Co udělá s člověkem z osobního či medicínského hlediska, pokud vleze do studené vody?
Zrychlí se srdeční frekvence i dech. Dochází k procesům, kdy jsou z těla vyplavovány různé látky. Postupně začne být podchlazené, krev se centralizuje do životně důležitých orgánů, například do srdce. Tělo se zkrátka snaží vnitřně držet teplo. Když to vezmu osobně, první tři nebo čtyři minuty jsou pro mě nejtěžší, mám pocit, že mě všechno bolí, zvláště konečky prstů. Potom už je to ale v pořádku a nic necítím.

Co vás osobně přimělo, abyste do ní vůbec vlezl?
Inspiroval jsem se svým bratrancem, který se začal otužovat přede mnou. Napodobil jsem ho a zvolil jsem cestu, která je asi nejrozumnější a nejvíce doporučovaná. Začal jsem v létě studenou sprchou. Na podzim, kdy se ochladilo a přírodní vody začaly být studenější, jsem vyzkoušel i venkovní otužování.

Mluvíte o doporučované cestě. Pokud tedy chce člověk začít, má zvolit nějaký konkrétní postup?
Není úplně ideální vyrazit v lednu při dvaceti stupních pod nulou k rybníku a bez tréninku do něj skočit. Podle zkušeností z mého  okolí a toho, co jsem k tomu četl, je dobré začít v létě, kdy nejsou velké kontrasty teplot, sprchováním vlažnou vodou. Ideálně po ránu, protože to zlepšuje krevní oběh, snižuje hladinu stresu a startuje organismus. Je samozřejmě nutné postupovat zpočátku opatrně. Ne, že si člověk rovnou vylije na hlavu kýbl studené vody. Spíše by měl její teplotu postupně snižovat. No a když začnou být studenější přírodní vody, tak vyzkoušet i řeku či jezero.

Jsou nějaká zdravotní omezení, kdy by se člověk neměl otužovat vůbec? Například když chce začít tou postupnou cestou?
Nenapadá mě, co by mohlo být závažným zdravotním handicapem, který by to znemožňoval. Když budete teplotu obden postupně snižovat, mělo by to být bez problémů. Existují sice vzácné alergie na chlad, kdy by to mohlo působit obtíže. Ale lidí, kteří jimi trpí, je absolutní minimum a vědí to o sobě.

A u té druhé cesty, tedy ze dne na den rovnou po hlavě do ledového rybníka?
Ta opravdu není ideální. Vezměte si, že i trénovaní otužilci do ledové vody vstupují po částech. Buď po schůdkách, nebo z břehu, aby se ochladily kotníky, lýtka, celé nohy, postupně se ochlazovala krev, tělo se přizpůsobilo. Je potřeba pozvolný postup. A pro člověka, který má velké zdravotní obtíže, třeba závažné srdeční choroby, by prudký, netrénovaný vstup do zimního rybníka mohl být problém. Ale neměl by to dělat ani zdravý člověk.

Něco podobného jsme viděl kdysi v dětství v komiksu Rychlých šípů. I když tam se to odehrávalo v létě…
Ano, také si vzpomínám. Tam šlo o to, že do chladnější vody skočil rozehřátý člověk a došlo u něj k srdeční zástavě.

Jaké nemoci může otužování oddálit?
Funguje na stejném principu jako saunování. Prostřídání velkých teplot nebo otužování má pozitivní vliv na imunitu či kardiovaskulární systém. A myslím si – ale o tom žádné zvláštní studie kromě zkušenosti asi nebudou -, že to má kladný vliv i na psychiku. Vylézáte z vody a cítíte se výborně, povzneseně. Je to duševní balzám.

Může zvýšení imunity pomoci i proti nemoci covid-19? Nemám ani tak na mysli samotný proces nákazy, ale její průběh.
Nejsou zatím žádné specializované studie, ale když otužování zvyšuje imunitu proti různým virózám, není důvod, proč by nepomáhalo posílit imunitu i proti tomuto virovému onemocnění.

Vymizely u vás osobně nějaké nemoci od té doby, co jste se začal otužovat? Různé rýmičky, nachlazení a podobně?
Já jsem na ně nikdy moc netrpěl. Takže asi nejsem zářným příkladem toho, že by u mě zázračně vymizely. (Zamýšlí se.) Ale vlastně částečně ano.
otuzovaniOtužování chladným vzduchemZdroj: Jaroslav Loskot

Jestli jsem předtím míval jednou nebo dvakrát do roka nějaká drobné nachlazení, infekce dýchacích cest, nyní je nemívám vůbec.

Jsou nějaká pravidla, jak dlouho by člověk měl při otužování být v ledovém rybníce nebo řece?
Četl jsem nedávno rozhovor se šéfem pražského otužileckého oddílu, který říkal, že by to mělo být maximálně dvacet dva minut. Já osobně jsem se tím nikdy nezabýval, ve vodě bývám nejdéle okolo deseti minut. Je to individuální, záleží na zkušenostech a momentálním zdravotním stavu. Když jsem kdysi začínal, přišli jsme s kamarády k rybníku, vysekali jsme si díru do ledu a byli tam tři nebo čtyři minuty. Postupně jsme to prodlužovali.

Na začátku rozhovoru jste říkal, že zpočátku cítíte bolest způsobenou chladem, ale po pár minutách už ne. Nemohlo by se to právě tehdy přehnat?
Asi ano. Proto je dobré, když člověk pocítí nějakou tělesnou nepohodu, aby šel ven a zahřál se. A rozhodně by u vody nikdy neměl být sám, ale aspoň s jedním či dvěma lidmi. Nikdy nevíte, co se může stát. Udělá se vám špatně, dostanete při plavání křeč. Mimochodem, když plaveme, tak máme k sobě dokonce přivázané jakési bójky, abychom se jich mohli v případě problému chytit.

Nyní se hodně mluví o nárůstu zájemců o otužování. Přibyli také u vás v Mostě?
Určitě. Lidé nikam nemohou, mají spoustu času, o otužování se teď často píše. Tady v Mostě se navíc otevřelo na místě bývalé šachty velké stejnojmenné jezero. Je to velmi hezké místo s krásnou čistou vodou. Možná i z toho důvodu je u nás ten boom hodně velký.