Zdá se mi, že dnes už nikdo nespí. Vstáváme k dětem, kvůli směnným provozům, pracujeme v noci. Ubližujeme si?
Pokud si několik měsíců rozhazujeme spánek, ale můžeme si to vynahradit tím, že se vyspíme alespoň pár nocí v týdnu, odpoledne či o víkendu, pak nejsou dopady nijak zásadní. Pokud si však člověk rozhazuje svůj spánek dlouhodobě, může vzniknout problém. Koneckonců noční provoz byl už v roce 2007 Světovou zdravotnickou organizací prohlášen za potenciální karcinogen. I tady však velice záleží na tom, jak se přistupuje k provozu, jak je načasován, jak se snižují rizika rozhození spánkového rytmu. Každý z nás má biorytmy, které když se rozhodí, ovlivní naši imunitu i zdravotní stav. Dobrá zpráva je, že i v dnešní „nespavé době“ můžeme najít způsob, jak si neubližovat.
close
info
Zdroj: měsíčník Kondice
zoom_in
Kolik procent populace špatně spí?
Akutní nespavost, kdy nemůžete usnout před důležitým jednáním v práci nebo zkouškou ve škole, zažil snad každý. Je to jednonoční záležitost. Zhruba polovina populace si prošla i nějakým druhem krátkodobých potíží se spánkem. Pětina lidí se pak potýká s dlouhodobými potížemi se spánkem nebo s chronickou nespavostí, přičemž jen polovina z nich vyhledá pomoc. Při dlouhodobém výpadku spánku, trvajícím měsíce i roky, semozek ve dne snaží udržet bdělost za cenu vyšší aktivity budivých mozkových center. To se pak projeví chronickým mírným stresem, nemožností odpočinku, nabuzeností, podrážděností a roztěkaností. Organismus běží v nouzovému režimu, kterému říkáme hyperarousal. Tento stav odráží zvýšení srdeční frekvence, vyšší hladina stresového hormonu kortizolu, zvýšený metabolismus a zrychlená mozková aktivita. Tím vším dochází k narušení kvality spánku, vznikají fobické obavy z další noci či následků nevyspání a tím se roztáčí spirála nespavosti. Pak už je načase s tím něco dělat, protože spontánní vymizení těchto obtíží bývá velmi vzácné.
Kdo je typický „čekatel“ na chronickou nespavost?
Nedáse to říct stoprocentně, ale určitě je na „dobré“ cestě člověk, který se snaží mít všechno pod kontrolou. Je nastaven na podávání výkonů a zároveň musí kontrolovat všechny oblasti svého života. Jenže zrovna spánek se kontrole vymyká. A čím více se budesnažit usnout, tím hůře to půjde. Tohle je u lidí zaměřených na výkon, hlavně vrcholových sportovců či manažerů, kámenúrazu. Čím urputnější jsou ve svésnaze usnout, tím více je nespavost traumatizuje, až nakonec samotné slovo spánek a nespavost u nich vyvolává silný strach, bezmoc a někdy i pláč.
Celý rozhovor s Petrem Šóšem o tom, proč nespíme a co s tím dělat, si přečtěte v lednovém čísle magazínu Kondice.
V novém čísle Kondice dále kromě jiného najdete:
* Návod na to, jak se zdokonalit na běžkách. Trenér a bývalý reprezentant v běžeckém lyžování Martin Koukal prozradil, v čem lidé bílé stopě nejčastěji chybují a jak se chybám vyhnout.
* Tanečnice Veronika Lálová vás zase naučí základní krok samby.
* Dočtete se i o tom, kam vyrazit na skialpy, jak zdravě sladit nebo proč stojí za to pustit se do domácí fermentace.
LUCIE SUCHÁ
