"Bezpečnostní opatření, která byla po rozšíření onemocnění covid-19 zavedena v prostředcích veřejné dopravy po celém světě, udělala z těchto prostředků ta nejbezpečnější místa na Zemi," uvedl pro server Sky News profesor Julian Tang, který se na Leicesterské univerzitě věnuje vědeckým otázkám spojeným s dýcháním.

Kdyby se podle jeho slov přijala stejná opatření v jiných vysoce rizikových oblastech, jako jsou hospody nebo ulice a komunikace s velkým průtokem lidí, počet případů by se tím snížil.

Server Sky News dále cituje nové údaje z Francie, podle nichž jakýkoli druh veřejné dopravy (včetně letadel, lodí a vlaků) představoval ve sledované době od 1. května do 28. září pouze 1,2 procenta z celkových 2830 míst hromadnějšího výskytu koronaviru v zemi (tedy z takových míst, odkud bylo nahlášeno tři nebo více případů během sedmi dnů). Dvě třetiny těchto míst tvořily podniky, školní a univerzitní prostředí, zdravotnická zařízení a veřejné i soukromé akce. 

Jak se chránit a správně použít roušku:

Asiaté jsou ve veřejné dopravě zvyklí na roušky

Výjimečně nízkou míru infekce ve veřejné dopravě zaznamenal také Hongkong, který představuje jedno z míst s největší koncetrací lidí na světě, jež se navíc na veřejnou dopravu hodně spoléhají. Přesto zde celková míra nakažení ve veřejné dopravě představovala podle Sky News jen 68 lidí na sto tisíc obyvatel, což je výrazně nižší poměr než v některých západních zemích, například ve Spojených státech, kde nakažlivost ve veřejné dopravě dosáhla 2198 lidí na sto tisíc obyvatel, nebo ve Španělsku, kde činila 1602 na sto tisíc.

Ačkoli ani mezi odborníky zatím nepanuje úplná shoda na tom, proč tomu tak je, podle Sky News se někteří vědci přiklánějí k názoru, že jedním z důvodů může být fakt, že v Hongkongu je daleko běžnější a rozšířenější používání ochranných roušek. 

"V Asii už kultura velké stražitosti ve veřejné dopravě existovala dřív, takže lidé v Singapuru i v Hongkongu si nasadili roušky hned, jak se o viru dozvěděli," uvedl pro Sky News Tang.

V Japonsku se strategie boje proti šíření viru nespoléhala podle serveru jen na masové testování a celonárodní karanténu, ale pomohlo jí i obecný přístup lidí, kteří sami od sebe dodržovali pravidlo "vyvarovat se tří C" (closed spaces, crowds, close-contact, tedy uzavřených prostor, davu a blízkého mezilidského kontaktu tváří v tvář). 

Současně byl japonský boj proti nákaze založen na hledání míst s největším počtem ohnisek a poté na určení společných znaků, jež tato místa charakterizují, uvedl časopis Science Magazine. Nejvíce ohnisek se podle tohoto titulu objevovalo v hospodách, hudebních klubech a v karaoke klubech, přičemž všechny tyto podniky porušovaly pravidlo "tří C". 

Silně vytížená japonská veřejná doprava se sice vyznačovala podobnými charakteristikami, nicméně žádná ohniska v ní vysledována nebyla. "V Japonsku nesmíte v metru mluvit, takže ačkoli je tokijské metro jedním z nejrušnějších na světě, lidé v něm zůstali v bezpečí. Také proto, že si i tak nechávali na tvářích roušky," řekl Tang. Téměř ve všech zemích byly roušky zavedeny povinně nejdřív právě v hromadné dopravě.

Roušky platí na kapénky, to se nezměnilo

Covid-19 se přenáší z osoby na osobu často prostřednictvím kapének, tedy drobných a jemných kapiček slin, které sešíří z lidských úst při mluvení, kašlání, kýchání i při výdechu a v vzduchu se někdy přeměňují na ještě lehčí aerosolové částice, jež se díky své lehkosti vydrží relativně dlouho vnášet a představovat tak riziko pro každého, kdo je vdechne. 

Několik studií přitom došlo k závěru, že přenos kapének i aerosolových částic lze účinně snížit nebo omezit použitím obličejové krytí, například právě roušky, a to i ve stísněných prostorách, jako je veřejná doprava. V dopravních prostředcích navíc nedochází ani k výraznější interakci mezi lidmi, moc se v nich nemluví, nekřičí ani nesměje, což vše snižuje riziko přenosu. 

Ve většině hromadných dopravních prostředků je také zakázáno jíst a pít a i tak, kde to zakázáno není, se to moc často neděje, což je další faktor, který omezuje šíření nákazy. Důležitá je i vzájemná vzdálenost mezi lidmi, proto řada vlád během koronavirové nákazy snížila kapacitu vozů MHD. Jako další preventivní prostředek se osvědčilo větrání, jež zabraňuje aerosolům držet se v prostoru.

"Dopravní prostředky zvýšily ventilaci, díky čemuž se staly mnohem bezpečnější než jiné sevřené prostory. Jedny z nejlepších ventilací mají dálkové železnice. Například francouzské vysokorychlostní vlaky obnovují vzduch každých 2,5 minuty, jiné vlaky třeba každých pět minut," uvedl expert na veřejnou dopravu Mohamed Mezghani z Mezinárodní asociace veřejné dopravy.

Prostředky MHD jsou dezinfikovány podobně jako nemocnice

Podle Mezghaniho byly právě prostředky hromadné dopravy při vypuknutí nákazy "stigmatizovány", jinými slovy byly tím prvním, na co se ukazovalo jako na možné riziko. Důsledkem této skutečnosti však bylo, že provozovatelé MHD nechávali všechny stanice i jednotlivé prostředky (autobusy, vagony) od začátku pravidelně dezinfikovat. 

Když totiž infikovaná kapénka nebo aerosolová částice uschne, dopadne na zem nebo pevný povrch v podobě kontaminovaného prachu, v níž se opět může po určitou dobu udržet a případně se přenést na člověka pomocí dotyku - proto je dobré mýt si po příchodu domů ruce a zybtečně se nedotýkat nosu a rtů -  v průměru se přitom dotýkáme naší tváře dvacetkrát za hodinu.

Dezinfekce však pevné plochy infikovaného prachu účinně zbaví. Například londýnský provozovatel hromadné dopravy Transport for London používá podle Sky News čistící látku podobnou nemocniční dezinfekci, a navíc nainstaloval tisíc dezinfekčních prostředků naruce v celé své síti. 

Společnost Network Rail přidala do své aplikace varovný systém upozorňující cestující na případnou přeplněnost stanic či vagónů, aby měli čas zvolit jinou cestu, nebo přijít později. Všechna místa, která mohou být vystavena častějšímu dotyku, také častěji čistí, podle možnosti přistavuje více vozů, aby v každém z nich mohlo jet méně lidí, a ve stanicích mají cestující opět k dispozici dezinfekci.

Podezření přetrvává

Server Sky News však upozorňuje také na to, že nižší údaje o šíření nákazy z prostředků hromadné dopravy mohou pramenit i z faktu, že na pevných místech s infrastrukturou, jako jsou školy nebo nemocnice, je snazší identifikovat větší počet případů, než ve veřejné dopravě.

"Pokud budou lidé dodržovat preventivní opatření všude, může tato prevence fungovat,což se ukázalo v Asii i v Evropě, ale když je někde dodržovat nebudou, tak riziko stále potrvá," říká Tang.

Dalším důvodem může být to, že během nákazy lidé používání hromadné dopravy výrazně omezili. Podle Sky News se frekvence používání osobních aut už vrátila na úroveň před rozšířením nákazy, ale u vlaků a autobusů je stále ještě o 40 až 60 procent nižší. Firma Apple zjistila v Londýně, v Birminghamu, v Madridu a v New Yorku, že počet lidí vyhledávajících si v aplikaci Apple Maps informace o veřejné dopravě je stále nižší než na začátku letošního roku.

Zdá se tedy, že stigma, které veřejná doprava nákazou utrpěla, dosud přetrvává. Někteří vědci se tak obávají většího přesunutí obyvatel směrem k osobní dopravě, což by mohlo mít nepříznivé dopady na ekologii a klima.