Na těžkosti koktajících lidí má upozornit Mezinárodní den porozumění koktavosti, který každoročně připadá na 22. října. Úskalí, ale i přístup k řečovým vadám vysvětluje v rozhovoru primář Soukromé kliniky Logo v Brně Petr Staníček, který mimo jiné sám sestavil i ilustroval knihu 107 her ke zlepšení komunikace.

Kolik by se toho v české společnosti vědělo o koktavosti, kdyby neexistoval Mezinárodní den porozuměni koktavosti? Zajímal by se o ni někdo z těch, koho netrápí?
Z praxe víme, že společnost o koktavosti ví většinou pouze z osobních zkušeností jednotlivých lidí, popřípadě z obecně známých filmů. Téměř každý zná osobně někoho, kdo koktá. Protože je ale mnoho typů a variant neplynulostí řeči, každý má zkušenosti jiné a proto se názory a chápání koktavosti velice liší. Mezinárodní den porozumění koktavosti je jednou z cest, jak správné, objektivní a potřebné informace rozšířit do společnosti. Jedna z největších pomocí při terapii koktavosti je totiž pochopení nejbližších. Víme, že většina lidí, kteří nekoktají, vnímají koktavého, jako člověka, kterému to, že nemluví plynule, nevadí.

Výuka dětí pod dohledem logopedky - Ilustrační foto
Ministerstvo chce zavést školské logopedy. Názory expertů se různí

Jak je to v zahraničí? Má tam Mezinárodní den porozumění koktavosti větší dopad? V jaké zemi má největší ohlas?
Mezinárodní den koktavosti se slaví 22. října. Vznikl v roce 1998 v Irsku a od té doby se rozšířil do celého světa. Každoročně se v tento den pořádají různé akce s cílem rozšířit povědomí o problematice koktavosti ve společnosti. Po světě existuje mnoho organizací, které jsou vzájemně propojené i v on-line světě a tudíž přesahují hranice států, ve kterých vznikly. V tento den se pořádá mnoho mezinárodních nebo i lokálních konferencí. Odborníci vystupující v médiích například boří mýty, které k tomuto tématu panují.

Existují statistiky, kolik je v Česku koktavých lidí?
Statistiky jsou na podkladě výzkumů celosvětově velice podobné. Uvádí se, že koktavostí trpí okolo jednoho procenta dospělých osob. To znamená, že v Česku trpí koktavostí přibližně 100 tisíc lidí. Současně existuje statistika, že až pět procent dětí prošlo obdobím koktavosti, kterou úspěšně překonaly.

Dovolíte si odhadnout, kolik lidí svou řečovou vadu raději tají?
Protože se koktavost projevuje v řeči, je velmi těžké ji utajit. Setkáváme se spíše s tím, že se osoby s koktavostí snaží komunikačním situacím vyhýbat. Často také volí různé únikové strategie v situacích, ve kterých se předpokládá verbální komunikace. Ve větší nebo menší formě to sledujeme téměř u všech osob s koktavostí. Jakmile ale zahájí logopedickou a psychologickou terapii, je změna postojů k sobě a komunikačním situacím jedna ze základních pilířů nápravy.

Na těžkosti koktajících lidí má upozornit Mezinárodní den porozumění koktavosti, který každoročně připadá na 22. října. Na snímku primář Petr Staníček z brněnské Soukromé kliniky Logo.Primář Petr Staníček z brněnské Soukromé kliniky Logo při terapii s pacientemZdroj: Vít Chalupa

Vybavíte si případ, kdy by koktavost nebo nějaká z vad řeči měla dopad v zaměstnání na vašeho pacienta?
Takových klientů mám mnoho. Někteří se volbě povolání rozhodují již při studiu na základě jejich komunikačního handicapu. Vybírají si obory, kde se předpokládá menší verbální komunikace. Vše záleží také na osobnosti, výchově a povaze samotného člověka. V praxi se setkáváme i s opakem, kdy se koktající lidé navzdory koktavosti stali herci, učiteli nebo reportéry.

Jak koktavého přijímají kolegové v zaměstnání?
Pohled na koktavého se odvíjí většinou od hloubky projevů jeho vady. Pokud jsou neplynulosti drobné, nebývá koktavost větší problémem. Pokud je koktavost výrazná, může to mít opravdu velké dopady na vztahy mezi lidmi. Velikou roli ale hraje také fakt, jak k situaci přistupuje sám koktající. Záleží též na osobnostech kolegů, jak jsou tolerantní nebo empatičtí. Jeden z klientů již roky pracuje ve výrobě, přestože má vzdělání na zcela kvalifikovanější práci. Obává se absolvovat pohovory a udělat tím první krok ke změně.

Mají problémy jen ti, co koktají?
Z dalších komunikačních vad, které mají dopad na zaměstnání, dominuje afázie. V pokročilejším věku se může stát, například po cévní mozkové příhodě nebo úrazu, že člověk ztratí schopnost komunikovat na úrovni, jako před danou událostí. Pokud je narušení řeči výrazné, zpravidla se do práce nevrátí. Je-li projev jen částečný, může to mít výrazný vliv na pozici i samotný výkon práce. Taková osoba například nemluví srozumitelně, zaměňuje slova, problémy bývají i v porozumění.

Mgr. Vlasta Šimková
Školní logopedi mohou děti ohrozit nekompetentní léčbou, říká Vlasta Šimková

Je koktavost nejnápadnější a nejrozšířenější poruchou řeči?
Nejrozšířenější poruchou komunikace je artikulační porucha. Jedná se o nesprávnou výslovnost hlásek. Koktavost je v porovnání s artikulační poruchou vzácnější, ale o to komplikovanější. Zasahuje totiž nejen řeč, kterou slyšíme, ale zpravidla celou osobnost koktavého i jeho okolí. Koktavost u člověka postupně ovlivňuje sebevědomí, které zpravidla negativními reakcemi okolí velice trpí. Postupem času má koktavost vliv i na vztahy v rodině nebo s kamarády.

V kolika letech se koktavost nejčastěji objevuje?
První příznaky neplynulosti se objevují nejčastěji mezi třetím až čtvrtým rokem dítěte. Ve stejném období bývá též patrná tzv. vývojová neplynulost, kdy v období dramatického vývoje řečových schopností dítě opakuje začátky řečeného. Přitom se o koktavost v pravém slova smyslu nejedná. Dítě si zpravidla neplynulosti neuvědomuje. Koktavost ale vzniká ve stejné době, a proto je velice náročné odlišit první příznaky koktavosti od vývojové neplynulosti. Je velmi důležité, aby rodiče vyhledali odbornou pomoc, která může mít v počátku jen konzultační formu. Pokud se hned v počátku přistupuje k dítěti podle správných zásad přístupu, může to velice ovlivnit vývoj samotné koktavosti. Zásady přístupu jsou založené především na nastavení pravidelného režimu dítěte, na zpomalení životního tempa, naslouchání, pochopení a jednoduchých cviků nápravy plynulosti. Důležité je také zmínit, že pokud si dítě neplynulostí ještě není vědomé, nijak na neplynulost neupozorňujeme. Jakmile si ale dítě neplynulost uvědomuje, je potřeba naopak s dítětem otevřeně mluvit o tom, co ho trápí a jak se dá řeč cvičit.