„Současná legislativa praktickým lékařům v ordinacích neumožňuje výdej ani těch základních léčiv. To významně komplikuje poskytování péče, a to zejména v odlehlejších venkovských lokalitách a v době mimo běžnou otevírací dobu lékáren,“ vysvětluje svůj plán ministerstvo zdravotnictví v materiálu, který připravila pracovní skupina pro reformu primární péče.

Do budoucna proto zákon výdej léků doktorům umožní. „Cílem není konkurovat lékárnám, ale zlepšit kvalitu a komfort primární péče,“ vysvětluje vedení resortu.

Jenomže nápad naráží. A to nejenom u lékárníků, ale i u samotných lékařů. „Osobně to moc nepreferuji, protože se nám znovu jenom navýší administrativa. Bude třeba také vyřešit problém se správným skladováním, objednáváním a vydáváním léků,“ hodnotí ministerský návrh třeba praktický lékař ze Zlína Lubomír Nečas.

 

Pokud si někde dokáže „příruční lékárnu“ představit, tak skutečně jenom v dalekých horských vesničkách. „I tam by se ale měly léky v ordinacích vydávat pouze výjimečně. Mohlo by se jednat třeba o případy, kdy člověk potřebuje urgentně podat antibiotika nebo léky na vysoký krevní tlak,“ řekl Deníku Lubomír Nečas.

Nadšená není ani Česká lékařská komora. Řešení se jí zdá naprosto nesystémové. „Pokud už chceme umožnit lékařům vydávání medikamentů mimo lékárny, tak proč to omezovat jenom na praktiky? To nemá logiku,“ hodnotí nápad šéf komory Milan Kubek. Stejnou pravomoc by podle něj měli dostat i ambulantní specialisté, jako jsou třeba internisté.

Expert na léky Josef Suchopár pak shledal řešení jako „přinejmenším neobvyklé“. Nikde jinde v Evropě totiž podle něj nemá obdoby. „Samozřejmě až na skandinávské země, kde to lidé mají k nejbližší lékárně či jinému zdravotnickému zařízení často více než padesát kilometrů daleko. V Česku ale máme lékárnu doslova na každém rohu,“ uvedl.

Vydávání léčiv přímo v ordinaci lékaře bylo doposud nelegální a hrozily za ně vysoké postihy. Přesto se s tím někteří pacienti občas setkávali. „Říkalo se tomu batožení a vypadalo to takto: lékař, lékárník a farmaceutický reprezentant se zkrátka společně domluvili a nechali některé přípravky projít přes lékárnu jenom papírově,“ popsal před časem nezákonnou praxi lékárník Stanislav Havlíček. 

Dosud šlo o nelegální obchody

Farmaceutické firmy tím podle něj získávaly kontrolu nad tím, jak často doktoři předepisují preparáty jejich, a nikoli konkurenční. Lékaře podle toho odměňovaly. Lékárníci si zase „za nic“ připsali na účet marži. 

Nepoctivci si podle něj přišli na tisíce i desetitisíce korun měsíčně navíc. „Na každém balení si vydělali odhadem padesátikorunu,“ doplnil Stanislav Havlíček.

Vedení resortu zdravotnictví ale namítá, že cílem návrhu není ani konkurovat lékárnám, ani takzvaně batožit. „Chceme jen zlepšit kvalitu a komfort primární péče pro pacienty,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.