroskopy.

„Doba vyhodnocení vzorku je stejná jako u krve. Odběr se provádí lumbální punkcí, tedy tenkou jehlou mezi obratli páteře. Z fialově obarveného vzorku dokážeme odhalit neuroinfekci, identifikovat, zda je jejím původcem bakterie, vir či parazit, dále umíme určit krvácení nebo rakovinu. Poznáme také autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, kdy zánět probíhá proti vlastním tkáním, nebo metabolická onemocnění," popisuje Bořecká, která zároveň doufá, že automatizace do laboratoře na mozkomíšní mok nedorazí.

„Přišli bychom v biochemii o všechnu zajímavou práci," směje se.

Více o odběrech a diagnostice se dozvíte na videích: 

Vyšetření krve

Vyšetření moči

Okultní krvácení do stolice