Velká část ordinací klinické logopedie kvůli nouzovému stavu omezila nebo zastavila činnost během první vlny. Později praxe řešily úbytek pacientů, kteří naplánovaná sezení rušili kvůli obavám z nákazy. Pro logopedická cvičení dětí je přitom pravidelnost a četnost nejdůležitější. „V dětském věku znamenají tři měsíce vývoje to, co tři roky v životě dospělého. Pokroky přicházejí hrozně rychle, ale pokud dítě z procesu vypadne, začne stagnovat nebo se rovnou prudce horšit,“ popisuje logopedka Eva Kolesová.

Během pandemie výpadky v sezeních mohla nahrazovat rodičovská péče a cvičení doma. Podle logopedů to ale byla k navíc tehdy probíhající distanční výuce obrovská nálož na bedrech rodičů. A není proto divu, že domácí lekce logopedie byly účinné buď málo nebo vůbec. Logopedové chtěli udržovat se svými pacienty kontakt pomocí on-line lekcí, brzy ale narazila „kosa na kámen“. Většina on-line sezeních totiž nebyla a není hrazena pojišťovnami.

Nyní jsou ambulance už otevřené, hladký návrat dětí do nich ale neprobíhá. Kapacity logopedů jsou kvůli přetlaku dětí na hraně. „Bohužel se intervaly návštěv protáhly na jedno sezení měsíčně nebo až za šest týdnů,“ vypočítává Eva Kolesová. Ta má svoji ordinaci v hlavním městě, podobná situace ale panuje i v jiných regionech.

"Celkově se zájem o logopedickou péči mírně zvýšil. Jako jeden z důvodů může být to, že všechna poradenská zařízení a školské logopedie omezily či přerušily svoje působení a lidé hledali možnosti, jak v logopedii pokračovat. Klinická logopedie jako jediná svoje ordinace nemusela uzavřít a více lidí se tedy začalo obracet na nás," říká klinická logopedka Pavlína Hrazdirová, z brněnské Logopedie Lískovec.

Počet dětí s vadami řeči před pandemií v Česku stoupal strmě. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se mezi lety 2007 až 2017 se počet pacientů ztrojnásobil. Mezi nejčastější vadu patří patlavost, odchylky od správné artikulace. Asociace klinických logopedů ČR uvádí, že jí trpí až čtyřicet procent dětí předškolního věku. Až pět procent dětí koktá.

Na vině jsou často i rodiče 

Zárodky některých vad vznikají už v prenatálním věku, ovlivněné zdravotním stavem rodičů a genetikou. Jiné se ale posilují v dětství řadou nešvarů. „Škodí nadužívání masmédií. Vytratily se knížky, čtení nahlas a je nahrazeno ťukáním to tabletů. Děti už se neorganizovaně nescházejí a nehrají si třeba na indiány, nepůjčují si hračky. U dnešních dětí pokulhává vývoj jemné i hrubé motoriky, která s vývojem řeči úzce souvisí,“ vysvětluje Eva Kolesová.

Že jsou na vině často rodiče, kteří chtějí čas pro sebe a využijí přitom i přikování dítka k tabletu, je bez diskuze. Lehce se také mění vnímání vad řeči ve společnosti. Vady řeči slýcháme i u moderátorů v rozhlasovém éteru nebo televizním vysílání.

Pokud si nejste jistí, že s řečí vaší ratolesti je všechno v pořádku, odborníci radí řešit všechno včas a rychle. Zapomenout na staré dobré rady jako „Je to kluk, ten je línější, později to dožene,“. „Čím dříve se problém začne řešit, tím je pravděpodobnost úspěšné terapie vyšší a trvá kratší dobu. Také nedojde k plnému rozvoji onemocnění, které v důsledku ovlivňuje celou kvalitu života,“ doplňuje klinický logoped Jan Dezort.