S opalováním je neodmyslitelně spjat pojem fototyp. Co znamená a k čemu toto rozdělení slouží?
Fototyp kůže ukazuje na stupeň pigmentace kůže a je určen množstvím kožního pigmentu melaninu. Existují čtyři základní fototypy. Orientačně je určíme podle reakce kůže při zhruba hodinovém pobytu na jarním slunci. U jedinců s fototypem I kůže po 5 až 10 minutách vždy zrudne a nikdy nepigmentuje. Tito lidé mívají velmi světlou pokožku, rezavé či blond vlasy a modré oči. Lidé s fototypem II se na slunci také většinou spálí, ale až po 10 až 20 minutách a někdy pigmentují. V naší populaci je nejčastěji zastoupen fototyp III s přirozeně hnědou barvou kůže, tmavě blond nebo světle hnědými vlasy. U tohoto fototypu se kůže spálí jen občas (cca po 15 až 25 minutách), později většinou pigmentuje. Fototyp IV se většinou nespálí.

Jaká ochrana je dostačující, vystavujeme-li slunci pokožku u našich řek a rybníků?
Záleží na fototypu člověka a plánované době slunění. Například jedinci s fototypem I, kteří se bez krému spálí již po 5 až10 minutách, si mohou při použití přípravku s UVB faktorem 20 prodloužit dobu slunění na 20-ti násobek, tj. na 100 až 200 minut, při aplikaci krému s faktorem 30 pak na 30-ti násobek, tj. 150 až 300 minut atd. Při nákupu se ujišťujeme, že přípravek zároveň chrání i před UVA zářením způsobujícím předčasné stárnutí kůže. V době mezi 11. až 15. hodinou, kdy je intenzita slunečního záření nejvyšší, se snažíme pobyt na slunci minimalizovat.

Jak se chránit u moře?
U moře volíme vzhledem k větší intenzitě UVB záření přípravky s vyšším faktorem, tj. minimálně faktor 30, který pohltí až 98 procent UVB záření. Po několika dnech můžeme přejít na krém s nižším ochranným faktorem. Krémy s chemickými filtry, kterých je na trhu většina, aplikujeme 20 minut před pobytem na slunci, krémy s fyzikálními filtry nanášíme bezprostředně před sluněním. Všechny přípravky pak znovu nanášíme po koupání, utírání ručníkem či zapocení, průměrně každé 2 až 4 hodiny. Vůbec nejčastější chybou je nanášení příliš malého množství přípravku na kůži, než jak je doporučeno výrobcem.

Jaká zásada platí při ochraně před sluncem u dětí?
Dětská pokožka je vůči slunečnímu záření citlivější než kůže dospělých, proto ji chráníme mnohem pečlivěji. U moře volíme zpočátku dětské přípravky s UV faktorem 30 až 50 +, vhodné je i pořídit speciální oblečení s tzv. UPF ochranným faktorem proti slunci. Děti do 1 roku pak nesluníme vůbec.

Co dělat při spálení pokožky?
Lze použít speciální přípravky určené k reparaci kůže po opalování, například s obsahem enzymu, který opravuje DNA poškozených buněk či se zklidňujícím panthenolem. V případě, že dojde k výraznému zarudnutí či vzniku puchýřů, se raději poradíme s kožním lékařem.

Jak je to s opalováním v soláriích a na slunečních loukách?
Opalování v soláriích a tzv. slunečních loukách obecně nedoporučujeme, a to z důvodu dalšího zatěžování kůže zejména UVA, méně UVB zářením. Dávka UV záření ze sluníčka a ze solária se během života sčítá, jinými slovy naše kůže si pamatuje každé nadměrné slunění či spálení. To se pak v odstupu let může projevit vznikem kožního nádoru či předčasným stárnutím kůže. Dalším argumentem proti je skutečnost, že opálení ze solária a slunečních luk poskytuje jen minimální ochranu před dalším UV zářením. Pro jedince, kteří jezdí pravidelně k moři, osoby s fototypem I až II, které se snadno spálí, osoby s větším počtem znamének (nad 30) nebo v minulosti odstraňovaným zhoubným kožním nádorem, jsou návštěvy solárií naprosto nevhodné. Nemůžeme-li si přesto návštěvy solárií odpustit, pak bychom se měli na začátku a v průběhu opalování nechat vyšetřit dermatologem.

Jaká rizika si sebou nese nadměrné působení slunce na naši pokožku?
Je prokázáno, že opakované spálení sluncem zejména v dětství a časné dospělosti zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu. Chronické vystavování slunečnímu záření pak vede k předčasnému stárnutí kůže a je spojeno s častějším výskytem jiných kožních nádorů, nejčastěji s basocelulárním či spinocelulárním karcinomem.

Dagmar Čerňanská