„Naštěstí šlo vždy o takzvanou nepravou otravu způsobenou jedlými houbami, které mohou zapříčinit hlavně zažívací potíže," dodala mluvčí. V případě hospitalizovaných pacientů způsobil problémy například hřib koloděj, který je jedlý, ale při nedostatečné tepelné úpravě může způsobit žaludeční problémy.

„Například po požití pečárky může dojít k poškození zažívacího ústrojí provázenému zvracením, po požití kuřátek hrozí průjem. Houba vláknice zase způsobuje poškození nervového systému, do půl hodiny po požití dochází k zúžení zornic, nevolnosti, zvracení. Když člověk sní muchomůrku tygrovanou, do dvou hodin dojde k rozšíření zornic, suchosti sliznice a kůže, zvýšení tepu a krevního tlaku," uvedl primář interny Václav Stránský.

Lékaři doporučují vyhledat po požití houby ne zcela známého původu rychle pomoc. Ideální je vzít s sebou zbytek houby či zvratky k mykologickému vyšetření. „Základem léčebného úspěchu při všech typech otrav houbami je důkladné a co nejrychlejší odstranění jedovatých hub z trávicího traktu. Prioritní je výplach žaludku s následným podáním absorpčního uhlí, což v Uherskohradišťské nemocnici provádíme ihned po přivezení pacienta na příslušnou ambulanci," uvedl lékař Pavel Bednařík.

Lékaři poté konzultují případy s pražským toxikologickým centrem. Pokud jsou při otravě zasažena játra, provádí se mimotělní očišťování krve.

Interní ambulance Uherskohradišťské nemocnice ročně ošetří asi 50 případů otrav houbami. „V posledních letech naštěstí vždy šlo jen o takzvané nepravé otravy, tedy zažívací problémy a průjmy," uvedla mluvčí.