Výjimku tvoří jen jeden jediný obor: kardiochirurgie. Pacienti s chorobami srdce se tady naopak zotavují rychle. Na lůžku stráví necelých šest dní, což je hluboko pod celosvětovým průměrem. Česko se v tomto odvětví dostalo dokonce mezi světovou špičku – lépe už je na tom jen dvanáct zemí. Patří mezi ně například skandinávské státy, USA, Izrael nebo Kanada.

Důvody? Příliš dlouhé stonání má podle zprávy OECD jen dvě možná vysvětlení: buď se nemocnice dopouštějí chyb, které potom prodlužují dobu na zotavení pacienta, nebo chybí následná péče. „Přeléčeného pacienta si tak nemá kdo převzít,“ nabízí OECD svůj pohled na věc.

Podle bývalého poradce ministra zdravotnictví Pavla Vepřeka trefili autoři zprávy do černého: české špitály jsou přeplněné seniory, pro které není vhodná alternativa. „Nemocnice suplují chybějící sociální služby.“ tvrdí Vepřek, který dnes sedí v představenstvu společnosti Nemocnice Plzeňského kraje.

Problematické jsou podle něj i pracovní návyky českých zdravotníků, které vedou k chybám. Například k přidruženým infekcím, které pacienti chytí až na lůžku. Jejich léčení se tím ale výrazně protáhne.

České nemocnice

„Řešení je přitom jednoduché: pojišťovny by takové komplikace neměly vůbec proplácet. Pokud zůstane pacient déle na lůžku jenom proto, že jeho stav zkomplikovala infekce přenesená zdravotníkem, neměla by dát pojišťovna za léčbu této infekce ani korunu,“ řekl Vepřek. Podobný režim už podle něj zavedli například ve Spojených státech a výsledek se dostavil prakticky okamžitě. Počet nákaz i prostonaných dnů poklesl.

Vepřek ale připomenul i to, že v Česku chybí jednodenní chirurgie.

Pojišťovny už proto začaly plánovat změny. Nemocniční síť podle nich prořídne. „Nebude to nic dramatického, nechceme rušit celá zařízení. Budeme se ale snažit o jejich restrukturalizaci,“ uvedl ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil. Část nemocnic se podle něj promění na polikliniky, které budou nabízet jednodenní chirurgii, z dalších se stanou léčebny dlouhodobě nemocných. Půjde ale prý jen o několik vybraných špitálů.

Pojišťovny k tomu dostanou jedinečnou příležitost – v prosinci všem špitálům končí pětileté smlouvy. „Už se proto obracíme na jednotlivé kraje, aby nám samy řekly, které nemocnice chtějí zanechat a se kterými se dá pracovat,“ doplnil Kouřil.

Do budoucna se ale změní i způsob, jakým pojišťovny za péči špitálům platí. „Ten dnešní je totiž k co nejdelšímu léčení pacienta částečně motivuje. Nemocnice dostávají díl peněz jako platbu za lůžkoden,“ vysvětluje šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Napříště by jim ale měly pojišťovny zaplatit jen na jednotlivé diagnózy. Tedy přesně spočítanou sumu na daný úraz či nemoc, která bude jednotná pro všechna zařízení. „Bylo by pak jen na rozhodnutí lékaře, jestli nechá pacienta v nemocnici dva, nebo sedm dní,“ doplnil Friedrich.