Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékaři v IKEM provedli za 30 let už 938 transplantací srdce

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) dosud provedli 938 transplantací srdce. Za tři desetiletí, co se tento zákrok dělá, dostalo nový srdeční sval celkem 778 mužů a 160 žen. Sedmnáct pacientů byly děti. Nejmladšímu bylo pět let. Novinářům to řekl přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. První úspěšná operace nejen v bývalém Československu, ale v celém tehdejším východním bloku se konala 31. ledna 1984.

16.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

„V evropském měřítku je úspěšnost programu transplantace srdce dobrá. My se pohybujeme v tom žebříčku v Evropě většinou na medailových místech. Výsledky jsou velice dobré," řekl Pirk.

Rok po transplantaci přežívá víc než 90 procent operovaných, pět let tři čtvrtiny a přes deset let zhruba 60 procent příjemců. Průměrný věk operovaných je 48let. Nejstaršímu pacientovi bylo 74 let. Na nové srdce čekají nemocní průměrně rok. Nyní je na čekací listině 114 jmen. Transplantace a léčba v IKEM podle jeho ředitele stojí Aleše Hermana 1,71 milionu korun.

Stav operovaných se rychle zlepšuje. „Většina žije úplně normální život. Když je potkáte na ulici, tak byste neřekli, že mají transplantované srdce," dodal přednosta kardiocentra. Už dřív řekl, že jeden z transplantovaných běhá maraton. V létě roku 2011 v Česku také poprvé porodila žena s vyměněným srdcem. Pirk řekl, že o mateřství uvažují i další pacientky po transplantaci.

Podle lékařů program transplantací srdce v Česku limituje nedostatek dárců. „Česko nepatří mezi země s vysoce rozvinutým dárcovským programem. Má asi 200 dárců ročně. Loni jich bylo 218," uvedla vedoucí lékařka oddělení orgánů transplantcentra Eva Pokorná. Podle ní proto odborníci rozšiřují kritéria pro darování orgánů. Roli hraje i legislativa či možnosti zdravotnických zařízení.

V Evropě má nejlepší dárcovský program – a tedy i lepší výchozí podmínky pro transplantace orgánů – Chorvatsko. V roce 2012 tam na milion obyvatel připadlo průměrně 36,5 dárce. Ve Španělsku to bylo 34,8, v Belgii 32,9 a v sousedním Rakousku 22,5. Česko dosáhlo hodnoty 19,8. Hůř než ČR na tom byla Británie se 17 dárci, Slovensko s 13,1 či Německo s 12,8. Poslední příčku zaujímalo Rumunsko se 3,4 a Bulharsko s 0,6 dárce na milion obyvatel.

První transplantace v roce 1967

První transplantace srdce na světě se konala v roce 1967 v Jihoafrické republice. Nemocný žil 12 dní. V tehdejším Československu se lékaři poprvé pokusili nahradit srdce v Bratislavě 9. července 1968, pacientka přežila ale jen pět hodin. Úspěch zaručily až později léky, které potlačují obrannou funkci těla a dovolí mu přijmout cizí orgán. Vedle IKEMu srdeční transplantace od roku 1992 provádí i brněnská kardiochirugie. Poslední zákrok se v IKEM konal v noci na dnešek.

Lékaři v tomto zařízení jako první na světě před necelými dvěma lety také voperovali pacientovi místo jeho srdce, v němž byl nádor, dvě mechanické pumpy. Sedmatřicetiletý muž s přístrojem čekal na vhodného dárce a transplantaci. Bez srdečního svalu a pulsu tak žil zhruba 200 dní, zemřel na selhání jater.

Právě mechanická srdce by třeba v budoucnu mohla nahradit transplantace. Zatím pumpy podporují činnost vlastního srdce, aby se nemocný dočkal transplantačního zákroku. IKEM má s těmito operacemi letité zkušenosti. Stal se proto školícím centrem pro lékaře nejen z evropských států, ale i z Asie. Podílí se také na vývoji nové generace srdečních čerpadel, která budou menší a k pacientovi šetrnější, řekl Pirk.

Nadějí v léčbě by mohly být také kmenové buňky. Z nich by vědci jednou mohli „vypěstovat" náhradní orgány. Zatím podobné experimenty zkoušejí ale jen v laboratořích.

Autor: ČTK

16.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
22

Komentář Kateřiny Perknerové: Masarykovi následovníci. Proč by ne?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
3

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Češi si vyloženě mnou ruce, když se někdo vymkne

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

DOTYK.CZ

Tak teď toho mám dost – a rozpoutala nenásilnou vězeňskou vzpouru

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Heleny Kučerové, která osmnácti let pobyla na svobodě pouhých pět let, více než 13 jich strávila v komunistických kriminálech. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení