Je pravda, že kůže má paměť?
Naprosto. Vezměte si třeba kontaktní alergii. V kůži máme paměťové lymfocyty, které při kontaktu s rozpoznaným alergenem spouštějí imunologickou reakci, a výsledkem je ekzém. Běžná je například alergie na nikl, která vzniká pod zipem nebo pod bižuterií, anebo alergie na barvy na vlasy. Kůže si ale také pamatuje účinky slunečního záření, což se týká každého z nás. Znamená to, že čím více a častěji se na slunci spálíme, tím je naše kůže náchylnější k tvorbě nádoru. Nebezpečné je to zejména v dětství, kdy ještě není dobudovaný imunitní systém. Například děti do jednoho až dvou let by se nikdy neměly vystavovat přímému slunci.

Proč právě slunce tolik škodí?
Protože dokáže vyvolat akutní anebo chronické změny na kůži. Mezi akutní projevy patří solární kopřivka, zarudnutí až tvorba puchýřků, ale třeba i úžeh. To jsou potíže, které po určité době odezní, ale spáleniny si organismus pamatuje. U každého, kdo se dlouhodobě vystavuje slunci, nastávají také chronické degenerativní změny, které už jsou trvalé. Je to poškození kolagenu v kůži, přesunu pigmentu, tzv. pigmentové skvrny, a naopak bílá místa na kůži bez pigmentu. Ztráta kolagenu vede ke snížené pružnosti pokožky a k jejímu předčasnému stárnutí. Slunce také přispívá ke vzniku melanomu nebo tzv. prekanceróz, z nichž se pak tvoří nádory.

Znamená to, že bychom se měli slunci důsledně vyhýbat?
Ne tak úplně, protože má i pozitivní účinky na lidský organismus, jako je tvorba vitaminu D a psychická pohoda. Na slunci se cítíme dobře. Jde spíš o to, naučit se chovat tak, aby škody byly co nejmenší.

Jak?
Existuje známé pravidlo nevystavovat se přímému slunci mezi 11 a 15 až 16 hodinou. Před ním se můžeme dostatečně chránit například pomocí obleků s UV filtrem, který se nemění ani při namočení, a pak zejména krémy s ochranným faktorem. Obecně platí, že čím má člověk světlejší kůži, tím vyšší faktor by měl používat. Důležité také je, aby přípravky chránily jak před UVA, tak před UVB zářením, protože škodí obojí. Nanášet bychom je měli vždy půl hodiny před tím, než jdeme na slunce, a celé tělo mazat dvakrát, protože pokud to uděláme jen jednou, některá místa vynecháme. Aplikaci pak provádějte několikrát denně a také vždy po delším pobytu ve vodě. Pokud se spálíme, ošetřete pokožku hydratačním krémem s obsahem panthenolu nebo vitaminu E.

Které další vlivy jsou pro kůži devastující?
Jsou to jednak vlivy zevní, kromě UV záření například mráz, vítr, smog, střídání teplot, a pak vlivy vnitřní, jako je alkohol, kouření, stres, špatná životospráva, dehydratace.

Jaká je regenerační schopnost kůže?
Veliká, avšak s věkem klesá. V mládí fungují mechanismy, které dokážou poškozenou DNA v pokožce samy opravit. V pozdějším věku se škodlivé vlivy násobí, reparační schopnosti jsou omezené a na kůži je vidět vše, čím vším jsme ji v průběhu života poškodili. Podpořit ji ale můžeme vhodnou životosprávou, pitným režimem a antioxidanty, což jsou například vitaminy C a E.

