Za největší problém považuje nedostatek praktické výuky. „Na jednoho učitele někdy připadá i dvacet studentů. Z tohoto důvodu nemá praktická výuka žádný smysl, probíhá pouze na papíře,“ přiblížil.

Jakub KovářJakub KovářZdroj: se souhlasem Jakuba KovářeChybí podle něj i prostory. „Běžně jsme seděli na zemi, protože žádná místnost neměla dostatečnou kapacitu. Asi nejhorší to bylo na pitevnách. Do praxe tak kvůli nedostatku praktické výuky přichází lékaři, kteří pacienta viděli jen z dálky,“ pokračoval.

Ze srovnání Česka a Německa mu vychází jako lepší německá praxe. „Obě země mají na tisíc obyvatel přibližně stejný počet lékařů (asi čtyři – pozn. red.). Němci však dbají na jejich kvalitní vzdělání. Studentů je tu podstatně méně, proto se celý poslední ročník mohou adekvátně vzdělat v praktické části a do praxe přichází již částečně připraveni,“ uvedl.

V Česku nyní působí přes devět tisíc zubních lékařů.
Češi marně shánějí zubaře. Na ošetření jezdí lidé i přes sto kilometrů daleko

Sekce mladých lékařů České lékařské komory zveřejnila údaje, z nichž vyplývá, že jen předloni z necelých 1800 absolventů tuzemských lékařských fakult jich přes 460 zamířilo mimo české zdravotnictví včetně ciziny. Podobné to bylo i v předešlých letech.

Každý rok je podle údajů sekce počet lékařů nastupujících do českého zdravotnictví o pětadvacet až třicet procent nižší než těch promujících na osmi fakultách čtyř vysokých škol v Praze, Hradci Králové, Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. V Česku pak chybí lékaři v malých nemocnicích a na venkově. „Řešením svízelné situace je právě kvalitní vzdělání a dobré pracovní podmínky,“ řekl Kovář.

Počet absolventůPočet absolventůZdroj: Sekce mladých lékařů

O kritice fakult ví i děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Babjuk. „Věřím však, že naší fakulty se přímo netýká. Patříme mezi ty menší s velmi příznivým poměrem mezi počtem studentů a vyučujících. Počet studentů v jednotlivých studijních kruzích je zastropován opatřením děkana,“ uvedl.

Atraktivnější vzdělávání

Na jeho fakultě, kterou loni absolvovalo sto osmdesát šest lidí, se snaží do učební osnovy postupně zapojovat moderní výukové metody. „To by mělo dále zlepšit kvalitu přípravy studentů na reálnou praxi,“ domnívá se. Téma kvality praktické výuky je podle něj ale daleko komplexnější.

Úředníci ministerstva zdravotnictví připravují vznik informační platformy pro zlepšení organizace specializačního, nástavbového, případně celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. „Jedním z jejích přínosů bude i zkrácení skutečné doby specializačního vzdělávání, “ uvedl pro Deník mluvčí resortu Ondřej Jakob. Na konkrétní podobě ministerští úředníci pracují. Nyní trvá základní doba před atestační zkouškou dva a půl roku. Poté mladý lékař absolvuje minimálně tříletý výcvik v konkrétním oboru. 

Ilustrační snímek
Záchranka není taxi. Operátory tísňové linky 155 zahlcují zbytečné hovory

Mladí lékaři budou moci hodnotit akreditovaná zařízení, což jim podle něj usnadní orientaci při jejich výběru. „Budou také moci sledovat postupný průběh vlastního vzdělávání a po splnění všech požadavků se hlásit k příslušným zkouškám,“ dodal. Slibuje si od toho zatraktivnění specializační přípravy. A v důsledku to, že absolventi lékařských fakult budou motivováni zůstat v českém zdravotnictví.

Kolik absolventů odchází

Rok 2019: Do České lékařské komory se ze 1718 absolventů lékařských fakult přihlásilo 1217, zatímco 501 jich odešlo do zahraničí či mimo obor.

Rok 2020: Do České lékařské komory se ze 1773 absolventů lékařských fakult přihlásilo 1266, zatímco 507 jich odešlo do zahraničí či mimo obor.

Rok 2021: Do České lékařské komory se ze 1786 absolventů lékařských fakult přihlásilo 1319, zatímco 467 jich odešlo do zahraničí či mimo obor.

Zdroj: Sekce mladých lékařů ČLK