Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Larvy mohou zachránit před amputací

Nehojící se rány představují závažný problém. Léčba je někdy zdlouhavá a nedaří-li se, může dojít i na odstranění končetiny. Nadějí pro pacienty je léčba využívající larvy mouchy bzučivky zelené. Při takzvané larvoterapii jsou záměrně nasazeny do rány, na niž mají hojivý efekt.

18.10.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Šimravý pocit a vědomí, že v ráně vám „rejdí" až 300 muších larev. Snést larvoterapii po psychické stránce nemusí být úplně jednoduché, ale tato metoda má velmi dobré výsledky. Donedávna byla u nás něčím neslýchaným a teprve v posledních letech se začala zabydlovat v českých nemocnicích a je využívána i ve veterinární medicíně.

Moudrost předků

jak larvy pracují
• Tráví mrtvou tkáň (enzymatické zkapalnění nekrotické tkáně).
• Likvidují bakterie včetně zlatého stafylokoka.
• Mají mechanický efekt – svým pohybem larvy zvyšují prokrvení.
• Stimulují odplavování bakterií.
• Stimulují vznik vitální tkáně.
• Vylučují léčivé látky.

Larvy používali k lepšímu hojení ran již staří Mayové. Namáčeli tkaninu v krvi dobytka, pak ji nechali na slunci a poté ji vložili do rány.Ta byla během několika dní plná hemžících se larev. V západní Evropě lze první zmínku o léčivé síle larev a především jejich schopnosti urychlovat hojení nalézt v díle lékaře Ambroise Paré ze 16. století. Tento lékař byl hlavním chirurgem Karla IX. a Jindřicha III. V jeho popisu ošetřování raněných po bitvě u francouzského St. Quentinu čteme: „Rány zraněných byly odporné, plné červů, sněti a hnisu." Paré se původně domníval, že larvy vznikají z hnijícího masa. Při ošetřování ran, které se oproti všem předpokladům skvěle hojily, však přišel na to, že účinek larev je naopak pozitivní.

V Americe zase zvláštní metodu využíval lékař Konfederace John Zacharias v průběhu Občanské války. „Během mojí služby ve Virginii jsem poprvé použil larvy k odstranění odumřelé tkáně u pacienta hospitalizovaného pro gangrénu, a s vynikajícím úspěchem. Za jeden den vyčistily ránu daleko lépe než jakýkoli jiný prostředek, který jsme měli k dispozici u mojí jednotky," píše John Zacharias.

Využití metody v Česku

Na našem území byla známa též, například ve 20. letech o ní lze najít zmínky v odborných lékařských časopisech, nicméně s příchodem antibiotik byla odsunuta a znovu oprášena někdy v 90. letech. Aplikaci larev u nás schválila v roce 2003 Vědecká rada MZČR. V počátcích novodobého využívání této metody se larvy musely objednávat v zahraničí, což léčbu prodražovalo. Jedna aplikace stála přibližně 7000 Kč, přičemž vše si musel hradit sám pacient. V současnosti již není tak drahá, jedna aplikace stojí kolem 3000 Kč a v určitých případech
ji hradí pojišťovna.

A jak larvální terapie funguje? Do rány se pacientovi nasadí larvy, které požírají mrtvou tkáň a za pomocí enzymů ji uvnitř těla rozkládají. Požírají výhradně tkáň odumřelou a jsou mnohem šetrnější než chirurgický zásah. Výměšky larev jsou sterilní a antibakteriální efekt přetrvává ještě týden po jejich vyjmutí z rány. Larvy vylučují mnoho látek, nejvýznamnější antibakteriální efekt má jejich močovina. Pozitivní účinek má však i samotný pohyb larev v ráně. Pacienta nic nebolí, pociťuje jen mírné šimrání. Při tomto mechanickém dráždění tkání dochází k žádoucímu vyššímu prokrvení.

Pro koho je léčba vhodná?

Larvální terapie není vhodná pro každého pacienta trpícího nehojícími se ranami, jejichž příčinou může být například cukrovka. Aby měla aplikace larev léčebný efekt, je potřeba alespoň určité prokrvení postižené tkáně. Larvy dokážou ránu vyčistit neuvěřitelně precizně, na rozdíl od chirurgického zákroku, který je poměrně bolestivý a komplikovaný.

Na co by se měl pacient připravit? V podstatě jde o velmi jednoduchou léčbu, kterou lze provádět ambulantně. Do rány se podle její velikosti aplikuje přibližně 150–300 larev. Jde o larvy pěstované laboratorně a sterilně. V ráně zůstávají čtyři až pět dní. Jedná se o malé larvičky o velikosti kolem tří milimetrů, které však za dobu působení v ráně povyrostou na velikost až jeden centimetr.

kdy je použít, a kdy naopak ne
Jsou alternativní metodou léčby zejména u následujících typů ran:
• infikované a hlavně mrtvou tkáň obsahující rány (nekomunikující s tělními dutinami),
• bércové vředy (žilního i smíšeného původu),
• defekty u syndromu diabetické nohy, proleženiny, popáleniny,
• někdy k vyčištění ran před transplantací kůže.

Nesmí se použít, když:
• rány komunikují s tělními dutinami nebo orgány
• jsou rány v blízkosti velkých cév
• mají rány tendenci k masivnímu krvácení.

Denisa Haveldová, Zdroj infoboxů: Larvy.cz

Autor: Redakce

18.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Miloš Zeman a Andrej Babiš
2 9

Skeptické Česko a proevropské Slovensko, píší o nás ve světě

Nový adrenalinový rekord: 245 odvážlivců skočilo z mostu

/VIDEO/ Nový světový rekord v kategorii "hromadné skákání z mostu" dnes pokořili odvážlivci v brazilském Sao Paulu. V jeden okamžik seskočilo z mostu metodou bungee jumping 245 vyznavačů adrenalinu.

Politolog Zdeněk Zbořil předpokládá rozpad okamurovců

Co voliči volbami v Ústeckém kraji vzkázali politikům? Politolog Zdeněk Zbořil k drtivému vítězství hnutí ANO uvedl, že z výsledků voleb z Ústeckého kraje, podobně jako v celé ČR, cítí touhu občanů po zázraku.

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

V minulosti chodíval někdejší středočeský hejtman David Rath do jednací síně oholen, v pondělí se v budově Krajského soudu v Praze objevil s vousatou tváří – jinak se ale příliš mnoho nezměnilo.

Psi na politických jednáních? Macronův mazlíček se vymočil v Elysejském paláci

/VIDEO/ Pokud na politická jednání s sebou berete své mazlíčky, může dojít k trapným okamžikům. Vyprávět by o tom mohl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho labrador Nemo se vymočil u krbu právě během politického jednání. Prezident se snažil působit profesionálně a záležitost přejít s úsměvem.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT