U 80 procent případů zástavy oběhu, ke kterým v hlavním městě dojde, s oživováním před příjezdem záchranářů pomáhají kolemjdoucí. „To je velmi dobré číslo, celosvětově je průměr pouze okolo 20 procent,“ říká Jana Poštová, mluvčí pražské záchranky, a dodává, že se právě díky tomu mnohonásobně zvyšuje šance pacienta na přežití.

Záchranáři si pochvalují i spolupráci tísňových složek, kteří plní roli tzv. first responders. Pokud je v okolí pacienta hlídka státní či městské policie, operátoři ji vyšlou na místo. Část jejich vozů je přitom vybavená automatickým defibrilátorem (AED).

Loni se v Praze použil před příjezdem záchranářů ve 34 případech, což je třikrát víc než předloni. Většinou je obsluhovali právě policisté. Automatické defibrilátory jsou také rozmístěny v kancelářských budovách, obchodních centrech, ve školách i na úřadech. Celkem jich je v Praze kolem stovky.

Defibrilátory do metra

„Tyto přístroje patří právě do rukou laiků, jejich ovládání je jednoduché. Navádí vás hlasem a v jednoduchých krocích popisují, co dělat. Zvládne to opravdu každý,“ říká Poštová. Prioritu podle ní má přivolání pomoci a nepřímá srdeční masáž pod vedením operátorky. Někdo další přímo na místě nebo další operátorky záchranné služby mezitím zjistí prostřednictvím aplikace Záchranka umístění nejbližšího AED a spojí se s kontaktní osobou, která ho donese k pacientovi.

Po pěti minutách bez kyslíku totiž dochází k umírání mozkových buněk. Dojezd záchranářům v Praze trvá osm minut. Proto operátorky navigují volající k okamžitému zahájení resuscitace. Největší šanci má asi třetina osob, které postihne fibrilace komor. Kromě resuscitace jim pomůže i defibrilace AED.

Vhodné rozmístění AED je přitom podle záchranářů dalším klíčem k větší naději na záchranu. Nejužitečnější jsou na místech s vysokou koncentrací osob nebo špatnou dostupností pro záchranáře. „Podávali jsme proto návrh dopravnímu podniku na umístění AED do klíčových stanic metra,“ uvádí mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.