Mnoho lidí své problémy s pohybovým aparátem mylně pokládá za přirozený projev stárnutí. Rozvoji kloubních a kosterních nemocí ale nahrávají jak dědičnost, tak i obezita, špatné stravování a sedavý způsob života. Mezi nejčastější onemocnění kloubů se v České republice řadí revma, artritida a artróza, kosterním nemocem vévodí osteoporóza. Pokud se onemocnění neléčí, vede k častějším a delším pobytům v nemocnici, a dokonce k trvalé invaliditě. I zde platí, že včasná diagnostika pomáhá zpomalit nebo zastavit rozvoj nemoci.

Počátky revmatoidní artritidy se projevují bolestí a otokem kloubů, nejčastěji kolenních a těch u prstů a ruky. Onemocnět ale mohou skoro všechny klouby v těle. Pacienti mají ranní ztuhlost, např. neschopnost používat ruce a prsty k běžným činnostem, ranní ztuhlost může trvat až několik hodin. Člověk se navíc cítí unavený, slabý, špatně spí a může trpět depresemi.

Jak si uvolnít klouby? Pro zvětšení obrázku klikněte na grafiku

Jak si uvolnit klouby?Chronické onemocnění se nejčastěji se vyskytuje mezi 40.–60. rokem života a 2–3x častěji postihuje ženy. V Česku jí trpí přibližně 85 000 lidí. Každý rok přibývá kolem 3500 pacientů. Za nemoc může porucha imunitního systému, který místo toho, aby bojoval proti cizím buňkám, vyvolává chronický zánět kloubů. Nemoc snižuje kvalitu života pacienta a průměrně zkracuje život nemocných o 5–10 let. Díky novým způsobům léčby už ale nejsou natolik limitováni v běžném životě. Nemoc je možné zvládat u větší části z nich podáváním biologických nebo cílených syntetických léků.

„Revmatoidní artritidu dovedeme dnes velmi dobře léčit, tedy snížit aktivitu zánětu na minimální míru. To znamená, že symptomy choroby mohou zcela nebo do značné míry zmizet nejméně u 50 až 60 procent nemocných. A zbývajícím nemocným se také dosti uleví. Léky je však nutné podávat dlouhodobě, po jejich přerušení se nemoc vrací. Jen v ojedinělých případech se tak nestane,“ upozorňuje profesor Jiří Vencovský.

Řídnutí kostí

Řídnutí kostí postihuje až milion Čechů, ve věkové skupině nad 50 let trpí osteoporózou každá třetí žena a pátý muž. „Množství a kvalita kostní hmoty se fyziologicky zhoršují s věkem u všech lidí. Mluvíme o úbytku kostní hmoty, kterému lze čelit jen zpomalením procesu stárnutí. Osteoporotickou zlomeninu po 50. roce věku ale utrpí jen polovina žen a pětina mužů,“ uvádí profesor Jan Štěpán z Revmatologického ústavu.

Dobrý genetický vklad může být závažně narušen nesprávným životním stylem v dospívání. Uvedené faktory se uplatňují i v dospělosti. Zrychlený úbytek a zhoršování kvality kosti se zjišťuje v prvních pěti až deseti letech u zhruba třetiny žen po přechodu, může být důsledkem dlouhodobého působení nesprávného životního stylu, zejména konzumace prozánětlivé stravy, nedostatku pohybové aktivity a stresu. Zde je opět zcela nevyužitý prostor pro prevenci osteoporózy.

Možnosti léčby se neustále zlepšují a zdokonalují. V každém případě je potřeba počítat s tím, že léčba osteoporózy je dlouhodobá a hodně záleží i na tom, kdy a v jakém stupni choroby ji pacient zahájí. „Moderní přípravky mnohdy dokážou zvýšit pevnost kostí, množství minerálních látek i kvalitu kosti na prakticky normální úroveň. I zdravý člověk si může něco zlomit, s postupujícím věkem je však riziko zlomenin vyšší,“ upozorňuje profesor Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění kostí České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Na kosti pohyb, na klouby lékař

