Co je to zánět vedlejších dutin nosních a jaká je nejčastější příčina?
Jedná se o zánětlivé onemocnění vedlejších nosních dutin (dále jen VDN), odborně nazývané sinusitida, nejčastěji postihující čelistní, čichové a čelní dutiny. Nejčastěji vzniká sinusitida jako komplikace rýmy přestupem infekce ze sliznice nosu, což je časté v období zvýšeného výskytu virových onemocnění. Méně často vzniká přestupem infekce ze zubů do čelistní dutiny, může být komplikací chřipky, poranění VDN nebo na podkladu nádorového procesu nebo cizího tělesa v dutinách.

Jak se toto onemocnění projevuje?
Příznaky sinusitidy závisí od toho, které dutiny jsou postižené zánětem. Mezi typické příznaky sinusitidy patří bolest a tlak v oblasti tváře, které se mohou projevit do oblasti zubů, očí i celé hlavy. Je přítomná hlenová nebo hnisavá sekrece z nosu, otok sliznic způsobuje nosní obstrukci, zhoršení nebo vymizení čichu, zalehnutí uší. Může se vyskytnout horečka, ale většinou je jen zvýšená teplota spojená s celkovou slabostí a únavou.

Kdy je nutné, aby pacient neprodleně vyhledal lékaře?
Vzhledem k tomu, že sinusitida vzniká nejčastěji jako komplikace rýmy, která je virového původu, zpočátku při nekomplikovaném průběhu nevyžaduje lékařské vyšetření, léčba je symptomatická, zaměřená na zmírnění příznaků. Často ale v souvislosti se změnami, které na sliznicích nosu a VDN z důvodu zánětu probíhají a celkového oslabení organizmu, dochází k rozvoji sekundárního bakteriálního zánětu projevujícího se výše uvedenými příznaky. V tomto stadiu je už potřeba lékařského vyšetření a nasazení léčby.

Jakou vyšetřovací metodou se odhaluje tento zánět?
Při diagnostice sinusitidy se opíráme hlavně o klinické příznaky. Podezření na toto onemocnění potvrzujeme vyšetřením nosu za pomoci endoskopického přístroje. Dále eventuálně provádíme výtěr z nosu a dle toho cílené nasazení antibiotik. V dnešní době jen výjimečně, v nejasných případech, pacienta odešleme na RTG vyšetření dutin.

Jaká je léčba tohoto onemocnění a jak je to s těmi pověstnými „dráty v nose"?
Základem léčby u hnisavého zánětu jsou širokospektrá antibiotika, které je nutno užívat 10 až 14 dní. Léčbu doplňujeme nosními kapkami, antihistaminiky, mukolytiky a analgetiky. Je nutno dodržovat klidový režim. „Dráty v nose" jsou v současnosti nahrazeny tampony, které jsou napuštěné dekongestivním roztokem, tedy nosními kapkami a vkládají se do nosu na cca 10 minut.

Je v některých případech nutná hospitalizace?
Hospitalizace je nutná v případě, pokud pacient nereaguje adekvátně na nasazenou léčbu nebo se i přes nasazenou léčbu potíže zhoršují. Pacient je hospitalizován hned pokud jsou rozvinuté komplikace sinusitidy, většinou jde o rozšíření zánětu do očnice nebo do kostní tkáně, ve výjimečných případech do nitrolebního prostoru s rizikem ohrožení života.

Poraďte čtenářům, jak efektivně bojovat s rýmou a jak předejít komplikacím?
Jak se říká, neléčená rýma trvá týden a léčená trvá 7 dní, taková je i realita. Při rýmě pacienta trápí příznaky, kterými jsou hlavně nosní neprůchodnost a sekrece z nosu. Tyto příznaky efektivně zmírňují nebo odstraňují nosní kapky a antihistaminika. Důležitý je klidový režim, příjem dostatečného množství tekutin a vysokých dávek vitamínu C. V rámci prevence je důležité celoroční posilování imunity pravidelným pohybem v přírodě, otužováním a pravidelný přísun vitamínů.

Dagmar Čerňanská