A jejich hlavní zbraní je systém zvaný Teresa (TEleREhabilitation Self-training Assistant). Zjednodušeně řečeno jde o náramek, který pacient nosí a který na dálku posílá data o nemocném k lékaři a rehabilitačnímu specialistovi. Zdravotníci tak mají prakticky ihned k dispozici zdravotní údaje a přes videohovor mohou pacientovi na dálku poradit, jak se zachovat či jak obměnit rehabilitaci.

„Do projektu bylo zatím zapojeno 14 pacientů. Tito lidé měli po dobu 5 týdnů speciální hodinky, které je nonstop monitorovali. Navíc jsme je poučili, jak mají doma aktivně rehabilitovat,“ řekl k projektu, na kterém se kromě hradecké nemocnice podílí i ČVUT a univerzity Obrany a Palackého v Olomouci, vedoucí lékař Postcovidového centra FN Hradec Králové Michal Kopecký.

Čtyři on-line setkání 

Polovina z vybrané čtrnáctky byla po celou dobu pomocí „telemostu“ spojena s fyzioterapeutkou Kateřinou Neumannovou.

„Čtyři online 40 minutová tele-rehabilitační a tele-coachingová setkání byla rozdělena na několik částí. Mimo jiné byla vždy (data z monitorovacího zařízení, vizuální kontrola fyzioterapeutem) zhodnocena jejich celková pohybová aktivita i tolerance fyzické zátěže. Zjednodušeně řečeno, pacienti v rámci telerehabilitace nejen slyšeli ale i viděli svého terapeuta a on viděl a slyšel je,“ popsal Deníku Kopecký.

U většiny pacientů, a to v obou skupinách, došlo ke zlepšení funkce dýchacích svalů a u většiny tele-rehabilitovaných došlo ke snížení subjektivního pocitu dušnosti.

 Co lidi nejčastěji trápí?

Dušnost nebo pocity horšího dýchání, zejména při zátěži, celkově menší tolerance fyzické zátěže a menší fyzická aktivita. Někteří pacienti kašlou, případně pociťují únavu nebo bolestivý pocit na hrudníku. Menšina nemocných udává i jiné obtíže (horší čich, poruchy spánku, padání vlasů či bolesti kloubů). 

Nyní již experti vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. 

„Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů,“ řekl Michal Kopecký.

Podle Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury v Olomouci nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po covid-19. Do budoucna je to ale šance i pro další nemocné. „Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či dalšími nemocemi,“ dodala Neumannová.

 #interaktivni-infografika|62ebc433-8810-47b1-95f5-452af0ecac3d#