Vědci přitom porovnávali data sbíraná mezi vzorkem populace ve věku 15 až 64 let v květnu letošního roku s podobným výzkumem z listopadu 2017. Mohli tak vyhodnotit vliv koronavirové pandemie na duševní zdraví.

Pocity strachu

„Narostlo všechno s výjimkou poruch způsobených alkoholem,“ konstatoval na konferenci ředitel ústavu a psychiatr Cyril Höschl.

Počet úzkostných poruch spojených s pocity strachu, obav a ohrožení vzrostl mezi respondenty průzkumu ze 7,8 procenta na 12,8 procenta.

Počet lidí s příznaky depresí vzrostl z necelých čtyř procent téměř na 11,8 procenta. Sklony k suicidalitě, tedy sebevražednosti, se pak u respondentů zvýšily ze 3,9 procenta na 11,9 procenta.

Důvod, proč se nezvýšil počet poruch způsobených alkoholem, je podle Höschla ten, že nějaký čas trvá, než se projeví.

Vliv informací

Důvodů je podle známého psychiatra několik. Mimo jiné byl dopad důsledkem vynuceného sociálního distancování a narušení obvyklých vzorců chování. To jsou například návyky, které každý člověk má.

Například nepřetržitý proud informací v médiích. Na to už poukázali nedávno jeho kolegové.

„Míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu během epidemie,“ konstatoval náměstek ústavu Jiří Horáček s tím, že se to podle průzkumu netýkalo lidí, kteří sledovali seriózní zpravodajství, tedy média nezaměřená pouze na dramatické zprávy, a neomezovali se pouze na čtení titulků, ale četli zprávy celé.

„Ta úzkost, kterou část populace prožívá, je v dané situaci normální,“ dodal Höschl. Lidé by měli udržovat kontakt s přáteli a rodinou, zdravý životní styl a případně vyhledat odbornou pomoc.