Stačilo špatně nakombinovat dva léky a pacient zemřel. „Na doporučení lékařů spolykal přípravky na ředění krve společně s antibiotiky,“ popisuje nedávný případ expert na nevhodné kombinace léků Josef Suchopár. Protože se muž potýkal s vážným postižením ledvin, organismus chybnou kombinaci medikamentů nezvládl. Pacient vykrvácel.

Podobných případů přibývá. Podle průzkumů, které v Česku provádí společnost InfoPharm, užívá nevhodnou kombinaci léků až 120 tisíc lidí. Třetina z nich kvůli tomu skončí v nemocnici, kolem 890 lidí dokonce každoročně zemře. Pro srovnání: autonehody si vyžádají „jen“ kolem pětistovky úmrtí.

„Stejné je to i v dalších státech světa. Například v evropských zemích je nebezpečné kombinaci léků vystaveno alespoň jednou do roka kolem dvou procent pacientů. Část z nich dokonce opakovaně,“ přibližuje situaci Suchopár. Ve Spojených státech ohrožují lékové chyby kolem 1,3 milionu lidí.

Světová zdravotnické organizace (WHO) proto před rokem vyzvala všechny státy světa, aby lékové chyby řešily. Během následujících pěti let chce snížit jejich počet nejméně na polovinu. „Stojí nás totiž nejenom lidské životy, ale také peníze. Celosvětové náklady na lékové chyby činí 42 miliard dolarů ročně, to znamená téměř jedno procento celkových globálních nákladů na zdravotnictví,“ prohlásila generální ředitelka organizace Margaret Chanová.

Nežádoucí účinky léků

Jenomže Česko je v tom podle odborníků laxní. Například britská vláda už zavádí speciální týmy složené z lékařů a lékárníků. Kromě elektronického předepisování medikamentů navíc zakládá centrální databázi, ze které bude patrné, jaké kombinace léků mohou dostat pacienta až na nemocniční lůžko. Naopak Česko ještě nemá ani lékový záznam pacienta – tedy náhled na kompletní seznam přípravků, který pacient doposud užíval. Podle šéfa resortu Adama Vojtěcha by ale měl začít fungovat snad od ledna příštího roku.

Světová zdravotnická organizace také doporučuje posílit pravomoci lékárníků. Pokud mají dostatečné informace, mohou řadu nebezpečných chyb zachytit. Šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba proto nedávno ministerstvu navrhl, aby pojišťovny začaly apatykám platit za konzultace s pacienty. Tedy alespoň s těmi, kteří užívají více než 5 medikamentů. „Měli bychom mít možnost zasáhnout, pokud se nám farmakoterapie pacienta nezdá – pozvat si pacienta na konzultaci a kontaktovat i jeho lékaře,“ vysvětlil Chudoba. Podobná praxe už podle něj funguje v nemocnicích a osvědčila se. S lékovým záznamem pacienta ji bude možné dělat i při vydávání léků od lékařů v ambulancích.

Ministerstvo ale prozatím nic z toho neplánuje. „Vznikla sice pracovní skupina, která spolupracuje s komorami a odbornými společnostmi, v současnosti ale nejsou hrazené konzultace na pořadu dne,“ řekla mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. O návrhu lékárníků prozatím neuvažují ani pojišťovny, prozradil zástupce Svazu zdravotních pojišťoven Radovan Kouřil.

Mluvčí Štěpanyová ale připomíná, že problematice se intenzivně věnuje lékový ústav, který bezpečnost přípravků sleduje.