Tři jen těsně plnoleté herečky s vizáží a vystupováním imitujícím dvanáctileté dívky, hledající seznámení na síti, posloužily autorům dokumentu jako virtuální volavky na internetové predátory.

Ve speciálně vytvořených dívčích pokojících ve filmovém studiu si založily falešné profily s vlastními fotografiemi z dětství na několika sociálních sítích a internetových seznamkách a s ostatními členy štábu čekaly, co se bude dít. Výsledek byl šokující.

Z lovců se stanou lovení

Za deset dní oslovilo tři domnělé školačky dva a půl tisíce dospělých mužů. Drtivá většina z nich se po chvíli nezávazného chatování začala figurantek ptát na intimní záležitosti – jestli se rády líbají nebo masturbují, a vzápětí je nutit, aby se svlékly a poslaly jim své obnažené fotografie, případně sami predátoři posílali dívkám fotografie ztopořených údů a odkazy na dětské i zoofilní pornografické stránky.

„Naše zkušenosti, podložené názorem expertů, ukázaly, že sexuálnímu obtěžování nebo vydírání na síti čelí prakticky všechny dospívající dívky. Chtěli jsme proto poodkrýt oponu fenoménu, který se běžně odehrává v dětských pokojících, aniž by o tom rodiče měli sebemenší tušení,“ řekl Vít Klusák v rozhovoru pro Český rozhlas. Predátoři podle něj využívají nesmírně důmyslné triky, kdy se muži prostřednictvím falešných fotografií a filmových smyček vydávají za dospívající hochy.

„Podtitul filmu zní Z lovců se stanou lovení. Jeho základním principem je, že jsme velmi pozorně nastudovali triky predátorů a obrátili je proti nim,“ vysvětluje Vít Klusák. Společně s dokumentem V síti, který by měl přijít do českých kin za necelý rok, hodlají jeho autoři společně s odborníky na počítačovou kriminalitu zorganizovat rozsáhlou osvětovou a preventivní kampaň na školách po celé zemi, film dětem promítnout a v následných besedách jim pomoci naučit se pohybovat ve virtuálním prostoru bezpečně.

Na síti od předškolních let

Varování dokumentaristů, že ohrožení dospívajících dívek (ale i chlapců) je kritické a vyžaduje mnohem systematičtější prevenci, potvrzují i oslovení experti. „Dokument Víta Klusáka není prvním pokusem o zmapování internetových predátorů,“ připomíná Martin Kožíšek z projektu Bezpečně na netu a sdružení CZ.NIC. První pokusy lze podle něj datovat do éry „předfacebookové“ – do roku 2006.

Víte, že…
* 75 procent českých dětí se neobejde bez každodenního kontaktu na sociální síti?
* 41 procent českých dětí se setkalo s tím, že jim někdo zaslal erotickou fotografii?
* 17 procent českých dětí se setkalo s tím, že před nimi někdo masturboval prostřednictvím videohovoru?
* 14 procent českých dětí požádalo své rodiče, aby smazali fotografie, videa nebo údaje, které o nich na internetu zveřejnili?
* 80 procent českých rodičů nenastaví svému dítěti filtr nevhodného internetového obsahu ani omezení času, který na internetu může trávit?

„Z filmu to tak nevypadá, ale ve skutečnosti jsou nejčastějšími oběťmi na internetu chlapci. Je to způsobeno hlavně tím, že jsou to oni, kdo sami a často dobrovolně posílají svoje intimní fotografie. Těmi jsou pak vydíráni,“ upřesňuje Martin Kožíšek a vzápětí vyvrací mýtus, že predátor, který útočí na děti, je zpravidla starší osoba. Průměrný věk útočníka je prý mezi 17 až 23 lety.

„Poslední dobou lze vypozorovat určitou narůstající brutalitu, zarážející je zejména masovost útoků na nezletilé děti. Ty ihned po založení profilu na sociální síti, bez jakékoli akce, dostávají nevhodné zprávy a nabídky na setkání nebo výdělky. Rekordmanem v tomto ohledu byl chlapec-figurant, jenž za 12 hodin od založení dostal 600 zpráv, které obsahovaly nabídku na sex za peníze,“ říká Martin Kožíšek. Problém je, že už malé děti dostávají tablet, po nástupu do první třídy pak často mobilní telefon. Tato zařízení mají většinou nekontrolovaný přístup na internet přes wifi, výjimkou u dětských mobilů nejsou předplacené datové tarify.

„Většina dětí vstupuje do sociálně-síťového prostředí ve věku osmi až devíti let. Domnívám se, že v tomto věku jsou z hlediska internetových hrozeb nejzranitelnější,“ připomíná výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza.

Co dělat při vydírání
1. Neposkytovat internetovému predátorovi další materiály, přestože nás vydírá. Pokud je poskytneme, vydírání bude stejně pokračovat dál.
2. V žádném případě pachateli nic neplatit. I když zaplatíme, vydírání neustane.
3. Neblokovat pachatele, nemazat důkazy – naopak vše si uložit, zaznamenat.
4. Najít odvahu a svěřit se rodičům, společně pak můžete kontaktovat policii.
5. Pokud nemáte odvahu oznámit situaci dospělé osobě (rodič, učitel, policista), kontaktuje některou anonymní online linku, například internetovou poradnu Centra prevence rizikové virtuální komunikace při Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na stránkách www.napisnam.cz.

Do patnácti ilegálně

Na většině sociálních sítí je stanovena minimální věková hranice pro založení profilu na třináct let, v praxi ovšem toto omezení dodržováno ani prověřováno není. Podle návrhu nového českého adaptačního zákona k evropskému nařízení o ochraně osobních údajů má být minimální hranice pro založení mailového účtu nebo profilu na sociální síti patnáct let. Otázka je, nakolik to pomůže.

