Na chorobách trávicího ústrojí se do značné míry podílí moderní způsob života – nedostatek fyzické aktivity, konzumace ve stylu „rychle a zběsile“, nadužívání alkoholu a černé kávy i nepravidelná životospráva. Problémy může odstartovat také stres, nadměrná konzumace energeticky bohatých jídel, nedostatek vlákniny a snížený příjem tekutin během dne.

„Spouštěčů chorob trávicího ústrojí je celá řada a jen obtížně se hledá jeden hlavní. Může to být nezdravý životní styl v podobě nepravidelného stravování, příjem nekvalitních potravin, nadměrné množství stresu, ale i prodělaná infekce, jako je třeba covid,“ uvádí doktor Jan Král z Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Trable se zažíváním

Funkční poruchy trávení se projevují bolestmi břicha, intolerancí některých jídel či poruchami vyprazdňování. „Většina potíží je způsobena poruchou funkce jednotlivých orgánů a nepředstavují větší nebezpečí. Důležité je odlišit příznaky varovné, což je například porucha polykání, hmotnostní úbytek, přítomnost krve ve stolici nebo dlouhotrvající zácpa,“ upozorňuje docent Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Pálení žáhy můžete pociťovat jako pálivou bolest uprostřed hrudníku, která se nejčastěji objevuje po jídle nebo v noci. Jednou za čas se s ním setká každý, avšak příznaky, které ovlivňují váš každodenní život nebo se objevují častěji než dvakrát týdně, mohou být známkou chronického onemocnění trávicího ústrojí. Pokud vás tedy trápí přetrvávající pálení žáhy, zápach z úst, nevolnost, bolest na hrudi nebo v horní části břicha či máte problémy s polykáním a dýcháním, je čas vyrazit za svým praktikem.

Testování na koronavirus
Nová varianta omikronu BA.2: Projevuje se jako angína či zánět dutin

Nadměrné plynatosti se často smějeme a může být trapná, hlavním poselstvím častých prdíků je však svědectví o špatné životosprávě. Obvykle lze plynatost zvládnout změnou stravy a životního stylu. Jde o normální biologický proces, s nímž se setkal každý. Někteří lidé vypustí větry pouze několikrát denně, jiní mnohem častěji, ale uvádí se, že průměr leží někde mezi pěti a patnácti „epizodami“.

Stejně jako plynatost je individuální také zácpa. Většina lidí se vyprazdňuje jedenkrát denně, ale nejde o normu. „Důležitější je, zda člověk pociťuje nějaké obtíže, jako je břišní diskomfort nebo bolest,“ vysvětluje doktor Milan Lukáš z Klinického a výzkumného centra pro zánětlivá střevní onemocnění ISCARE. „Jeden z našich nejvýznamnějších lékařů dvacátého století profesor Zdeněk Mařatka říkal, že zácpou trpí ten, kdo si uvědomuje, že k vyprázdnění stolice potřebuje projímadla. Nemá-li člověk žádné obtíže a cítí se dobře, pak k vyprázdnění může docházet jen několikrát týdně, naopak i pravidelné vyprazdňování každý den může být u jiného vnímáno jako zácpa.“

Problémy často signalizuje i naše stolice. Jak by měla vypadat a jak častá by měla být? „Měla by být pravidelná, jedenkrát až dvakrát denně, hnědé barvy. Jakákoli odchylka stran frekvence, konzistence nebo barvy může značit akutní anebo počínající chronické onemocnění,“ říká doktor Král. Zejména po čtyřicítce by změny stolice měly být důvodem k návštěvě lékaře.

Vředy žaludku a dvanáctníku vznikají nejčastěji v důsledku infekce bakterií Helicobacter pylori. Je-li přítomnost bakterie u nemocného s vředem potvrzena, následuje týdenní až dvoutýdenní antibiotická léčba a většina nemocných je doživotně vyléčena. „Druhou častou příčinou jsou vředy, které vznikají jako nežádoucí účinek léčby pomocí léků ze skupiny tzv. nesteroidních antirevmatik. Lidé je často používají na různé potíže spojené s pohybovým aparátem. Mnoho z těchto preparátů je dostupných bez lékařského předpisu a jejich spotřeba stále narůstá,“ varuje před nadužíváním léčiv docent Urban.