V rámci prevence osteoporózy je ideální jakýkoli pohyb ve vzpřímené poloze proti gravitaci – běh, chůze, populární nordic walking, tanec nebo cvičení s vlastní váhou, jako například jóga či pilates. Ideálním a potřebným cvičením je svižná chůze, nejlépe po měkčím povrchu (polní, lesní cesta), a to alespoň 20–30 minut denně. Podle nedávné švédské studie u 37 238 žen a 45 906 mužů, sledovaných až 17 let, se u osob, které denně 20 minut jezdí na kole nebo chodí a které cvičí hodinu týdně, snižuje riziko zlomenin kyčle o 31 % a riziko osteoporotických zlomenin o 19 %.

Co pro své klouby můžete dělat?„O vhodných cvicích je dobře se poradit s ošetřujícím lékařem nebo fyzioterapeutem, liší se podle stupně vývoje choroby. Naopak některé cviky jsou zásadně nevhodné – především skoky a prudké švihové cviky. I když nejde o cvičení v obvyklém slova smyslu, je třeba zmínit, že takové nošení těžkých nákupů a břemen je nevhodné,“ uvedl k prevenci profesor Palička.

Zásadní je také úprava jídelníčku, dostatečný příjem vápníku a vitaminu D, omezení kofeinu, alkoholu, vyvarování se kouření a nadmíře stresu. Potravinové doplňky (např. zinek, hořčík, vícenenasycené mastné kyseliny, karotenoidy a vitaminy) mohou mít příznivý účinek na kosti nebo svaly u lidí, kteří trpí jejich nedostatkem. V nadměrném množství ale nemusí být doplňky bezpečné.

„V potravinovém doplňku nemusí být obsah přípravku garantován, některé jejich uváděné účinky navíc ani nejsou prokázány. Pro úpravu střevní bariéry a snížení stupně chronického zánětu je potřebná dlouhodobě zajištěná pestrá a vyvážená strava,“ varuje MUDr. Štěpán.

Na revmatoidní artritidu ale žádnou účinnou prevenci dosud neznáme, tudíž ani cvičení nemá preventivní účinek. V léčbě nemoci je však pravidelné cvičení významné, zabraňuje vzniku deformit a omezení pohyblivosti kloubů. „Pro zachování hybnosti a svalové síly je však pravidelné cvičení nezbytné. Navíc pomáhá předcházet osteoporóze nebo kardiovaskulárním chorobám, jejichž riziko je bohužel u pacientů s revmatoidní artritidou zvýšené,“ vysvětluje ředitel Revmatologického ústavu v Praze profesor Karel Pavelka.

Žít „obyčejný“ život

V revmatologii došlo k ohromnému posunu v léčbě. V 90. letech byly na trh uvedeny první chorobu modifikující léky a dnes je k dispozici už několik biologických léků. Při včasném a správném podání lze dosáhnout zásadního potlačení aktivity onemocnění. „Revmatologie si zaslouží velkou pozornost, léčebné možnosti se změnily k nepoznání. Věříme, že další převratné objevy budou následovat,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

„Mnozí pacienti popisují zlepšení jako zázrak. Jde o výraznou pozitivní změnu, která nesmírně zvyšuje kvalitu života. Nikdo nechce zažít to, že není schopen vykonávat i běžné denní činnosti. Onemocnění lidem postupně narušuje schopnost pracovat. Pokud včas dostanou účinnou léčbu, zachovají si všechny své sociální role, mohou pracovat, postarat se o rodinu a žít zcela ‚obyčejný‘ život. Bez účinné léčby pacienti končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi nepravděpodobný,“ uvádí na webu Inovace pro život Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.

Zdravý kloub x revmatoidní artritida

Léčba ještě před nevratnými změnami kloubů je výhodná i pro státní kasu. Je-li totiž účinná, sníží aktivitu nemoci a výrazně zlepší kvalitu života ve všech jeho oblastech. Lidé nemusejí pobírat invalidní důchody a nemocenské. Podle webu tak poklesla pracovní neschopnost pacientů z 22,7 na 10 dnů, což ve zdravotnictví ušetřilo bezmála 400 milionů korun. Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostanou i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. Na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů.