Doposud v tom totiž nebyli odborníci na léčbu rakoviny jednotní. Shodně k terapii protonovým zářením nepřistupovaly ani pojišťovny. 

„Byl bych proto rád, kdyby se problém jednou provždy vyřešil tím, že by ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými společnostmi sepsalo klinický doporučený postup pro protonovou léčbu,“ řekl poslanec a současně člen revizní komise radiologické společnosti Vlastimil Válek.

Doporučení by podle něj udělalo jasno v tom, pro které diagnózy je protonová léčba vhodná a pro které nikoliv. Pojišťovny by díky tomu měly konečně představu, kolika pacientů se asi bude terapie týkat a kolik peněz si na ni mají připravit. „Vše by se samozřejmě muselo opírat o přesnou statistickou analýzu,“ řekl Válek.

Sedm tisíc nádorů prostaty

Vedení resortu zdravotnictví souhlasí. Na znění klinického doporučeného postupu už dokonce začalo pracovat. 

„Předpokládám, že jasno bude někdy během příštího roku. Doporučení bude zahrnovat nejenom jednotlivé diagnózy, pro které je protonová terapie vhodná, ale také jejich výskyt v populaci a přesně daný způsob léčby. Popisovat bude také sledování pacienta po léčbě protonovým zářením,“ řekl náměstek Roman Prymula.

Už nyní je podle něj téměř jisté, že se na seznamu doporučených diagnóz objeví nádory prostaty. „Podle prvních dat, která jsem viděl, se totiž komplikace při léčbě protonem objevují jen asi v pěti až sedmi procentech případů, což je docela příznivá statistika,“ přiblížil Prymula. 

Rakovina prostaty je přitom nejčastějším nádorovým onemocněním českých mužů – každoročně se s ní potýká kolem sedmi tisíc pacientů.

Podle dalšího lékaře a poslance Bohuslava Svobody by ale měli odborníci lidem připomínat i to, že protonová te-rapie může selhávat. „Protože lidé často dostávají informace jenom o tom, že je protonové záření báječné, už jim ale nikdo neřekne, kolik prostat naopak spálilo,“ řekl.