„Atopický ekzém je nejčastějším kožním onemocněním postihujícím až dvacet procent dětí školního věku. Pokud jím trpí oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku u dítěte 81 procent, pokud jeden z rodičů, tak šestapadesát.

Kde jsou příčiny vzniku atopického ekzému?

Mohou to být různé látky, přítomné v našem životním prostředí, se kterými člověk přichází denně do styku. Některé vyvolávají ekzém přímým kontaktem s kůží, jiné po vdechnutí nebo po požití. Při vzniku hraje významnou úlohu dědičnost. Možné příčiny tohoto onemocnění jsou někdy vysvětlovány častějším stěhováním lidí do měst nebo větším znečištěním životního prostředí.

Ovlivňuje vznik a průběh atopického ekzému strava?

V řadě případů dietní režim nepotvrdil zlepšení atopického ekzému, existují však výjimky, například u kojenců se doporučují hypoalergenní kojenecká mléka. Dále je třeba vyloučit prokázané a vypozorované potravinové alergeny – rajčata, ovoce, sýry, vejce a další -, které ekzém aktivují. Doporučuje se zjistit, po kterých potravinách se ekzém zhoršuje, a ty ze stravy vynechat. Nedoporučuje se ale paušálně vysadit například mléko, vejce, pokud nevedou ke zhoršení ekzému.

Atopický ekzém a kouření, jde to k sobě?

Jednoznačně ne.

Co stres a atopický ekzém?

Atopický ekzém patří do skupiny psychosomatických onemocnění. Psychická tenze a stres ovlivňují velmi negativně vývoj atopického ekzému. Velký význam má psychoterapie, atopický ekzém zhoršuje kvalitu života, pacienti jsou vystaveni trvalému tlaku okolí, mívají deprese. Děti se pro škrábání nemohou vyspat, mají problémy se soustředěním ve škole, někdy se i proto špatně učí.

Jak se léčí atopický ekzém?

Léčba atopického ekzému patří výhradně do rukou kožního lékaře. Nejdůležitější je poučení pacienta a zábrana škrábání kůže. Základem péče o pacienty s atopickým ekzémem je místní léčba. Zahrnuje promazávání kůže a léčebné koupele, dále kožní lékař předepisuje léky, které tlumí zánět.

Co atopický ekzém a domácí zvířata?

Dříve byla zvířata alergikům paušálně zakazována a rodiče alergici, kteří čekali potomka, byli nabádáni k odstranění všech zvířat z bytu před narozením dítěte. Současné poznatky však ukazují na to, že tento postup správný není. Preventivní vyhýbání se alergenům má podle posledních poznatků spíše opačný vliv.

Pokud se pacient s alergenem, který nikdy předtím nepotkal, náhodně setká, je riziko reakce vyšší, než když je s ním v běžném denním kontaktu a jeho imunitní systém se s ním naučí zacházet a tolerovat ho. Jiná je ale situace při již vyvinuté alergii na zvířata. Potom je nutné se jim vyhýbat, aby nedocházelo k opakovanému zhoršování alergických projevů.