Kliknutím zvětšíteZačněme těmi znepokojujícími. Stále více dat potvrzuje, že omikron narušuje naši imunitní ochranu poskytovanou dřívějším onemocněním nebo očkováním dvěma dávkami nejčastěji aplikovaných vakcín Pfizer a Moderna. Analýzy provedené v Jižní Africe a Velké Británii – tedy v současnosti nejpostiženějších zemích - naznačují, že očkovací látky nechrání před infekcí omikronem, navíc mezi rekonvalescenty jsou také časté reinfekce.
Ovšem třetí posilovací dávka zásadně zvyšuje hladiny protilátek. Podle expertů WHO je povzbudivé, že tyto boostery zvyšují počet a rozmanitost protilátek natolik, že podle posledních údajů opět tvoří účinnou bariéru proti infekci.
ON-LINE ke koronaviru čtěte ZDE
Bohužel, většina světa stále ještě nedostala ani první dávku. Navíc, jak bylo na setkání zdůrazněno, omikron se šíří tak rychle, že ani ty nejbohatší země, kde se nyní urychleně organizují přeočkování, nezvládnou všechny své obyvatele před omikronem ochránit. Vše tak nasvědčuje tomu, že tato varianta během ledna ovládne svět a způsobí další vlnu epidemie.
Trochu optimismu vnesly do jednání vědci z Jižní Afriky a Spojených států. První laboratorní testy totiž potvrzují, že T-lymfocyty nadále chrání organismus před těžkým průběhem nákazy. Musí být ale aktivované vakcínami či dřívější infekcí. Pak jsou velmi dobře schopny rozpoznat a zničit buňky infikované omikronovou mutací. Nadále tak platí, že očkování nebo dřívější onemocnění chrání před vážným onemocněním.
Protilátky v krvi s virem zahajují boj ještě předtím, než vůbec stihne proniknout do buněk a rozmnožit se v nich. Naproti tomu T-lymfocyty ničí buňky již infikované virem. Dokážou je rozpoznat podle virových proteinů, které trčí na jejich povrchu. Upozorňují také imunitní systém, že se v těle objevil patogen. Jsou součástí tzv. imunitní paměti, která se vyvine po překonané nemoci nebo vakcíně.
Na setkání WHO představil tým Wendy Burgersové z jihoafrické univerzity v Kapském Městě výsledky studie, ve níž byly odebrány T-lymfocyty 16 očkovaným dvěma dávkami Pfizeru. Zkoumalo se, zda jsou tyto buňky schopny opravdu rozeznat omikronové proteiny. Byly. Jejich reakce byla jen o něco slabší ve srovnání s předchozími koronavirovými mutacemi. Nejsilnější odpověď, podle Burgersové nepřekvapivě, poskytly T-lymfocyty těch testovaných osob, které byly očkovány po předchozí infekci.
Účinná bariéra?
Andrew Redd z American National Institutes of Health odprezentoval analýzu fragmentů zmiňovaných virových proteinů rozpoznávaných T-lymfocyty. Lymfocyty si podle něho dokáží poradit s omikronové variantou, protože se nová mutace v právě těchto proteinových fragmentech neliší od předchozích variant.
To dává naději, že aktivované T-lmyfocyty i přes sníženou funkčnost vakcín jsou stále účinnou bariérou. Když protilátky selžou a omikronové viry se dostanou do buněk, začnou působit a omezovat dopady infekce a chránit organismus před vážným průběhem onemocněním a smrtí.
Výsledky obou studií potvrzují i první zprávy z Jižní Afriky, kde exponenciální nárůst omikronových infekcí není následován nárůstem úmrtí a hospitalizací.
Jistotu, že tomu tak opravdu je, ale budeme mít až budou uvolněna další data ze zemí, kde se omikron stává dominantní variantou. Experti rovněž opět upozornili, že lidé, kteří se nenechali očkovat či nemoc neprodělali, s výše zmíněnou paměťovou imunitou počítat nemohou.
6
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