Jídlo jako lék

Většina lidí ráda jí, neboť jídlo přináší uvolnění a zahání únavu. Vyvážená strava a zdravá střeva mají kromě celkového zdraví úzkou souvislost s emocionální pohodou. Pozitivní přístup ke stravování se místo na vysněné číslo na váze zaměřuje na spokojenost, chuť a nutričně bohatou stravu. „V první řadě je důležité dbát na pravidelnou kvalitní stravu. Jíst méně, ale častěji, přičemž snídaně je základ. Na jídlo si udělejte čas a nespěchejte. Rovněž pravidelný pohyb, čas na sebe a své koníčky a umění relaxovat hrají důležitou roli,“ vyjmenovává základní stavební kameny zdravého života doktor Král.

Radim Uzel
Nemoc, se kterou bojuje sexuolog Uzel, číhá bez varování. O to krutěji udeří

Vyhněte se kalorickým, ale nutričně chudým potravinám, což jsou typicky sladkosti a slané pochutiny typu brambůrek. Zkuste jíst více čerstvé zeleniny a ovoce, celozrnných výrobků a luštěnin. Pro dlouhodobější zasycení zařaďte do svého jídelníčku také dostatečné množství bílkovin a zdravých tuků, jako jsou omega-3 mastné kyseliny. „Největší množství energie by měl člověk přijímat v dopoledních hodinách. Bohužel moderní způsob života, který je modifikován snahou podávat co nejvyšší výkon během dne, do značné míry pravidelnou a dobře vybalancovanou životosprávu moc neumožňuje,“ říká doktor Lukáš.

„Obecně zdraví méně prospěšné jsou potraviny zpracované uzením nebo grilováním, obsahující velké množství živočišných tuků a konzervované solením. Podle většinového názoru také neexistuje žádná bezpečná dávka alkoholu, ukazuje se dokonce, že alkohol je kancerogenní. Je vhodné jíst častěji v malých dávkách a doporučit lze i koncept tzv. přerušovaného hladovění, kdy jsou zařazována různě dlouhá období půstu,“ poukazuje na moderní trend docent Urban.

Přerušované hladovění (IF – intermittent fasting) je obecným pojmem pro více výživových postupů, které jsou založeny na restrikci potravy. Například můžeme držet postup „5 : 2“, kdy se 5 dnů v týdnu běžně stravujeme a na dva dny pak zařadíme půst. Také můžeme částečně či úplně hladovět každý druhý den (tzv. alternate-day fasting). Dalším způsobem je pak omezení příjmu potravy do časového okna (např. 16 : 8, 20 : 4 apod.), tedy například 20 hodin za den držíme půst a 4 hodiny denně můžeme přijímat potravu – tento způsob se v odborné literatuře označuje jako „time-restricted feeding“.

Zdroj: Institut Moderní výživy

Zařaďte vlákninu a bylinky

Vláknina je typ sacharidů, které tělo nedokáže strávit. Ačkoli se většina sacharidů štěpí na molekuly cukru, vláknina se na molekuly cukru štěpit nedá a místo toho prochází tělem nestrávená. Vláknina pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a pomáhá i s cholesterolem. Snižuje riziko vzniku různých onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky, divertikulární choroby a zácpy. Navzdory těmto výhodám má vláknina pravděpodobně malý vliv na riziko rakoviny tlustého střeva. Děti a dospělí potřebují pro dobré zdraví alespoň 20 až 30 gramů vlákniny denně. Jejím cenným zdrojem je ovoce a zelenina, celozrnné obiloviny a fazole.

Tipy pro zvýšení příjmu vlákniny:
- Místo ovocných šťáv jezte celé ovoce.
- Jezte celozrnné výrobky.
- Dvakrát až třikrát týdně nahraďte maso fazolemi nebo luštěninami.
- Zařaďte do jídelníčku více zeleniny a ořechy.

Co ale dělat, když už se nám problémy naplno rozjedou?