Jak bychom se tedy měli od mládí až do pozdního věku o pokožku starat?
Když víme, co jí škodí, měli bychom se chovat tak, abychom se těmto vlivům vyhnuli. Samozřejmě ne vždy je to možné, stres často neovlivníme a počasí už vůbec ne. Přesto můžeme pokožku chránit před mrazem a větrem různými ochrannými krémy a mastmi, můžeme se vyhýbat extrémním teplotám a přechodům, dlouhému pobytu na slunci. Celoročně je vhodné používat krémy s UV filtrem, ala také dodržovat rozumnou životosprávu, pobývat v přírodě na čerstvém vzduchu, dbát na pitný režim, léčit nemoci, tím spíše kožní, nekouřit a nepřehánět to s alkoholem. Důležitý je také pravidelný odpočinek, kvalitní spánek a – pokud je to možné – minimální stres. Pro běžnou péči doporučuji používat koupelové oleje, protože každé mýdlo pokožku vysušuje, a po šetrném umytí pokožku vždy namazat. Atopici by ji měli promazávat několikrát denně a starší lidé také.

Věříte na zázraky v kosmetice?
Nevěřím, zázraky neexistují. Péče o kůži není jen o kosmetice, ale je to komplexní záležitost. Můžete používat ty nejdražší krémy, ale pokud budete nezdravě žít, kůži stejně nepomůžete. Na druhé straně pomáhá udržovat pokožku v určité kvalitě, pomocí níž můžeme zpomalovat stárnutí, bojovat proti vráskám, udržovat pleť hydratovanou.

Jak ji vybírat?
Na to neexistuje univerzální recept. Nezapomeňte, že o stavu naší pleti rozhodují především genetika a životní styl. Někdo se může celý život mazat indulonou a v šedesáti vypadá výborně, jiný utrácí horentní sumy za drahou kosmetiku a s vráskami bojuje už ve třiceti. Důležité tedy je, co člověku vyhovuje. Vždy je dobré ji vybírat podle typu pleti, která může být suchá, mastná nebo smíšená. V mládí stačí většinou pokožku důkladně hydratovat, v pozdějším věku jí prospívají krémy s antioxidanty, tedy s vitaminy A, E a C.

Existují ještě jiné metody, jak udržovat pleť dlouho mladou a zdravou?
Ano. Pomůže estetická medicína včetně chirurgických zákroků, které jsou nejviditelnější, například operace převislých očních víček nebo facelift člověka rychle a na dlouhou dobu omladí. Velice efektivní je dermato-korektivní medicína, kdy používáme různé techniky, např. peelingy, lasery, radiofrekvence, abychom nastartovali novotvorbu kolagenu, která se už od pětatřicátého roku snižuje. Říká se tomu rejuvenace neboli nebo-li omlazení. Lasery jsou vhodné i na odstranění různých výrůstků, pigmentací a červených žilek, což na kůži také působí staře. Také vybrušovací metody zlepšují kvalitu pokožky, a tím ji omlazují. Pleti dodáváme kyselinu hyaluronovou, která dokáže vyplnit i hluboké vrásky, aplikací botulotoxinu zase likvidujeme mimické vrásky.

Kterou z těchto metod mají lékaři a pacienti nejraději?
V tom je někdy rozdíl. Pacienti si oblíbili zákroky, jejichž výsledek je vidět hned, což je například aplikace botulotoxinu a výplní či odstranění žilek a výrůstků. My lékaři vidíme přínos také v dalších technikách, rejuvenace neboli rejuvenace, hydratace atd. Jejich výsledky se dostavují pomaleji, v řádu týdnů až měsíců, ale jsou dlouhodobé a přetrvávají mnoho let. Pokožka stárne pomaleji a je kvalitnější. Myslíte si, že jednoho dne dokážete stárnutí kůže zastavit? To ne, ale hodně zpomalit určitě ano.

Dermatoložka Zuzana Kulíková z pražské kliniky LaserPlasticZuzana Kulíková
- promovala v roce 1986 na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
- je držitelkou dvou atestací v oboru dermatovenerologie
- pracovala na kožní klinice FN Královské Vinohrady, na Klinice estetické a  laserové medicíny Asklepion a od roku 2011 pracuje jako korektivní dermatoložka na klinice LaserPlastic v Praze
- má za sebou stáže v Mnichově a v Amsterdamu
přednášela na lékařských fakultách a podílela se na řadě klinických studií.

Zdena Líkařová