Více než zákazy a omezení, které se technologicky zběhlá mladá generace dříve nebo později naučí obcházet, vždycky zmůže důvěra mezi dítětem a rodičem, otevřenost, s jakou se naučí bez obav komunikovat i o nepříjemných nebo intimních věcech. Ta je nakonec zásadní pro zdravé vztahy nejen ve virtuálním, ale i v reálném životě.

POHLED ODBORNÍKA: Vydírání dětí je stále častější

close Kamil Kopecký info Zdroj: Deník/Pášová Petra zoom_in Odpovídá docent Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který je vedoucím projektu e-Bezpečí.

S čím se na vás obracejí děti nebo dospívající, kteří se stali obětí sexuálního vydírání a obtěžování na internetu?
Poradna projektu E-Bezpečí řešila v loňském roce 334 případy, z nich přibližně polovina souvisela s únikem intimních materiálů do online prostředí a jejich zneužitím. Řešili jsme přibližně 30 případů vydírání dítěte, ale také 11 případů vydírání dospělých osob s využitím intimních materiálů. Naše poradna se specializuje na oblast kybernetické kriminality, která v ČR v posledních letech trvale vzrůstá. Stejně tak je to i s počtem případů, kterých každý rok přibývá – meziroční nárůst se pohybuje kolem 15 %.

Mohl byste uvést nějaký konkrétní případ z vaší praxe?
Obrátila se na nás 14letá dívka, která poskytla neznámé osobě v online prostředí své vlastní intimní materiály. Ty se pak rychle staly nástrojem vydírání – pod tlakem dívka nejdříve poskytla pachateli své další intimní materiály, proběhlo několik videohovorů a postupně mu také začala platit finanční částky. Věřila, že po zaplacení predátor vše smaže a přestane komunikovat – opak je však pravdou. Své vydírání oznámila až po dvou letech od prvního kontaktu s pachatelem, do té doby se snažila vše řešit po vlastní linii. Rodiče samozřejmě o situaci své dcery nevěděli.

V kolika letech jsou uživatelé nejohroženější?
Podle výzkumů Univerzity Palackého v Olomouci a O2 Czech Republic jsou nejvíce ohrožené děti vstupující do puberty. Do té doby jsou spíše konzumenty online obsahu, především videí na YouTube, případně hráči online her. Od 13 let však chtějí navazovat různé druhy sociálních kontaktů v online prostředí, aktivně využívají například různé druhy messengerů, socnetů (v poslední době typicky Instagram, Snapchat, TikTok, WhatsApp, Skype) a dalších služeb. V tomto věku rovněž narůstá počet dětí sdílejících v online prostředí vlastní intimní materiály – provozují tzv. sexting.

Co by měl rodič především udělat pro to, aby své dítě před rizikem sexuálního obtěžování nebo vydírání na internetu ochránil?
Předně záleží na věku dítěte – jinak postupujeme v situaci, kdy je dítěti 6, 10 nebo 13 let. Základem je vybudovat s dítětem důvěrný vztah a zajímat se o to, co dělá na internetu. Dobré je nechat se od něj poučit a zjistit, co ho na internetu baví, jaké služby používá. Pokud bude dítě rodiči důvěřovat, logicky se na něj obrátí i v situaci, kdy se stane terčem útoku v online prostředí. Samozřejmostí je pak působit na dítě preventivně – vysvětlit mu, na jaké problémy může na internetu narazit a jak v krizové situaci postupovat, nebát se probírat s dítětem i citlivější témata spojená s lidskou sexualitou. U menších dětí je pak logickým krokem například limitování času a obsahu v online prostředí, k čemuž slouží četné filtry.

Co dělat, když zjistíme, že naše dítě internetovým predátorům naletělo?
Pokud se dítě dostane do situace, kdy někomu v online prostředí poskytlo své vlastní intimní materiály a on je začal vydírat, platí hlavní zásada: neposkytovat mu další materiály. Pokud je poskytneme, vydírání bude stejně pokračovat dál. Stejně jako v případě, že by dítě ze strachu a studu přistoupilo na jeho další požadavky, jako je zaplacení výkupného. Čím dříve se dítě samo nebo s pomocí rodičů obrátí na odborníky či policii, tím lépe.

Z pravidel pro rodiče

Děti do 6 let: Prevenci bychom měli zahájit ve chvíli, kdy dítěti umožníme připojit se k internetu. Zajímejte se také, zda má vaše dítě přístup k počítači, tabletu nebo mobilnímu telefonu svých kamarádů. I v takovém případě je vhodné začít se s dítětem bavit o pravidlech.

Děti od 10 let: V tomto období se začíná výrazněji prosazovat osobnost. Pokud byl přístup rodičů k potomkovi doteď převážně direktivní, nyní je třeba jej více směřovat k dialogu a diskuzi. Dítě se stává naším partnerem, který chce mít podíl na rozhodování. Pokud budeme příliš tvrdě trvat na pravidlech, se kterými nesouhlasí, může nás začít obcházet.

Děti od 13 let: V pubertě je velmi důležité vytvoření osobního prostoru. Je tedy pravděpodobné, že bude mnohem méně akceptovat dozor rodičů. Dříve nastavená pravidla by už měla být samozřejmostí, aby potomka nebylo potřeba tolik kontrolovat. Je třeba si uvědomit, že dítě má potřebné znalosti virtuálního prostředí a dokáže snadno zakrývat před rodiči to, co si nepřeje, aby věděli. Důležitou roli proto hraje dobrá komunikace a pocit důvěry mezi dítětem a rodičem.

Zdroj: Veronika Krejčí z projektu e-Bezpečí

ONDŘEJ MRÁZEK