Můžeme si naordinovat domácí kúru? Bylinné čaje nebo výtažky podporují trávicí funkce, omezují bolest břicha a plynatost. „Existuje celá řada bylin, které mohou pozitivně ovlivnit trávení. Známý je příznivý účinek ostropestřce mariánského na onemocnění jater, prospěšná je máta peprná, anýz, zázvor a mnoho dalších,“ říká docent Urban.

Zdraví z přírody:
- Zázvor zahřívá a zklidňuje trávení, působí proti nevolnosti.
- Kurkuma zmírňuje nadýmání, podporuje játra, působí antimikrobiálně a silně protizánětlivě.
- Fenykl může také pomoci zmírnit nadýmání a stimuluje játra. Zlepšuje chuť k jídlu a zmírňuje koliky.
- Kmín zmírňuje žaludeční křeče a nevolnost, pomáhá vypuzovat plyny ze střev a zabraňuje kvašení v žaludku.
- Skořice stimuluje chuť k jídlu, pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi a působí proti vzniku vředů.
- Česnek je antimikrobiální a probiotický, což podporuje zdraví srdce a cév.
- Máta peprná působí osvěžujícím a zároveň protikřečovým, chladivým a antimikrobiálním účinkem.
- Kopr je užitečný pro podporu klidného spánku, rozhánění koliky a křečovitých bolestí.
- Nové koření prohřívá a uklidňuje střeva. Nejprospěšnější je, když se pije jako čaj po jídle.

„Léčba bylinkami nebo jinou alternativní metodou je vítaným doplňkem ke stávající léčbě, kterou by však neměla narušovat ani ovlivňovat. V případě tzv. funkčních onemocnění, kdy jsme nebyli schopni nalézt organické postižení trávicí soustavy, takže se jedná zjednodušeně o psychosomatické potíže, mohou být metody alternativní medicíny stejně účinné jako klasické prášky na předpis,“ upozorňuje doktor Král.

Za problémy může být i hlava

Změna životního stylu začíná u myšlení každého z nás. Dosavadní rutinu však nezměníme ze dne na den pouhým lusknutím prstů. K zavedení smysluplné změny životního stylu je třeba zohlednit více faktorů: vědomý výběr stravy, zapojení fyzické aktivity a kvalitní spánek. Často se říká, že za problémy trávicího ústrojí stojí především hlava, tedy psychika. Pomohla by vyřešit potíže návštěva psychologa? „Samozřejmě že i poruchy psychiky se nakonec mohou odrazit na fungování naší trávicí soustavy. Podle mého názoru by v dnešní hektické době, která je zaměřena především na výkon jedince, měla být psychoterapie běžnou součástí péče o zdraví. Není žádný důvod se za návštěvu psychoterapeuta stydět, naopak,“ povzbuzuje k zařazení duševní hygieny do běžného života doktor Král.

Měření krevního tlaku. Ilustrační snímek
Češi neumí rozpoznat příznaky mrtvice. Přitom jde o minuty, varuje lékař

Kvalitní psychoterapeutická péče je časově náročná a dnes v důsledku převisu poptávky také nedostatková služba. Terapeutů je zkrátka omezené množství. „Každý by si měl srovnat životní hodnoty a také cíle ve svém pracovním a soukromém životě. To je asi nejlepší způsob, jak se vyrovnat s nároky moderní doby. Pochopitelně je tady individuální dispozice a míra stresu, se kterým se člověk setkává. Stres přitom může způsobovat i dodržování extrémních diet, jako je přísné vegetariánství, které se navíc může podílet na nedostatku některých esenciálních vitaminů, bílkovin či minerálů, což má rovněž dopad na psychiku,“ doplňuje MUDr. Lukáš.

Věděli jste, že hormon serotonin pomáhá tělu regulovat úzkost, štěstí a náladu?

Správným stravováním a krmením zdravých bakterií ve střevech se výrazně zvyšuje schopnost těla vytvářet serotonin, což vám pomůže cítit se uvolněněji, šťastněji a sebevědoměji. Začněte tím, že si sepíšete seznam požadovaných změn a stanovíte si cíle. Vyvarujte se však toho, abyste své tělo tlačili přes jeho hranice, a naučte se naslouchat, když vám říká, že něco není v pořádku.